muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

bicíProfily progresivních bubeníků - Danny Carey

15.10.2020 | Autor: Matěj Kýbl Kubíček | sekce: pro muzikanty - seriály

Profily progresivních bubeníků - Danny Carey


V tomto díle seriálu se se zlehka vrátíme v čase a představíme si bubeníka, který již patří mezi legendy. Danny Carey se zdaleka nejvíce proslavil jako bubeník kapely Tool a je jejich nenahraditelným členem, byť legenda praví, že s nimi začal hrát v podstatě omylem, když jim ve společné zkušebně nepřišli na konkurz dva jiní bubeníci. Hudba Tool je, podobně jako Dannyho bubnování, velmi autentická, originální a snadno

rozpoznatelná. Na začátku devadesátých let v sobě spojila proudy, které do té doby stály v umělecké i politicko-společenské opozici, tedy z heavy metalu zrozený thrash metal, a na druhé straně punk a z něj vycházející grunge. Přidejme do toho trochu jazzu, který Carey důkladně studoval, dále spoustu lichých taktů a polyrytmů a v neposlední řadě zálibu v souvislostech hudby, matematiky, geometrie a okultních symbolů, a máme kapelu, jaké do té (ani od té) doby žádná nepodobala. Svou roli na tom má určitě i démonický projev zpěváka Maynarda Keenana, ale Careyho riffotvorné a často také velmi melodické groovy mají na zvuku kapely zásadní podíl.
Abychom lépe porozuměli obrovskému odhodlání, přesvědčení a víře ve vlastní tvorbu, doporučuji shlédnout třičtvrtěhodinové video z koncertu ve Philadelphii z roku 1992, dostupné na YouTube. Kapela na něm hraje sotva pro dvacet diváků, ale koncert se působivostí, nasazením, ani muzikantskými schopnosti příliš neliší od toho, který jsme mohli vidět před rokem v O2 Areně. V komentářích se pak objevují popisy dalších příběhů toho, jak kapela hrála v téměř prázdných klubech pro publikum, ve kterém do konce vydrželi jen ti posluchači, kteří dokázali porozumět jejich mimořádnému talentu a jedinečné chemii. A každý z těchto koncertů, které by mnohého otrávily, kapela odehrála s absolutním nasazením a neuvěřitelnou precizností. Mimochodem, postava zpěváka Maynarda Keenana je zde tak psychopatická, že jsem si při prvním shlédnutí nebyl jistý, zda se jedná o záznam koncertu, nebo objevený zapomenutý díl Lynchova seriálu Twin Peaks.
Snaha nakonec přinesla ovoce a Tool se dočkali kultovního statusu. Dokázali se prosadit i s hudbou, která je na první poslech těžko stravitelná, ale skrývá hlubiny, na které znalci nedají dopustit. A nemalou zásluhu na tom má strojově přesné a zároveň lidsky nápadité bubnování Dannyho Careyho.
K poslechu: Tool - Schism (Lateralus, 2001), Tool - The Pot (10,000 Days, 2006), Tool Live Philadelphia 1992 Remastered (YouTube).

Psáno pro: časopis Muzikus 2020/10

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Profily-progresivnich-bubeniku-Danny-Carey~15~rijen~2020/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.