Pod lampou bývá největší tma - výrobní reporáž z dílny Vaška Hudečka

Pod lampou bývá největší tma - výrobní reporáž z dílny Vaška Hudečka
Pod lampou bývá největší tma - výrobní reporáž z dílny Vaška Hudečka

V této reportáži se podíváme do malebného městečka Rožnova pod Radhoštěm, kde nakoukneme do kuchyně Vaška Hudečka, který se celý život věnuje vývoji a stavbě převážně lampových předzesilovačů a kompresorů. Jeho nejznámějšími dítky jsou basové a kytarové kompresory VH1, kytarový dvoukanál VH2 Relief a nejnovější analogový overdrive Andy´s Vintage 6. Nutno dodat, že za posledních pár let si díky kvalitě svých výrobků vybudoval velice dobré renomé mezi kytaristy a baskytaristy české země. Jeho stroje si našly své místo v kapelách jako například Buty, -123min., Mňága a Žďorp...

Scházíme se u Vaška v dílně, která je plná šuplíčků se součástkami a přístrojů v různé fázi výroby.

 

Takže Vašku, první otázka: jak ses dostal ke stavbě kytarových "mašinek" a jaké byly tvoje začátky?

K elektronice pro muzikanty jsem se dostal již někdy před třiceti lety, když jsem hrál jako kytarista ve skupině Viktoria Regia působící na Zlínsku. Tehdy jsem vyrobil svůj první booster. Pak to byly phasery, dokonce jeden dvojitý - šestistupňový. Dodnes na něj hraje můj kamarád. Ještě si z té doby vzpomínám na nějaké mixy a ekvalizéry. Později to byly overdrivery podobné OD-1 od Bosse. Po revoluci jsem pak udělal několik vícestupňových polovodičových zkreslovačů vlastní konstrukce.

Čili taková všehochuť. Já znám tvoje lampové kompresory a předzesilovače, ty jsi začal dělat asi později.

Ke kompresorům jsem se dostal asi v roce 1990, je to technicky hodně náročný přístroj, ale také hodně užitečný. Basáci potřebují silné aparáty, ale při použití kompresoru mohou jít na poloviční výkon při stejném výsledku. Důležité je kompresor vyrobit tak, aby nepůsobil rušivě. Co se předzesilovačů týká, ty jsem začal stavět celkem nedávno, tak před třemi lety.

 

Ty už jsi celé navrhoval sám? Jak vlastně vzniká takový předzesilovač?

Nejprve se koukám kolem, čili hledám v literatuře, inspiruji se známými zapojeními. Několik jich vyrobím a porovnávám je mezi sebou. Nakonec zjistím, že mi nejlíp hraje vlastní upravený preamp. Od toho momentu začínám navrhovat vlastní tištěný spoj, osadím jej, nejlépe více kusů, a postupně porovnávám jednotlivé kusy při změnách jednotlivých součástek. Důležité je, aby byla zachována dynamika i při zvyšujícím se zkreslení. Čili srdce přístroje je na světě a zbývá už jen rutinní konstruktérská práce.

 

Jak pracuješ při hledání ideálního zvuku? Jaká je tvoje filozofie?

Jde mi hlavně o to, aby kytara zněla dobře "přírodně", aby ve zvuku bylo cítit dřevo, a to i u nelubových kytar. To dřevo tam prostě musí být a je věčná škoda tento nádech zabít nějakým nekvalitním efektovým přístrojem. Další věc, na kterou kladu velký důraz, je správné přenesení dynamiky úhozu.

Pak je důležité, aby zkreslovač správně zkresloval a přitom hrál přirozeně co do dynamiky a původní barvy nástroje. Je to skoro s podivem, ale dobré zkreslovače to opravdu umí, ať jsou osazeny lampami, nebo analogovými polovodičovými prvky. Lampové aparáty jsou prostě klasika a kdo to s lampami umí, dosáhne toho pravého čistého i zkresleného zvuku. Lampy zvuk vždy trochu mění, spíše si do něj něco přidávají, což obecně uchu lahodí. To ovšem jen tehdy, když se všechny lampy v zesilovači k sobě hodí a vzájemně "harmonizují". Někdy se dvě lampy k sobě chovají tak, jako by nebyly vzájemně "naladěny". Seřadit pak například pět lamp za sebou, aby to hrálo pěkně, bývá celkem problém. Opravdu je třeba vybírat z většího počtu lamp. Osadit jimi kombo, aby mělo pěkný, čistý, natož pak zkreslený zvuk, není vůbec jednoduché. Předřadit tomuto například dvoulampový zkreslovač a vzájemně sladit tak, aby se to nakonec líbilo i zákazníkovi - bývá docela fuška. Však víš, jak jsme s tím laborovali, než jsme našli ty správné lampy, ale nakonec se nám to povedlo. (Vašek naráží na mé "přínosné připomínky" při výběru lamp do jeho dvoukanálu VH2 Relief, který používám.) Krásný zvuk se nám povedl také najít se Zdeňkem Bínou (-123min.).

 

Když už jsme u těch lamp, jaké nejčastěji nebo nejraději používáš?

Jsou to hlavně 12AX7, čili ECC 83 od firmy Electro-Harmonix. Někdy je doplňuji lampami ze zásob, a to z produkce bývalé Tesly pro vojenské účely, typ E83 CC.

 

Určitě máš také nějaký testovací nástroj, kterým "křtíš" svoje mašinky?

Máš pravdu, vlastním skvělý Stratocaster od kytaráře Zdeňka Macha. Zkouším a ladím na něm své efektové přístroje, a tímto se snažím udržet v kondici své hudebně - technické slyšení. Podle sluchu jsem postupoval i při vývoji lampového kompresoru jak pro sólovou, tak pro basovou kytaru. Tento kompresor používá mezi jinými i Richard Scheufleuer, Petr Vavřík (Buty) a Petr Nekuža (Mňága).

 

Co ty a analog? Nedá se tvrdit, že bys byl ortodoxní "lampař"?

Vůbec ne! Dobrý zvuk kytary s nádechem dřeva a dobrý lampový zvuk komba je vhodné doplnit polovodičovou analogovou krabičkou. Na té ovšem velmi záleží!

 

No právě. Těch krabic je už taková spousta, že vyznat se v tom dá řádnou fušku. Mimochodem, tvoje poslední "dítě", které jsme spolu zkoušeli, je také analog, že jo? (a musím dodat, že hraje hodně dobře!)

Ano, jde o analogový overdrive Andy´s Vintage 6. Věřím, že s tímhle mým posledním výrobkem se mi podařilo posunout o kousek dál a kytarové zkreslení vyřešit dobře a cenově přijatelně. Možná tě překvapí, že ač je to krabička, jejíž funkcí je zvuk zkreslit, používám zde dražší "stokorunové" operační zesilovače vysoké kvality od firmy Analog Device. Podobné je možno najít jen v nové a velmi kvalitní studiové technice. Tyhle se s běžnými "desetikorunovými" operáky nedají srovnat. Opravdu, i když funkcí krabičky je zvuk zkreslit, prioritou je přenést zvuk pod limitací co nejvěrněji a nedopustit "zešedivění" základu z kytary. Pak může být výsledný zvuk po průchodu lampovým aparátem velmi dobrý, barevně plný a se správnou dynamikou.

U Andy`s Vintage 6 nebylo šetřeno ani na kondenzátorech ve zvukové cestě. Aby se docílilo konkrétního zvuku bez nepříjemné ostrosti, jsou zde pro modelování frekvenční charakteristiky nad 1 kHz použity výhradně slídové kondenzátory. Tyto jediné přenášejí vyšší frekvence bez dielektrických ztrát a také bez změny charakteru zvuku.

Mojí filozofií při vývoji této krabičky bylo přenést zvuk nástroje co nejvěrněji, spolehnout se na to, že zákazník má kromě dobré kytary i dobrý čistý zvuk na aparátu. Toto se pak projeví v kladném směru i na zkresleném zvuku. Zůstává zde zachován přírodní nádech dřeva kytary a lampový zvuk aparátu.

Ještě něco k dynamice: každá zkreslovací krabička je vlastně omezovač (limitér) dynamiky. Proto se nesmí zapomenout při omezení signálu trochu dynamiky zachovat a co nejvíce ji podpořit. Použité operační zesilovače umožňují přesné dynamické podání zvuku, ať hraješ jakoukoli technikou. Bylo by však škoda nevyužít jejich dynamických vlastností naplno, a proto vyrábím ze střídavého adaptéru napětí ±14 V (rozkmit 28 V). Krabička tedy není napájena devítivoltovou baterií a také není tímto nijak limitována. Rozkmit 28 V umožňuje také správnou funkci vlastních zkreslovacích obvodů. Tyto zachovávají daleko lépe dynamiku než známé zkreslovací obvody.

 

Jaké máš plány do budoucna?

Nyní zakládáme novou firmu s Markem Danišem a hodláme zavést hromadnou výrobu Andy`s Vintage 6 a dvoukanálových lampových preampů v rackovém provedení. Máme také do hromadné výroby připraveny třípedálový zkreslovač Andy`s Vintage 9. Tento bude mít možnost přepínat z bypass na crunch a lead. Chceme také připravit do výroby opravdu dobrý basový aparát. Preamp k němu máme již vyvinutý. Pomocí plošné montáže vyrábíme i SMD elektroniky do baskytar. Tyto jsou díky použitým operákům a slídovým kondenzátorům velmi kvalitní. Jsou také prověřeny léty bezproblémové funkce v kytarách pana Macha.

 

Kde vás najdeme na netu?

Najdete nás na www.vhrelief.com, kde je vše o našich výrobcích a firmě.

 

Takže do budoucnosti držím palce a už si brousím zuby na Andyho devítku!

Psáno pro časopis Muzikus