přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýMuziduel - hardwarové versus softwarové nahrávání

22.11.2007 | Autoři: Jezz., Martin Jirsák | sekce: pro muzikanty - seriály

Muziduel - hardwarové versus softwarové nahrávání

Muziduel - hardwarové versus softwarové nahrávání

V dnešním muziduelu změří síly HDR stolní systémy - harddiskové rekordéry (Jezz) se softwarem DAW - počítač + zvukovka (Martin Jirsák)

Jezz: Na začátek trochu pojmologie. Vím, že to všichni víte, ale ony se dnes používají podobné výrazy pro různé věci. Takže já budu mluvit o nahrávadlech. Tedy o krabicích, které mají všechno v sobě. Takové vyrábí mnoho firem, zde pár příkladů, v závorkách začátky značení výrobkových řad: Alesis (HD), Akai (DPS), Boss (BR), Fostex (D), Korg (D), Roland (VS), Tascam (Portastudio), Yamaha (AW), Zoom (MSR). Dřív se tomu říkalo harddiskový rekordér, ten pojem poté částečně ustoupil zkratce HDR, kterou ovšem dnes všichni používají pro systémy nahrávání na počítač. Někdy se tomu také dle výbavy říká DAW, tedy Digital Audio Workstation, zejména obsahuje-li to další funkce.

Ve studiu, na koncertě a nebo ve zkušebně - bez problémů!
Zásadní a největší výhodou je portabilita a kompaktnost. Máte v rukou jednu věc, která v sobě skrývá celé studio. Máte tady vstupy a výstupy, máte preampy, velmi často i dynamické procesory, máte tu převodníky, vnitřní matrix a routing, ekvalizéry na každém kanále, samotný rekordér, efektové jednotky, možnost nahraný materiál na místě smíchat a zmasterovat. Ve většině případů dnes můžeme počítat s CD a někdy s DVD vypalovačkou. A to všechno v jedné krabici. A všechny tyto komponenty jsou samozřejmě spolu plně kompatibilní. Nemusíte nic drátovat. Nemusíte přemýšlet, co to je insert, ani co to je ten Y-kabel. Často se také setkáme s možností snadno a rychle monitorovat úroveň signálu na několika zvolených bodech - třeba na vstupu, za převodníkem, za ekvalizérem, za dynamickým procesorem, pre a post faderem. Signál flow bývá popsán, často je možnost ho graficky zobrazit, je to snadno pochopitelné. Ďábelský strašák jménem latence se vás netýká. Nemusíte ani vědět, co to je.

Reakce Martina Jirsáka: Naprosto souhlasím, že kompaktnost je obrovskou výhodou HW rekordérů. Nutnost kabelování a nejistota, že při špatném zapojení nemusí rekordér postavený na počítači fungovat, tu samozřejmě také existuje. Ale co se týče latence, té bych se již dnes nebál. Moderní systémy nabízejí možnost poslechu bez zpoždění. Výstup je tedy umístěn co nejdříve za vstupem, kde se signál smíchá, aby ke zpoždění nedocházelo. Možnost poslechu z jakéhokoliv místa je u softwarových rekordérů samozřejmá, stejně jako rychlý odposlech bez efektů (bypass), atd.

Je to levnější
Kupujete totiž jenom to, co hodláte používat - DAW. Nemusíte kvůli nahrávání na hard disk koupit celý počítač s operačním systémem (jo, fakt, za tyhle věci se taky platí!). A to nemluvím o softwaru pro nahrávání a tunách plug-inů, bez kterých budete jako nazí v trní - totiž nesví :)

Mám přesně opačnou zkušenost, že s hardwarovým rekordérem kupuji i to, co nevyužiji. Naopak u softwaru si mohu naprosto přesně vybrat jednotlivé prvky (komponenty). Jestliže se mi líbí zpracování mixu jedné firmy, ale nelíbí se mi jejich efekty, nemusím dělat kompromis. Prostě zvolím mix jedné firmy a plug-in efekty jiné.

Je to jednodušší
Nemusíte se učit ovládat počítač. Je fakt, že to naprostá většina z nás umí, nicméně některé SW umí být velmi komplexní. HDD nahrávadla jsou poměrně intuitivní a každý, kdo ví, co vlastně chce udělat (tedy má elementární povědomí o nahrávacím procesu), se s nimi naučí rychle.

Ovládání hardwaru je pochopitelně nutné se naučit stejně jako u softwaru. Nic není tak intuitivní, aby přišel člověk neznalý a hned věděl, jak na to. Naopak si myslím, že díky velké zobrazovací ploše počítačů je dost věcí přehlednějších a tím pádem intuitivnějších. Ale asi je to jako s řadou dalších věcí - na čem uživatel začne pracovat, na tom se mu prostě pracuje lépe.

Žádné chyby
Některé počítače, respektive software (a hej, "mekaři", nejsou to jenom "pecka" - viděl jsem na G5 blbnout Pro Tools M Powered) nejsou stoprocentně stabilní. U HDD nahrávadel jejich operační systém slouží pouze k obsluze požadovaných funkcí na předem známém a vybraném, sladěném železe a není plný nadbytečných "fíčrs". Pokud už někdy je chyba, bývá vydána nová verze.

Souhlasím, že počítač se může chovat "nepředvídaně". Ale dá se tomu docela dobře bránit a předcházet tomu - neinstalovat software, o kterém nevíme, co udělá, neinstalovat na hudební počítač hry, grafické aplikace, ale ani upgrady, u nichž nemáme jistotu, že budou spolupracovat s hardwarem a operačním systémem, atd. Na druhou stranu, případné chyby bývají odstraněny také velice rychle upgradem, který je navíc mnohem snazší než pro hardwarový rekordér. Jak do hardwarového rekordéru upgrade dostanete? Stáhnete jej z internetu a pošlete přes nějaký sekvencer jako SysEx data do rekordéru nebo tento soubor pošlete do rekordéru jako data. Ale bez počítače to stejně nepůjde.

Místo myši čudlíky
Víc ovládacích prvků šetří vaše šlachy a je to pohodlnější, rychlejší. Méně parametrů a detailního zobrazení sinusiody dané stopy (ne že by to u HDR nahravadla nešlo) vás neodvádí od míchání a používáte více uši a méně oči.

O ovládacích prvcích jsem se zmínil - naprosto preferuji hardwarové kontroléry a jsem proti myším. Zajímavou volbou ale může být i tablet. Používání uší je u softwarových rekordérů stejně důležité a představuje to první krok k tomu, aby člověk vůbec něco nahrál a navíc kvalitně. Nicméně člověk je bytost velice vizuální (na můj vkus až moc), a tak občas nějaká ta kontrola pomocí nejpoužívanějšího vjemového smyslu - očí - neuškodí.


Martin Jirsák: Vidím dvě zásadní výhody softwarových rekordérů oproti hardwarovým. Jedna výhoda je obecným pravidlem pro libovolný software, a je jí možnost velkých zobrazovacích ploch díky možnosti připojit běžné monitory s vysokým rozlišením a nebo klidně i obrovské zobrazovací panely. Velká zobrazovací plocha pak nabízí možnost vizuální kontroly mnoha parametrů, které se mohou vzájemně ovlivňovat, současně. Například je možné zobrazit nastavení umístění ve stereu jednotlivých stop, poměry hlasitosti všech stop současně, nastavení ekvalizérů jednotlivých stop nebo i více efektů v jedné stopě.

Reakce Jezze: Určitě. Ovšem možnost výstupu na externí LCD mají i některá větší digitální nahrávadla. A mimochodem: míchá se očima nebo ušima? :-)
Druhou zásadní výhodu spatřuji v univerzálnosti počítačů. Pochopitelně nesmí být přehnaná. To znamená, že zásadně doporučuji používat počítač pouze na hudbu a neinstalovat na něj hry nebo dokonce hardware, který by si mohl nerozumět s tím, který potřebujeme pro hudbu.

Právě, když vidím ve studiu počítač, na kterém běží ještě internet, kalendáře a účetnictví, propadám panice.

Počítač je ale i jako rekordér natolik univerzální, že si jej můžeme upravit přesně podle vlastních potřeb. Pokud víme, že budeme pro nahrávky potřebovat hodně místa na disku, není problém pořídit velké disky (ať již interní nebo externí) nebo dokonce disková pole. Pokud víme, že nám bude stačit pouze jeden vstup, můžeme použít zvukovou kartu s jedním vysoce kvalitním vstupem a ušetřit na počtu vstupů. Naopak, pokud náhle potřebujetme rozšířit počet stop, není nutné pořizovat celé nové zařízení, ale stačí pouze vyměnit zvukovou kartu nebo přidat další. Díky univerzálnosti můžeme připojit takové periferie, které nám přesně vyhovují (ať již zmíněný monitor nebo LCD panel či zvukovou kartu nebo paměťová zařízení a nebo i klávesnici, myš, kontroléry, atd.), ale můžeme zvolit i jiný software, aniž bychom museli měnit hardware.

Ano, souhlasím. Jenom je potřeba mít dobrý přehled o MB, CPU, RAM, HDD, zvukových kartách, převodnících, předzesilovačích, nahrávacích softech, driverech, plug-inech, masterovacích softech a jejich vzájemné kompatibilitě...

A abych nemluvil stále v podstatě jen o hardwaru, i softwarová oblast má ve variantě "počítač" velikou výhodu univerzálnosti - prostředí aplikací lze často nastavit podle přesných potřeb uživatele. Ne vždy potřebujeme vidět všechny parametry mixu, jindy naopak potřebujeme vidět nějaký speciální parametr v souvislosti s jiným, atd. Navíc jedinou aplikaci je možné použít nejen jako rekordér, ale i jako sekvencér, notátor, kompoziční software, hostitel pro virtuální nástroje, atd. A všechny tyto funkce v jednom se mohou hodit a jsou řízeny z jediného místa.

Je pravda, že na počítači lze prakticky cokoliv. Nedávno jsme chtěli k již nahraným klávesám ještě živé housle. Abychom nemuseli složitě vysvětlovat frázování, jednoduše jsme klávesákův part nahraný midi vytiskli. Supr!

V dnešní době již argumentem není ani analog/digitál, protože i na hardwarové rekordéry se zaznamenává digitálně.
Rozhodně nejsem odpůrcem hardwaru jako takového. Za nejpříjemnější a nejpřirozenější považuji dělat úpravy (například mixáž) pomocí hardwaru. To je ale možné řešit díky různým kontrolérům, které si opět můžeme vybrat nezávisle na ostatních komponentech podle vlastních potřeb.

Jo, jo, souhlas. Každý systém má své a při znalosti výhod obou lze třeba nahrát živák na HD nahrávadlo a pak vše v klidu vyčistit, prohnat všemi Antaresy, smíchat a nablýskat v počítači. A to vše pohodlně pomocí hardwarového kontroléru.

Psáno pro: časopis Muzikus 2007/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Muziduel-hardwarove-versus-softwarove-nahravani~22~listopad~2007/

Komentáře

celkový počet: 1

prong  o ničem - SW je vítěz

     
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.