přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

baskytaraMelissa Auf der Maur - Groove v sukni

2.9.2010 | Autor: Ibrahim Hassan | sekce: pro muzikanty - seriály

Melissa Auf der Maur - Groove v sukni

Melissa Auf der Maur - Groove v sukni

V našich krajích jméno ne úplně neznámé. Působením v kapelách The Hole a The Smashing Pumpkins si vydobyla hudební ostruhy a zcela jistě si zasluhuje uvedení v našem seriálu - Melissa Auf der Maur.

Dětství a studia

Melissa se narodila 17. března 1972. Její otec byl kanadský novinář a politik Nick Auf der Maur, matka Američanka žijící v Kanadě, literární překladatelka, Linda Gaboriau. Díky rodičům má Melissa dvojité, kanadsko-americké občanství. Její předkové z otcovy strany pochází ze Švýcarska, a odtud i příjmení Auf der Maur, které znamená „na zdi“. Jak sama Melissa říká: „Co se týče příjmení, jsem si absolutně jistá, moje babička to do mě cpala horem dolem a byla na naše příjmení nesmírně pyšná.“ Rodným jazykem Melissy je angličtina, přesto, jako většina Kanaďanů, umí i francouzsky.

Část svého dětství strávila Melissa se svou matkou v Keni. Do Kanady se vrátila poté, co absolvovala několik záchvatů malárie. V Kanadě navštěvovala nejprve dvojjazyčnou anglicko-francouzskou školu F.A.C.E. v Montrealu (zkratka znamená základní škola výtvarných umění a je to škola, kterou navštěvují žáci od jeslí až po střední školu).. Následovalo studium na střední škole užitných umění. Po ukončení studovala na Concordia univerzitě v Montrealu, kde studovala obor fotografie.

Hudba

K hudbě se Melissa Auf der Maur dostala již coby malé dítě. Její matka byla totiž jednou z prvních rockových „dýdžejek“ v montrealských rádiích. Jako aktivní muzikantka začala v pubertě, kdy hrála na baskytaru v několik různých lokálních partách, z nichž nejvýznamnější byla Tinker.
Zásadní hudební obrat v jejím životě ovšem znamenala hozená láhev. Ano, taková drobnost, jako je hozená láhev, vám může dopomoci k profesionální hudební kariéře. Melissa totiž šla se svými přáteli na jeden z prvních kanadských koncertů The Smashing Pumpkins. Jeden z přátel, zřejmě pod dojmem hudby The Smashing Pumpkins, hodil po hudebnících láhev od piva. Po vystoupení se šla Melissa Billy Corganovi za kamaráda omluvit. Dali se do řeči a zakrátko se z nich stali přátelé. V roce 1993 si The Smashing Pumpkins pozvali Melissinu kapelu Tinker, aby jim předskakovali na montrealském koncertu.

The Hole

V roce 1994 sháněli The Hole baskytaristku. Jejich dosavadní basistka Kristen Pfaff totiž zemřela po předávkování drogami. Když se o tom dozvěděl Billy Corgan, doporučil Courtney Love vzít právě Melissu Auf der Maur. Melissa sice nejprve nabídku odmítla, protože se svou kapelou měla před natáčením desky, ale když se pořádně rozmyslela, pochopila, že tahle šance se už nemusí opakovat a rozhodla se nabídku The Hole akceptovat.

Do The Hole přišla dva týdny před festivalem v Readingu. Bylo to v rámci turné k desce, která pro The Hole znamenala průlom, Live through This. Kapele se v tomto roce podařilo uspět jak u kritiků (příznivé recenze si vysloužili v časopisech Rolling Stone a Village Voice), tak u publika. Z alba vzešlo několik hitů a dostalo i platinu za více než milion prodaných nosičů. Úspěchem nesporně bylo i účinkování v rámci kočujícího festivalu Lollapalooza v roce 1995. Na turné The Hole strávili celý zbytek roku 1995.

Na začátku roku 1996 se kapela dočasně rozešla, protože se Courtney Love chtěla věnovat i své herecké kariéře (Feeling Minnesotta, Lid vs. Larry Flynt). V tomto období kapela vydala jen dvě raritní nahrávky, aby uspokojila potávku fanoušků po nové muzice. Po několika odkladech se konečně v roce 1998 sešli, aby pod dohledem Billyho Corgana natočili následovnici desky Live through This.

Dlouho očekávané album nakonec vyšlo v září 1998 pod názvem Celebrity Skin a dočkalo se příznivých recenzí. V té době z neznámých důvodů opouští kapelu bubenice Patty Schemel. Na její místo nastupuje ex-bubenice newyorkských Shift, Samantha Maloney. Následovalo dvouleté světové turné, po jehož skončení Melissa Auf der Maur odchází. Vypršel jí její pětiletý kontrakt s kapelou a už neměla zájem pokračovat dál.

The Smashing Pumpkins

Za odchodem z The Hole může být ale i jiná okolnost než jen nechuť Melissy v kapele pokračovat. V roce 1999 se jí totiž ozval Billy Corgan a pozval ji do své kapely The Smashing Pumpkins. Z té byla za dosud nejasných okolností vyhozena zakládající členka D’Arcy Wretzky. S tou natočili ještě album Machina: The machines of God, ale na následujícím rozlučkovém turné už byla místo ní Melissa Auf der Maur. V této době také kapela vydala nevydané nahrávky, které zbyly po sessions k poslední desce. Album vyšlo zdarma na internetu pod názvem Machina II: The Friends and Enemies of Modern Music. Poslední koncert se odehrál tam, kde začala cesta The Smashing Pumpkins za slávou, v chicagském divadle Metro, na obří show.

Další spolupráce

Melissa se za svoji kariéru zúčastnila i řady dalších projektů. V roce 1997 se, v čase, kdy byli The Hole na odpočinku, zúčastnila natáčení sólové desky Troublizing Rica Ocaseka (u nás je známý díky účinkování v kapele The Cars a manželstvím s první českou supermodelkou Pavlínou Pořízkovou). S Ricem odjela Melissa i následující turné k propagaci desky. Za zmínku jistě stojí fakt, že desku neprodukoval nikdo jiný, než starý známý Billy Corgan.

Na baskytaru si zahrála i na eponymní desce svého kamaráda z dětství Rufuse Wainwrighta v roce 1998. Ten si ji posléze pozval i na své další album Poses z roku 2001. V roce 1998 se objevila i ve videoklipu k jeho písni April Fools.

V roce 2002 nazpívala duet ve francouzštině Le Grand Secret s Nicolou Sirkis. Bylo to na desku Paradize skupiny Indochine. V rámci spolupráce se Melissa několikrát objevila s Indochine na podiu a 22. února 2002 jim předskakovala na vystoupení v Paříži. Odehrála krátký akustický set složený z vlastních kompozic.

Dalším hostováním bylo natočení zpěvu na desku Ryana Adamse z roku 2003 Rock‘n’roll. Nelze opominout ani spolupráci s dalšími kapelami, jako jsou Idaho, Fountains of Wayne či The Stills.

Vlastní projekty

Svůj první vlastní projekt, když nepočítáme nevýznamné kapely ze začátku kariéry, představila Melissa Auf der Maur po rozpadu The Smashing Pumpkins. Společně s kytaristou Jamesem Ihaou (z Pumpkins) dali dohromady projekt The Virgins, ve které působili také Ryan Adams a Evan Daldo. Kapela nicméně nebyla úspěšná a zakrátko se rozpadla.

Dalším projektem, který vznikl na konci roku 2001, byla tribute kapela Black Sabbath nazvaná Hand of Doom. Sešli se v ní muzikanti z různých žánrů, kteří měli jedno společné - v dětství byli jejich idoly Black Sabbath. V téhle kapele byla Melissa za zpěvačku. Po jejím boku tu působili kytarista Guy Stevens, basistka Molly R. Stern, bubeník Pedro Yanowitz a režisér Joey Garfield. Kapela působila zhruba rok, ale odehrála kvanta vystoupení kolem Los Angeles. Protože však cítili, že tento projekt nemá šanci na výraznější úspěch, rozhodli se skončit. Aby to však byl konec jak se patří, natočili v říjnu 2002 desku Live in Los Angeles. Deska pochází z koncertu, kde s nimi vystupoval zpěvák Queens of the Stone Age Nick Oliveri. Deska přiměla ke slovům uznání Jacka Osbournea, syna Ozzyho. Nakolik je tohle uznání důležité, nechám na posouzení čtenáře.

V roce 2002 už ale Melissa dává dohromady další kapelu zvanou The Chelsea. Název není odvozen od londýnské čtvrti, ale od hotelu stejného jména v New Yorku, kde Melissa dlouhá léta bydlela. Tady si opět zahrála s bývalou spoluhráčkou z The Hole, bubenicí Samanthou Maloney, která mezitím bubnovala v Motley Crue!! a Peaches. Dalšími členkami byly Paz Lenchantin a Radio Sloan. Odehrály jen jedno vystoupení a přetáhla je k sobě, coby doprovodnou kapelu, na turné k první sólové desce, Courtney Love. Melissa a Paz záhy odcházejí a kapela se jednoduše přejmenovala na The Courtney Love Band.

Auf der Maur

V roce 2004 se Melissa konečně pouští do sólového projektu nazvaného Auf der Maur. Vydává eponymní desku pod producentskou taktovkou Chrise Gosse a na desce se objevuje celá řada vzácných hostů, počínaje Joshem Hommem a Nickem Oliverim z Queens of the Stone Age, přes Jamese Ihu z The Smashing Pumpkins, Erica Erlandsona z The Hole, až po Branta Bjorka z Fu Manchu. Desku propagovala na nespočetných vystoupeních. Společně s kapelami HIM a Curiosa odjela turné Love Metal. Předskakovala na turné The Offspring a Mathew Gooda.

V následujících dvou letech se odmlčela, tedy co se týče její sólové kariéry. Hostovala u jiných umělců a mezi jiným proskakovaly zprávy o tom, že by se měla účastnit reunionu The Smashing Pumpkins. Ty se ovšem ukázaly být liché, i přesto, že Melissa sama prohlásila, že pokud bude zájem, ráda se zúčastní.

V roce 2007 ohlásila práci na novém projektu. Společně s další deskou vyjde i grafická povídka (něco jako komiks) a konceptuální film. Název desky má být MadM, zatímco povídka a film se mají jmenovat Out of Our Mind. Nicméně dosud je na světě jen EP, vydané 11. listopadu 2008, nazvané This Would Be Paradise. Zbytek materiálu by měl vyjít letos, včetně duetu s Glenem Danzigem.

Závěr

Melissa Auf der Maur patří jistě k vlivným basistkám. Její stopa se vine jak významnými kapelami, tak zajímavými projekty, a určitě bude zajímavé sledovat, kam ji její hudební cit zavede příště nebo jak dopadne druhá sólová deska. Na tomto místě se sluší poznamenat, že je též uznávanou fotografkou. Její fotografie jsou nejen na deskách jejích hudebních přátel. Byly uveřejněny i v prestižních časopisech pro fotografy a dočkala se i samostatné výstavy v New Yorku (pravda, bylo to dva dny před útoky na Světové obchodní centrum a potom byla výstava zrušena). Chystá se i kniha jejích fotografií.

V současné době pracuje na druhé sólové desce a každý den hraje (alespoň podle oficiálních stránek).

Diskografie

sólo: Auf der Maur (2004), This Would Be Paradise (EP 2008), MadM (pravděpodobně 2009)

s The Hole: Broken Baby Doll (1995), Love Story (1996), Celebrity Skin (1998), Awful: Australian Tour (1999)
s Roc Ocasekem: Next Right Moment, Troublizing (obě 1997)
s The Smashing Pumpkins: Machina II: The Friends and Enemies of Modern Music (2000), Greatest Hits (2001)
s Idaho: Alas (1998)
s Cecil Seaskull: Whoever (1998)
s Rufusem Wainwrightem: Rufus Wainwright (1998), Poses (2001)
s Jesse Malinem: Fine Art of Self Destruction (2002)
s Hand of Doom: Live in Los Angeles (2002)
s Ryanem Adamsem: Rock'n'roll (2003)
s Uncut: Modern Currencies (2006)
s The Stills: Without Feathers (2006)
s Fountains of Wayne: Someone to Love, Traffic and Weather (obě 2007)

Vybavení

Baskytary:
Fender Squier 1970
Fender Precision American Custom (6 kusů)
Ibanez Roadster

Kytara:

Gibson SG

Efekty:

Boss ladička
TC Electronics Chrosu/Flanger
Tech 21 SansAmp Distortion Boost

Aparát:

Ampeg SVT (hlava i kabinet)

Je zvláštní, že tolik baskytaristek se vyskytuje právě na nezávislé, potažmo indie scéně. Když jsem onehdy tuto skutečnost nadhodil u piva, kamarád mi to vysvětlil následujícím způsobem: „Ženy si obvykle vyberou ten nejjednodušeji vypadající nástroj. Což je v kapele po zpěvu baskytara. Má jen čtyři struny, a tudíž to není tolik práce. Pak jsou ovšem překvapeny, když zjistí, že to zase taková sranda není. A proto se nejčastěji objevují na indie scéně, protože tam zase tolik práce, ať již po technické nebo po skladatelské stránce, není potřeba.“ Co je na této teorii pravdy, nevím, je to jen teorie. Takže vážené baskytaristky, co je na tom pravdy? Je to tak nebo není?

Psáno pro: časopis Muzikus 2009/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Melissa-Auf-der-Maur-Groove-v-sukni~02~zari~2010/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.