Letem kytarovým světem - Jaká byla jejich první kytara a jak se vůbec začali učit hrát?

Letem kytarovým světem - Jaká byla jejich první kytara a jak se vůbec začali učit hrát?
Letem kytarovým světem - Jaká byla jejich první kytara a jak se vůbec začali učit hrát?

No je to tak. Občas se zapomíná na ty okamžiky, kdy člověk poprvé vezme do ruky kytaru, kdy poprvé zkusí zahrát nějakou písničku, nějaký úryvek, nějakou část skladby či riffu, kdy poprvé začne hlouběji přemýšlet, jak by to šlo na tom hmatníku nějak vyřešit...

Nemluvě o dalších otázkách, které se začínají pak rychle nabalovat. Ovšem přiznejme si, že ty vzpomínky jsou mnohdy až kouzelné. Ten pocit, kdy se podaří zvládnout nějakou skladbu, ten pocit, kdy ji poprvé zahraju na veřejnosti (ať už je to u ohně, na večírku, na vandru, na chmelové brigádě...) a v případě i nějaké první kapely, hudební sešlosti, dua, tria to vědomí, že hraju někomu, že hraju pro někoho a ten dotyčný naslouchá...

Vím, dnes je zcela jiná doba, kdy se zájemce může ke svým představám dostat mnohem, mnohem snadněji (od potřebných informací, což považuji za zásadní, přes přístupnost vybavení až po možnost si zahrát), ale aniž bych chtěl zde roztáčet kolo nostalgie (a to může být někdy až

dost zrádné), přece jen neškodí se zastavit, byť je člověk na jakékoli muzikantské úrovni, a otočit se zpět a s pokorou (a přitom znevažování tohoto slova přímo nesnáším), prostě s pokorou shlédnout na ty uběhlé roky a na své začátky.

Chci tím jen říct, že každý z nás někdy začínal, i ty největší hvězdy, a není špatné si to občas připomenout.

 

Ritchie Blackmore

Spolu s Jimmym Pagem a Tonym Iommi výrazný člen triumvirátu hardrockové kytary, enfant terrible Deep Purple, tvůrce Rainbow a posléze i svého snu, Blackmore’s Night. Jeho osobnost je také spjata i s výrokem, že rocková skladba bez sóla není rocková skladba.

První kytara? Když mu bylo jedenáct let, koupil mu jeho otec akustiku Framus. Za týdenní výplatu. A prý mu tenkrát řekl: „Jestli se na ni nenaučíš hrát pořádně, omlátím ti ji o hlavu.“

Začátky? Osm kilometrů na kole dojížděl na hodiny klasické kytary. Po roce toho nechal a dostal pár lekcí od Big Jima Sullivana. Ten ho naučil i některé klasické kusy, z nichž první byla Gavotta od J. S. Bacha.

 

Slash

Ikonická postava Guns N’Roses, člověk, který na konci osmdesátých let pomohl vrátit Les Pauly opět na výsluní zájmu kytaristů a který, ha ha, zásadně nejí nic z moře.

První kytara? Španělka, kde byla natažená jedna struna. Prý mu dost dlouho trvalo, než přišel na to, jak ji naladit.

Začátky? Prvním nástrojem mu byly bicí, na které hrál už v pěti letech. Co se týče kytary, tak nějakou dobu docházel do hudební školy, ale brzy toho nechal a začal se učit podle poslechu alb. První skladbu, kterou zvládl, byla Tangerine od Led Zeppelin.

 

Eddie Van Halen

Jeden z nejvýraznějších kytaristů vůbec, tvůrce a propagátor řady inovativních kytarových technik. Včetně, ha ha, toho, že si třeba upravil tvar kytary ruční vrtačkou. Jak? Vyvrtal do zadní části nástroje díry do tvaru V tak, že mohl pak tu část odlomit a ejhle, získal tvar Flyingu... Eddie dokonce ve snaze dostat se ve studiu pohodlněji ještě na vyšší tóny na hmatníku uříznul dolní výřez korpusu... No co, jiná kytara nebyla zrovna k dosažení...

První kytara? Ručně vyrobený Frankenstrat.

Začátky? Eddie hudební základy získal na klavír (a mnohokrát to použil u Van Halen i na pódiu), studoval klasickou kytaru, ale nejvíce se učil podle sluchu. Jeho první skladbou byla Walk Don’t Run od Ventures.

 

Eric Clapton

Pan Slowhand, velikán, který v půli šedesátých let vrátil pozornost zpátky ke Gibsonům, jeden z tvůrců fenomenálního alba Johna Mayalla Blues Breakers with Eric Clapton, zakladatel první superskupiny v historii rocku, tria Cream, významných představitelů prehardrocku, platinový sólový umělec...

První kytara? Akustika Hoyer, německá kytara, která podle jeho vzpomínek byla snad stejně velká jako on. Navíc měla struny hrozně vysoko, takže první pokusy byly, jak uvádí, dost krušné.

Začátky? První skladbou byla folková Scarlet Ribbons od Harryho Belafontea. Jednoznačně samouk, vše odposlechem, navíc si své pokusy nahrával na přenosný magnetofon Grundig, pak výsledky poslouchala a neustal, dokud se mu nezdálo, že to zahrál dobře.

 

Jimi Hendrix

Klasické již jméno rockové historie, historicky jeden z nejvlivnějších kytaristů všech dob. Mimochodem, kdo ví, jaký by byl výsledek, kdyby tehdy vyšel plán na spojení Hendrixe s ELP neboli s tělesem Emerson, Lake & Palmer? Název skupiny byl hotový: HELP...

První kytara? Hendrix nejdříve hrál na vypůjčené nástroje, až mu otec koupil akustiku za pět dolarů a poté i elektriku Supro Ozark 1560S

Začátky? Jednoznačně podle sluchu, navíc získával zkušenosti od místních muzikantů. A první skladbou bylo asi Peter Gunn Theme.

 

Zakk Wylde

Nepřehlédnutelná osobnost formace Ozzyho Osbournea a sen pro kytaristy, kteří touží skokem od bezejmenných lokálních kapel uspět rovnou na světových pódiích.

První kytara? Na tu úplně první si nepamatuje, ale z elektrických to byla Gibson SG Firebrand Deluxe, na kterou hrál po celou dobu svého dospívání.

Začátky? Až dvanáct hodin denně strávil každodenním cvičením - a to i když chodil na střední školu. Navštěvoval i lekce klasické kytary. Prvním zvládnutým songem pak byla Smoke on the Water od Deep Purple.

 

Joe Satriani

Spolu se Stevem Vaiem tvůrce G3, osobnost, která na konci osmdesátých let opět probudila v hudbymilovné veřejnosti zájem o sóla (instrumentální album Surfing with the Alien dosáhlo na platinu), zachránce zbytku turné Deep Purple, když v listopadu 1993 ze sestavy náhle odešel Ritchie Blackmore.

První kytara? White Hagstrom III.

Začátky? Hlavně samouk, dospěl ale i do takového stadia, že dával lekce i dalším osobnostem (např. Kirku Hammettovi). Na první skladbu si nevzpomíná, ale uvádí, že se učil spoustu skladeb z rodinné sbírky alb, od Rolling Stones po Johnnyho Wintera.

 

Billie Joe Armstrong

Živoucí ukázka skutečnosti, že „punk is not dead“. I v této, některými ortodoxními zavilými punkýši odmítané verzi. Faktem je, že ať to nazýváme post punk či pop punk, jeho skupina Green Day se stala nesmírně vlivným tělesem a tím, že realizovala punkrockovou operu American Idiot, šlápla do ksichtu (máme-li si udržet stylové vyjádření) všem svým odpůrcům.

První kytara? Fernandes Stratocaster

Začátky? Začal hrát v jedenácti letech a kytaru si koupil od svého učitele. První věcí, kterou zvládl, byl popěvek Look for Love.

 

Jimmy Page

Neboli Led Zeppelin. Tím je řečeno vše.

První kytara? Nejdříve rodinná španělka, na kterou se naučil Rock Island Line. Elektrika? Hofner President a druhá byla Futurama Grazioso. No to je nářez! Česká kytara. Nejen u George Harrisona...

Začátky? Absolvoval několik lekcí klasické kytary, ale vše se naučil jako samouk. Není obecně moc známo, že jeho hlavní inspirací zpočátku nebylo blues, ale Elvis Presley a skiffle.

 

Steve Howe

Král artrockové kytary, osobnost klasických Yes, tvář Gibsonu ES-175D, majitel jedné z největších sbírek kytar na světě, neuvěřitelný technik hry...

První kytara? Neidentifikovatelná akustika s otvory f, kterou dostal k Vánocům ve dvanácti letech.

Začátky? S kytarou nejdřív pózoval v okně, aby si lidi řekli „hele, tam někdo hraje na kytaru“. Pak si uvědomil, že by se na ni měl také naučit hrát. Tehdy ho nejvíce inspiroval Bill Haley & The Comets. První veřejné vystoupení ale dopadlo špatně: „Nezkoušeli jsme, ani neladili. Vylezli jsme před lidi, bylo to v internátu naší školy a pokoušeli jsme se jen tak z fleku zahrát Frightened City od Shadows. A dopadlo to příšerně...“

 

No a jak tomu bylo u vás? Jaká byla vaše první kytara a jak jste se učili hrát? Já svou první kytaru, akustiku s posuvnou kobylkou, kterou mi koupil dědeček v říjnu 1969, mám dodnes...

Letem kytarovým světem - Jaká byla jejich první kytara a jak se vůbec začali učit hrát?
Letem kytarovým světem - Jaká byla jejich první kytara a jak se vůbec začali učit hrát?
Letem kytarovým světem - Jaká byla jejich první kytara a jak se vůbec začali učit hrát?
Letem kytarovým světem - Jaká byla jejich první kytara a jak se vůbec začali učit hrát?
Psáno pro časopis Muzikus