Letem kytarovým světem - Jak a proč aneb Postřehy z praxe (6. díl)

Letem kytarovým světem - Jak a proč aneb Postřehy z praxe (6. díl)
Letem kytarovým světem - Jak a proč aneb Postřehy z praxe (6. díl)

Tak, a zase po nějaké době nastal čas, kdy se na základě vašich ohlasů budeme věnovat tématům, která se týkají té nejběžnější muzikantské praxe všech těch nadšenců, kteří třeba celý týden čekají na to, aby o víkendu s partou stejně "potrefených" kámošů dali zkoušku, přepravili se nějakým tak už trochu skřípajícím přibližovadlem do sálku, klubu, studia, na pódium nějakého festivalu, prostě aby si zase jednou pořádně zahráli. A že se pak v útulné hospůdce či při nočním návratu v kabině auta rozjedou obvyklá témata, to už také patří k tomu, co může vyjadřovat sousloví - hraju v kapele.

Možná, že některé záležitosti dnešního tématu se budou zdát příliš triviálními, ale vaše dotazy a v neposlední řadě má praxe se stovkami studentů a vlastní zkušenosti a podněty, které člověk za ta léta načerpá i od kolegů v branži, to vše hovoří o tom, že některé věci se prostě musí dořešit. Určitě je to lepší a podnětnější, než o nich jen mlčet a předpokládat, že se to prostě nějak vyvrbí, že se to rozumí samo sebou (právě nositelé těchto názorů mají v této problematice hodně nejasných míst), že, že, že...

 

Opět jsem použil v úvodu slovo běžný. Vůbec to není myšleno hanlivě, jde mi jen o to, abychom si přiblížili a osvětlili ty problémy, které řešil, řeší či třeba bude řešit prakticky každý, kdo se aspoň trochu otřel o rockovou, nebo, chcete-li obecnější termín, elektrickou kytaru. Právě na základě vašich ohlasů jsme totiž spustili v rámci tohoto seriálu řadu článků Jak a proč aneb Postřehy z praxe, právě vaše názory jsou pro nás důležitým signálem, který nás utvrzuje v názoru, že drtivá většina z nás opravdu nepotřebuje poradit, jestli ty dvě nejoblíbenější kytary z osmačtyřiceti, které si bereme na turné, máme nechat v zavazadlovém prostoru svého letadla, nebo si je raději vzít sebou na sedadlo 1. třídy, a to zásadně vedle sebe.

Prostě a jednoduše, pojďme si zase popovídat o běžné praxi. A ta dnes bude ve znamení tématu č. 8, tedy se bude týkat všeobecných pravidel a zvyklostí, jak zapojit efekty za sebou.

 

Samozřejmě, že každý má na tuto problematiku svůj názor, někdo preferuje sestavu a zvuk svého idolu, druhý zase dá na své vlastní zkušenosti, třetí prostě jen tak rád experimentuje a mění své vybavení, jak mu to jen dovolí okolnosti a peněženka; svůj nezastupitelný vliv má styl a technika hry, žánr, významnou úlohu hraje i vybavení kytaristy. Zde máme na mysli zejména kvalitu a typ nástroje, snímače, struny, kabely a jacky, stranou nesmí zůstat ani typ aparátu.

Možná by bylo jednodušší, kdybychom tento článek naplnili všemi myslitelnými možnostmi zapojení - za prvé ale pochybuji, že by to bylo matematicky vůbec možné, a hlavně za druhé, chceme zde spíše vysvětlit proč a ne ukázat jak. To bych vás zde raději odkázal na svůj již několik let probíhající miniseriál Pódiové sestavy slavných kytaristů, který plní i úlohu inspirace při hledání možností zapojení a při výběru vlastního vybavení. Záměrem článku nebyla ani přemíra ryze technických parametrů - drtivá většina kytaristů nedumá nad zapojením efektů z hlediska impedančních hodnot, ale podle toho, jak to prostě zní a jak se to vůbec dá zapojit, co je dobře a co ne a co už znít holt nebude. Rád bych zde ovšem ještě jednou připomenul, že co člověk, to názor. To je sice fajn, ale přesto, i když někdo tvrdě preferuje čiré objevitelství nebo svůj, dosavadní zvyklosti programově zcela odmítající, absolutně nezávislý přístup, přesto je třeba držet se určitých zkušeností - třeba i jenom proto, aby se s nimi dalo jít dál.

Pro lepší názornost budeme tedy postupovat systematicky, takže zkusme počítat se dvěma základními modely. Za prvé, buď chci mít jednotný řetězec efektů, který půjde od kytary až do vstupu do zesilovače v jedné "lajně", nebo, za druhé, využiji větší možností ovlivnit přirozenost kytarového zvuku a zkreslení, co mi nabízí aparát, a využiji efektové smyčky.

 

V prvním případě budeme předpokládat, že vlastníme tranzistor nebo lampu, kde používáme čistý kanál, do něhož ústí vše to, co si připravíme předem na pedalboardu. Samozřejmě, že můžeme použít i mírně nakřáplý zvuk dalšího kanálu, samozřejmě, že můžeme využít i zkreslení, které aparát nabízí, a různými drivy to jen dobarvovat, ale, jak už jsem řekl, pro lepší názornost budeme uvažovat o tomto modelu.

 

Druhá možnost bude tu předcházející spíše jen doplňovat. Zde, i když jsou efektové smyčky i u tranzistorových zařízení, budeme počítat spíše s lampovými aparáty, kde vztah mezi ovlivněním umístěním řady efektů mezi předzesilovačem a koncovým zesílením je charakterističtější a výraznější.

 

Předpokládejme tedy, že v každém případě chceme něčím kreslit či nakopnout zvuk (fuzz, overdrive, distortion - souhrnně pod označením dist), občas ho i modulovat (chorus, flanger, phaser, tremolo, rotary/leslie, vibrato - souhrnná značka mod), nebudou nám vadit frekvenční propustě (wah pedál - wah), zpožďovadla (delay - dly, reverb - rev), měniče tonality a ekvalizace (ekvalizér - eq, acoustic simulátor - acou), budeme si chtít do efektového řetězce zapojit posunovače výšky tónu (octaver, pitch shifter, whammy, harmonizer - souhrnná značka pitch) a regulátory gainu včetně srovnávačů průběhu signálu (kompresor, sustainer - comp), zkusíme ovlivňovače průběhu hlasitosti tónu (volume pedál - vol) a v neposlední řadě i omezovače frekvencí (noise gate, limiter - gate).

 

Zkreslovadlo + zpožďovadlo (delay)

Pokud začneme u nejběžnějšího a nejrozšířenějšího efektu, totiž použití zkreslovadla a delaye, tak zde je pořadí jasné. V každém případě jde signál z kytary nejdříve do kreslicí krabice a poté do delaye.

Pokud bychom toto pořadí obrátili, narazili bychom hned na dva základní problémy. První je zřejmý hned po použití tohoto obráceného zapojení, kdy se tón rozplizne do hodně nečitelné zvukové stěny. V podstatě tak začnete pouštět do nějakého distortionu hned několik signálů vzájemně se překrývajících. Druhý problém vynikne zejména u lampových zařízení. Pokud předřadíme zpožďovadlo zkreslení (a platí to jak v případě lampové krabice, tak i lampového pre-ampu aparátu), první, základní tón, nabudí lampy v námi požadované míře, ale ty "zbytky", které tvoří vlastní delay efekt, již postrádají sílu původního signálu, a elektronky na ně zareagují jinak. Nemluvě o tom, že při vzájemném překrývání doznívání (třeba při rychlejší hře a delším delayi) se celkový sound úplně zahltí.

V případě, že se rozhodneme co nejméně ovlivňovat pre-amp zesilovače, zapojíme delay raději do efektové smyčky. V případě sériového zapojení smyčky tím v podstatě vsuneme další prvek ovlivnění zvuku do dráhy zpracování signálu, u smyčky paralelní můžeme volit míru vlivu vyznění efektu na celkový zvuk. Kupříkladu, můžeme tak nastavit delay na vyšší hodnoty (ať už z hlediska úrovně síly delay signálu, délky prodlevy či četnosti opakování) a do výsledného zvuku ho "vpustit" jen méně.

Když už jsme v tom opakování základních pojmů, dejte pozor, abyste při té horečné práci s kabely správně propojili efektovou smyčku vaší hlavy či vašeho komba s krabičkou. Postupujte tak, že výstup smyčky označený send spojte se vstupem do krabičky a její výstup propojte s vstupem smyčky, označeným jako return.

Pro někoho možná triviální, ale u řady kytaristů docela problém, jak jsem poznal. A zdaleka nemuselo jít jen o začátečníky, jednalo se třeba o muzikanty, kteří se po letech rozhodli využít víc efektů, koupili si aparát s efektovou smyčkou atd.

 

Resumé:

A) Přímá cesta: Kytara - 1. dist - 2. dly - přímý vstup aparátu

B) Využití efektové smyčky: Kytara - dist - přímý vstup aparátu/send - dly - return

 

Předchozí + wah pedál

Pojďme zapojit další efekt, totiž wah pedál. Na jeho místo v řetězci efektů existují dva základní názory. Někdo preferuje jeho umístění za distortionem, někdo před. Obecně můžeme říci, že při zapojení hned za kytaru, tedy ještě před zkreslovadla, dosáhneme výraznějšího a čistšího průběhu charakteristiky vlastního efektu, protože základní tón nám nebude "rušit" žádná úprava signálu. Toto zapojení je běžnější a je logické i z hlediska zapojení do aparátu - zde také, i kdybyste nepoužívali žádný distortion a spoléhali se na zkreslení v zesilovači, máte wah pedál ještě před přímým vstupem do aparátu. Navíc, při chodu tohoto pedálu působí určité kmitočty jako frekvenční booster, na což vaše zkreslovadlo či preamp, zejména lampový, bude reagovat a podpoří vlastní průběh wah efektu.

Pokud umístíte wah pedál až za distortion, musíte počítat s již ovlivněným průběhem propouštěním určitých frekvencí, kdy je výsledek přímo ovlivněn charakterem zkreslovadla. Na jednu stranu tak můžete získat medovější průběh efektu, při "chlupatějším" nastavení (například u fuzzu) je i celkový výsledek výraznější.

Nezapomeňme ovšem také na parametry zařízení jednotlivých firem. Ve standardních řadách produktů klasických firem Jim Dunlop a Vox můžeme s největší opatrností vzhledem k velké řadě jednotlivých modelů poznamenat, že Dunlop se umí víc otevřít a tím i některé frekvence podpořit, kdežto rozsah pedálů Vox je spíše ve středních pásmech.

A protože wah pedál obecně slouží k úpravě základního signálu a má na jeho barvu přímý vliv včetně ovlivňování kreslících jednotek, nezapojujme ho do efektových smyček.

 

Resumé:

 

A) Přímá cesta:

A.1) Kytara - 1. wah - 2. dist - 3. dly - přímý vstup aparátu

A.2) Kytara - 1. dist - 2. wah - 3. dly - přímý vstup aparátu

 

B) Využití efektové smyčky:

B.1) Kytara - 1. wah - 2. dist - přímý vstup aparátu/send - dly - return

B.2) Kytara - 1. dist - 2. wah - přímý vstup aparátu/send - dly - return

Letem kytarovým světem - Jak a proč aneb Postřehy z praxe (6. díl)
Letem kytarovým světem - Jak a proč aneb Postřehy z praxe (6. díl)

Předchozí + reverb

Nyní se hodí dokončit si přehled o zapojení zpožďovadel, konkrétně reverbu. Zde není moc co vymýšlet, stejně, jako jeho "kolega" delay, i on by měl být umístěn na konci efektové řady, jak v přímé cestě, tak i při využití efektové smyčky. Při otázce, co předřadit, zda delay či reverb, je odpověď jasná - delay by měl jít dříve, protože produkuje opakování signálu a i pro ten potřebujeme zvuk reverbu, hallu. V opačném případě by se do delaye dostal upravený signál s dozvukem, který by mohl negativně ovlivnit vlastní echo i původní hallový efekt reverbu.

 

Resumé:

A) Přímá cesta:A.1)

kytara - 1. wah - 2. dist - 3. dly - 4. rev - přímý vstup aparátu

A.2) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. dly - 4. rev - přímý vstup aparátu

 

B) Využití efektové smyčky:

B.1) kytara - 1. wah - 2. dist - přímý vstup aparátu/send - 1. dly - 2. rev - return

B.2) kytara - 1. dist - 2. wah - přímý vstup aparátu/send - 1. dly - 2. rev - return

 

Předchozí + modulátory

Kam tedy zapojit onu velkou skupinu efektů, mezi nimiž jednoznačně kraluje chorus spolu s jen o malý pomyslný stupínek z hlediska všeobecné uživatelnosti níže stojícími flangerem a phaserem? Obecně je nejběžnějším řešením jejich zařazení až po zkreslovadlech. Opačně se dají zapojit také, jistě, ale výsledek nebývá nejlepší. U chorusu, obecně tedy nepatrném posunutí signálu, by se tak do distortionu dostaly hned dva těsně se překrývající podněty, phaser a flanger, v předem nastavených hodnotách by vpustily do zkreslovadel jen určité, v křivce na sebe navazující části frekvencí - zkreslení by se zde vůči nim chovalo jako drive a barva základního signálu by se drasticky změnila. Když už ale není zbytí a vy opravdu hodláte předřadit zkreslení nějaký modulátor, přimlouval bych se spíše za phaser. Chorus opravdu ne.

Pokud hodláte využít smyčky, všechny tyto efekty by měly být zapojeny do ní, tedy opět, až po pre-ampu vašeho zesilovače.

A pořadí mezi jednotlivými modulátory? Zde můžeme v podstatě prohlásit, že je to jedno. Pokud samozřejmě patříte mezi ty experimentátory, kteří dokážou pustit najednou chorus, flanger i phaser, tak tam by se opravdu asi vyplatilo zkoušet při úrovni nastavení parametrů jednotlivých krabic jejich pořadí, ale většinou se opravdu nesetkáme s tím, aby tyto efekty "šly" současně. Každý z nich je tak osobitý, že by se vzájemně spíše rušily.

V resumé této kapitoly si všechny efekty této řady pro lepší názornost označíme souhrnně pod názvem modulace.

 

Resumé:

A) Přímá cesta:

A.1) kytara - 1. wah - 2. dist - 3. mod - 4. dly - 5. rev - přímý vstup aparátu

A.2) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. mod - 4. dly - 5. rev - přímý vstup aparátu

 

B) Využití efektové smyčky:

B.1) kytara - 1. wah - 2. dist - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

B.2) kytara - 1. dist - 2. wah - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

 

Předchozí + compressor

Kompresor ve svém základním nastavení upravuje dynamickou linku signálu, která přichází z nejvíce variabilního zdroje celého řetězce, tedy z kytary. Což znamená, že by měl být zapojen co nejblíže tomuto zdroji, aby do celé následné efektové řady vyslal dynamicky již upravený, hotový signál. Pokud tedy ponecháme stranou otázku, zda ho vůbec pro jeho silnou návykovost použít, měli bychom ho zapojit ještě před zkreslovadla. Doprovodný efekt mnohých krabic, sustainer, funkci kompresoru jen doplní, takže jeho umístění může být stejné.

Kompresor před distortionem tedy bude ve výsledku směřovat tón spíše do hladšího vyznění bez výraznějších signálových změn, pokud ho zařadíme až po zkreslovadle, může nám nemile změnit vlastnosti "kreslítka" a přinese nám i podstatně více šumu. Proto o této možnosti v resumé k této kapitole uvažovat nebudeme.

Pro hračičky se zvukem je také možno doporučit instalovat kompresor až po wah pedálu či phaseru. Průběh obou efektů může snížit hlasitost původního signálu, což pro tradicionalisty nepřináší žádný problém, ba naopak, tyto efekty takto pracují a s jejich odezvou vůči celkovému vyznění se počítá. Ale jak opakuji, někomu to může třeba vadit, tak je možno kompresor + sustainer zařadit až za wah pedál či phaser. Obvyklé to ovšem není, přesto v našem resumé vezmeme v potaz alespoň první možnost, zařazení za wah pedál, protože ve srovnání s phaserem se "kvákadlo" používá nepoměrně více.

 

Resumé:

A) Přímá cesta:

A.1) Kytara - 1. comp - 2. wah - 3. dist - 4. mod - 5. dly - 6. rev - přímý vstup aparátu

A.2) Kytara - 1. comp - 2. dist - 3. wah - 4. mod - 5. dly - 6. rev - přímý vstup aparátu

A.3) kytara - 1. wah - 2. comp - 3. dist - 4. mod - 5. dly - 6. rev - přímý vstup aparátu

A.4) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. comp - 4. mod - 5. dly - 6. rev - přímý vstup aparátu

 

B) Využití efektové smyčky:

B.1) kytara - 1. comp - 2. wah - 3. dist - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

B.2) kytara - 1. comp - 2. dist - 3. wah - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

B.3) kytara - 1. wah - 2. comp - 3. dist - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

B.4) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. comp - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

 

Předchozí + ekvalizace (popřípadě i měniče tonality)

Zde se jedná zejména o připojení ekvalizéru. Ten pro svou vlastnost zvýraznit a potlačit určité frekvence může být zařazen prakticky kamkoli v jednotném efektovém řetězci. V případě využívání efektové smyčky může být také zařazen kdekoli, ale obvykle do řady kytara - přímý vstup do aparátu. Pokud bychom si to chtěli nějak utřídit, tak můžeme uvažovat o třech základních umístění ekvalizéru. Buď ho umístit dopředu, prakticky hned za kompresor nebo uprostřed jako vyrovnávače ztráty některých frekvencí (za distortion či v přímé lince za některé modulátory) a nebo s ním počítat "jen" jako s krabicí na zvýraznění sóla, a proto ho umístit až zcela naposled, před přímý vstup aparátu. My se v resumé omezíme na nejběžnější možnost, na umístění ekvalizéru za kompresorem.

Toto místo by náleželo případnému zařazení acoustic simulátoru s již předem nastavenými hodnotami frekvencí s tím, že tento efekt se na rozdíl od ekvalizéru nezapíná zároveň s distortionem.

 

Resumé:

A) Přímá cesta:

A.1) kytara - 1. comp - 2. eq - 3. acou - 4. wah - 5. dist - 6. mod - 7. dly - 8. rev - přímý vstup aparátu

A.2) kytara - 1. comp - 2. eq - 3. acou - 4. dist - 5. wah - 6. mod - 7. dly - 8. rev - přímý vstup aparátu

A.3) kytara - 1. wah - 2. comp - 3. eq - 4. acou - 5. dist - 6. mod - 7. dly - 8. rev - přímý vstup aparátu

A.4) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. comp - 4. eq - 5. acou - 6. mod - 7. dly - 8. rev - přímý vstup aparátu

 

B) Využití efektové smyčky:

B.1) kytara - 1. comp - 2. eq - 3. acou - 4. wah - 5. dist - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

B.2) kytara - 1. comp - 2. eq - 3. acou - 4. dist - 5. wah - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

B.3) kytara - 1. wah - 2. comp - 3. eq - 4. acou - 5. dist - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

B.4) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. comp - 4. eq - 5. acou - přímý vstup aparátu/send - 1. mod - 2. dly - 3. rev - return

 

Předchozí + volume pedál + posunovače signálu + omezovače frekvencí

Ve snaze co nejméně ovlivnit kvalitu signálu je záhodno zařadit volume pedál i pitch shiftery do efektové smyčky, a to hned na začátek, ještě před delay a reverb. U pitch efektu zpožďovače reagují na výšku tónu, od volume pedálu valná většinu kytaristů chce, aby při uzavření pedálu předchozí tón ještě dozníval (což by při opačné kombinaci nešlo). Při "lajně" efektů můžeme vycházet buď z předpokladu, že nám tyto krabice suplují práci na kytaře (volume knoflíky + páka), a zařadíme je hned na začátek, třeba za kompresor, nebo dáme přednost jejich funkci upravit již hotový signál (takže přijdou hned za modulátory).

Omezovače šumu a některých frekvencí je možné zařadit buď přímo za krabice, které produkují největší objem šumu, nebo obecně, pro občasné použití, na samý konec řetězce, před volume pedál, delay a reverb. Podívejme se tedy na výsledek s tím, že, jak jsem říkal již na začátku, ve hře může být spousta proměnných. Hodně štěstí při zkoušení všech těch možností...

 

Resumé:

A) Přímá cesta:

A.1) kytara - 1. comp - 2. pitch - 3. vol - 4. eq - 5. acou - 6. wah - 7. dist - 8. mod - 9. gate - 10. dly - 11. rev - přímý vstup aparátu

A.2) kytara - 1. comp - 2. pitch - 3. vol - 4. eq - 5. acou - 6. dist - 7. wah - 8. mod - 9. gate - 10. dly - 11. rev - přímý vstup aparátu

A.3) kytara - 1. wah - 2. comp - 3. eq - 4. acou - 5. dist - 6. gate - 7. mod - 8. pitch - 9. vol - 10. dly - 11. rev - přímý vstup aparátu

A.4) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. comp - 4. eq - 5. acou - 6. mod - 7. pitch - 8. gate - 9. vol - 10. dly - 11. rev - přímý vstup aparátu

 

B) Využití efektové smyčky:

B.1) kytara - 1. comp - 2. eq - 3. acou - 4. wah - 5. dist - 6. gate - přímý vstup aparátu/send - 1. pitch - 2. vol - 3. mod - 4. dly - 5. rev - return

B.2) kytara - 1. comp - 2. eq - 3. acou - 4. dist - 5. wah - 6. gate - přímý vstup aparátu/send - 1. pitch - 2. vol - 3. mod - 4. dly - 5. rev - return

B.3) kytara - 1. wah - 2. comp - 3. eq - 4. acou - 5. dist - 6. gate - přímý vstup aparátu/send - 1. pitch - 2. vol - 3. mod - 4. dly - 5. rev - return

B.4) kytara - 1. dist - 2. wah - 3. comp - 4. eq - 5. acou - 6. gate - přímý vstup aparátu/send - 1. pitch - 2. vol - 3. mod - 4. dly - 5. rev - return

Psáno pro časopis Muzikus