Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley
Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

Jó, krabičky. Věčná otázka, věčné diskuze, věčný boj se zvukem - ale tak to má přece být, ne? A lhal bych, kdybych říkal, že nemám rád toto téma, naopak. Krabičky, pastičky, šlapky, to je něco, co nemůže kytaristu nechat v klidu. Takže se na těchto stránkách dnes opět budeme věnovat výrobcům krabiček, a to tak, jak už jsme za ta léta zvyklí.

Což znamená, že si přiblížíme firmu samou, zkompletujeme si její nabídku a přístup a uvedeme si i kytaristy, kteří její výrobky používají. Což je podle mého asi to nejpodstatnější, jak si charakterizovat jednotlivé krabičky a firmy.

 

Články s přímou návazností k textu

Muzikus 5/2010: Boss, Marshall

Muzikus 1/2011: Vox, Maxon

Muzikus 6/2011: Electro-Harmonix, Morley

Muzikus 2/2012: DigiTech, Fulltone

Muzikus 1/2014: Tech21, TC Electronic

Muzikus 1/2015: Hughes & Kettner, Roger Mayer

Muzikus 5/2015: MXR

Muzikus 2/2016: Mooer, Xotic

 

Takže kohopak si uvedeme dnes? Ta první firma patří k těm nejklasičtějším z klasických a přes to, že je jí už opravdu hodně let, její význam nezeslábl a nikdo nepochybuje o její síle. Sama dokonce pohltila i další značky, což jen rozšířilo její impérium. Druhá z nich je zase vyložená mladice, ale preciznost při výrobě a snaha maximálně naslouchat potřebám kytaristů a původní myšlenka využít zkušeností takových gigantů, jako jsou Boss a Ibanez, a spojit to dohromady z ní udělalo jednu z nejlépe profitujících současných firem, zabývajících se efektovými pedály.

Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley
Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

První z nich postavila svou vládu přes kvákadla, druhá se nebojí celého spektra úpravy zvuku. Takže kdo?

 

Články a literatura s rozšiřující tématikou

Muzikus 4/2001: Nejslavnější staré krabičky

Muzikus 11/2002: Multiefekty

Muzikus 5/2003: Wah pedály, distortiony

Muzikus 12/2004: Modulační efekty, zpožďovadla, regulátory gainu a tonality

Muzikus 6/2005: Měniče výšky tónu + posun tónu, regulátory hlasitosti, omezovače frekvencí, měniče tonality, děliče signálů, další speciálnosti, single funkce

Muzikus 11/2007: Jak zapojit efekty za sebou?

Muzikus 3/2015: Jaké a kde jsou slyšet? (Top Ten + dalších deset)

Rocková kytara I, páté aktualizované vydání: Elementární přehled (str. 14-19)

Rocková kytara II, druhý dotisk: kapitola V) Efekty (str. 67-85)

Rocková kytara III: část D, kapitola D.3 - Galerie historicky nejslavnějších krabiček (str. 147-150); část F, kapitola F1 a F2 - Jak zapojit efekty (str. 243-258)

 

Dunlop

Takže nejdříve absolutní klasika. Toto jméno si každý spojí zcela logicky s kvákadly, s wah pedály. A je to správně, protože i když je tato značka spjata s dalšími výrobky, nejznáměji pak s trsátky, kapodastry, bottlenecky, strunami a nově i jí pohlcenými značkami jako MXR či Way Huge, jsou to právě wah pedály Cry Baby, které se staly nedílnou součástí rockové historie a patří nedělitelně do výrazu rockového kytaristy.

Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley
Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

Firmu založil roku 1965 skotský přistěhovalec Jim Dunlop, a to původně jen jako „vedlejšák“ ke svému zaměstnání provozního chemika. Jeho prvním produktem byl Vibra-Tuner, přísavka, která ukazovala v každém okamžiku, zda je kytara správně naladěna. Při návštěvách hudebních prodejen, kde svůj nápad předváděl, se dozvěděl, že kytaristé by spíše potřebovali spolehlivý kapodastr, který by zvládl i dvanáctistrunnou kytaru. Dunlop zde využil své inženýrské vzdělání a povedlo se mu to natolik, že z obývacího pokoje se musel přestěhovat nejdříve do garáže a pak i do prostor mimo dům. Navíc se dokázal i hodně rozhlížet kolem sebe, a tak si všiml, že firma Thomas Organ/Vox vyprodukovala pro kytaristy zařízení, které mělo evokovat podobný zvuk jako při hře na trubku s odklápěným a přiklápěným tlumítkem. Traduje se dokonce, že když to vývojáři poprvé předvedli, někdo řekl wau, wah... Tehdy se zrodil wah pedál Cry Baby (analogie názvu je zcela jasná), ale firma si ho zapomněla patentovat. A toho využil Jim Dunlop a v polovině šedesátých let přivedl na trh legendární „kvákadlo“. Slavnáména spojená s počátky tohoto zařízení jsou zde Eric Clapton a Jimi Hendrix, u nichž se historici pořád hádají, kdo z nich použil pedál dříve. Rozdíl je tam totiž jen v týdnu, kdy jeden z nich ho použil dříve na nahrávce a druhý z nich zase live...

 

Vedle svých proslulých wah pedálů a jejich signature modifikací se dobře ujala i racková verze (mám zde na mysli DCR-2SR s kontrolérem DCR-1FC).

Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley
Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

Dunlopy mají mj. tu výhodu, že maximálně zachovávají přirozenou vlastnost tónu a neberou drive. Což se o některých konkurenčních výrobcích říci nedá. Někteří kytaristé uvádějí jako nevýhodu hřebenové ovládání a nutnost mechanického spínání efektu (na rozdíl od optoelektrických zařízení, třeba Morley), ale za prvé jde o zvyk a za druhé dunlopisté operují s přirozeností tónu a co největším podílem analogu. Osobně jsem si vyzkoušel celou řadu kvákadel, ještě od legendárních modelů Ibanez a Electro-Harmonix přes Bosse a Dunlopy po třeba Morleye, a musím prohlásit, že wah pedály, jak už jsem několikrát psal v učebnicích i na těchto stránkách, patří právě do té poměrně úzké skupiny efektů a obecně příslušenství na kytaru, kde je určující osobitý feeling každého kytaristy. U tohoto typu efektu není nic nalajnováno - stejně jako v případě rukou, nástrojů a aparátů tady rozhoduje každý sám. A o to je to lepší.

 

Dunlop

Řada, série Typ, model
Wah pedál Cry Baby GCB-95 (klasika), 535Q Multi-Wah (volba frekvenčního středu a průběhu efektu, boost), GCB-95F Classic (cívka Fasel), 95Q Wah Wah (Q Control + boost o hodnotě +15 dB, auto silence system), 105Q Bass Wah (pro baskytaristy – Flea, Robert Trujillo...)
Signature Cry Baby KH95 Kirk Hammett (široký rozsah), BG-95 Buddy Guy (2 mody), SC95 Slash (důraz na hlubší frekvence), SW-95 Slash (efekt gain), ZW-45 Zakk Wylde (tenký tón), DB-01 Dimebag Darrell (6 nastavení průběhu), JC-95 Jerry Cantrell (nastavení průběhu efektu), JB95 Joe Bonamassa (switch true bypass), BD-95 Billy Duffy (dva okruhy), CM95 Clyde McCoy (cívka HI01), EVH95 Eddie Van Halen (medový tón), JH1D Jimi Hendrix (àla Woodoo Child), JH2 Jimi Hendrix 70th Anniversary Tribute (limitovaná edice), JP95 John Petrucci (volume + EQ),
Volume gain GCB-80 High Gain Volume (volume pedál)
Dva v jednom EW-95V Mister Crybaby Super Volume Wah (wah + volume + boost)
Krabička QZ1 Q Zone (stabilní průběh efektu dle nastavení)

 

Kdo hrál či hraje na pedály Dunlop?

Zde bychom měli problém s místem, protože se jedná o stále používanou klasiku. Takže jen ta NEJ jména: Eric Clapton, Jimi Hendrix, Tony Iommi, Jimmy Page, David Gilmour, Billy Gibbons, Buddy Guy, Dave Navarro, Doug Aldrich, Eddie Van Halen, Eric Johnson, James Hetfield, Kirk Hammett, Jerry Cantrell, Joe Bonamassa, Joe Perry, Joe Petrucci, Kenny Wayne Shepherd, Mick Box, Fast Eddie Clark, Phil Campbell, Slash, Steve Lukather, Ted Nugent, Vivian Campbell, Vinnie Moore atd.

Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley
Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

Keeley

Poté, co roku 2001 Robert Keeley odpromoval na elektrotechnice na Oklahomské univerzitě, rozhodl se stavět kytarové zesilovače. Jenže brzy zjistil, že na trhu je tolik značek a navíc velmi silných, že nakonec od původního plánu upustil. Začal se spíše zajímat o krabičky, o efekty a pustil se do úprav, „customizace“ zavedených modelů podle přání zákazníků. Což se mu vyplatilo, protože si k němu brzy našli cestu třeba Peter Frampton, Brad Paisley a další, kterým se zalíbily jeho úpravy třeba klasického Ibaneze TS9.

Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley
Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

Rozhodl se jít touto cestou dál a nechal se prakticky stoprocentně inspirovat všemi možnými názory, diskuzními fóry a debatami kytaristů, které pozorně sledoval v médiích. A začal stavět. A dosáhl brzy toho, že třeba jeho kompresor dosáhl už více, než třicetitisícových prodejů. A to je v dnešním světě, kde vládnou některé silné firmy, unikát.

Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley
Letem kytarovým světem - Dunlop a Keeley

Dle časopisu Guitar World se tak firma stala jednou z nejpřednějších světových značek. Mezi její přednosti patří úzkostlivý výběr součástek („efekt musí fungovat pořád, žádnou chybu nepřipouštíme...“) a stále ladění výrobků dle požadavků kytaristů.

 

Keeley

Řada, série Typ, model
Kompresory Compressor (vintage), Compressor Pro (Hard/Soft Knee), C2 (speciální edice),
Kompresory + drivery Tone Workstation (comp + drive + boost), GC-2 Amp (comp + amp), Steak and Eggs (comp, dist, drive)
Boost, overdrive, drive OxBlood Overdrive (mód bass + gain), Tone Workstation (comp + drive + boost), Katana Clean Boost, Red Dirt Overdrive, Mini Katana (boost), White Sands (drive), Tesla Coil (vintage treble boost), Java Boost
Distortion + overdrive Dark Side (+ delay), Loomer (fuzz + reverb), Wolf (octave fuzz), OxBlood Overdrive (mód bass + gain), Red Dirt Overdrive, 1962X-2 British Overdrive, Katana Blues Drive, Red Dirt Overdrive Mini, Mini Katana (25dB Boost), BlackTop (fuzz), White Sands (drive), DS-9 Distortion, Steak and Eggs (comp, dist, drive), Tesla Coil (vintage treble boost), 1962 British Overdrive, Son on Fuzz Head, Red Dirt Overdrive, Stahlhammer Distortion, KE-808 Red Dirt Pro, PSI (germaniový tranzistor)
Modulace Dark Side (dly, fla, pha, rot + fuzz), Buble Tron (fla + pha), Super Mod Workstation (včetně autowahu), Germanium Monterey (rot, vibe, wah), Monterey Rotary Fuzz Vibe, Mod Workstation (+ tap tempo), Seafoam (chorus), Mag Echo (tape echo), Vibe-O-Verb, 30ms Automatic Double Tracker (stereo chorus), Neutrino Envelope Filter, DynaTrem (tremolo), Phase 24 (pha)
Delay, echo Dark Side (+ delay), Loomer (fuzz + reverb), Hooke (spring reverb), Gold Star Reverb, Delay Workstation (delay, reverb), Mag Echo (tape echo), Memphios Sun (reverb +echo + double tracker), Abbey Chamber (vintage reverb), Vibe-O-Verb, Aurora (digital reverb), 30ms Automatic Double Tracker (+ stereo chorus), DynaTrem (+ tremolo), Multi Echo, Caverns Delay Reeverb, Nocturner Reverb (hall)
Filtry, auto wah Super Mod Workstation (včetně autowahu), Bubble Tron (pha, fla), Germanium Monterey Special (rot, vibe, wah), Monterey Rotary Fuzz Vibe, Mod Workstation (3 modulací + 2 overdrivy), DynaTrem Dynamic Tremolo

 

Kdo hrál či hraje na efekty Keeley?

Tyto efekty bývají často součástí zavedených signálových řetězců, kde kytaristé chtějí vypíchnout to klasické „něco navíc“. Z jednoznačných jmen pak můžeme uvést třeba Petera Framptona, Brada Paisleyho, Billyho Gibbonse, Dana Spitze atd.

 

www:

www.dunlop.com  

www.robertkeeley.com

 

Včera a dnes 11

Stojí i dnes Jethro Tull na jedné noze?

Už ne, přátelé. Proslulý postoj Iana Andersona jako analogie k trvalosti a nadčasovosti hudby jeho Jethro Tull je tu s námi už jen na nahrávkách. Od přelomu let 1998 a 1999, kdy jsme o této skupině psali, se toho událo hodně. Po stylově nevyrovnaném J-Tull Dot Com s několika výraznými skladbami (třeba hned úvodní) se kapela albově nadlouho odmlčela a až za čtyři roky přišla v podstatě svou labutí písní, deskou Christmas Album. Album patří k mým vysoce oblíbeným, povedl se i obal a na něm vidíme i jako takové symbolické rozloučení onen jednonohý postoj protagonisty souboru. Proč rozloučení? Protože po dlouhé řadě koncertních alb (za všechny třeba úspěšné Living with the Past z roku 2002) a skoro desítce kompilací (např. The Very Best of... z 2001) došlo k uzavření slavné kapitoly vysoce osobité a nenapodobitelné skupiny Jethro Tull v tom klasickém slova smyslu. Ian Anderson se po roce 2011 obklopil novými muzikanty a v podstatě již pod svým jménem, byť zcela logicky a zaslouženě zaštítěným původním jménem kapely, začal působit jako sólista. Na svůj vlastní odkaz navázal deskou Thick As a Brick 2 s parodickým podtitulem Whatever Happened to Gerald Bostock ?.

Jethro Tull
Jethro Tull

Tu již natočil se svou novou sestavou, kde letitý post Martina Barreho převzal Florian Opahle. V evropských anketách pak měl větší úspěch (ve srovnání s USA) prozatím poslední počin sestavy Anderson, Opahle, John O’Hara (key), David Goodier (bg) a Scott Hammond (dr), konceptuální 2CD a 2DVD Homo Erraticus. K uvedeným členům přidal roku 2015 i další muzikanty, zejména pak houslistku Unnur Birna Björnsdóttir a uvedl v život projekt Jethro Tull - The Rock Opera, jehož světové turné pokračuje i tento rok. Jestli jsou to ale pořád ti Jethro Tull? Když stejně byl Anderson autorem vždy drtivé většiny skladeb na všech albech kapely? To už musí posoudit každý sám...

Psáno pro časopis Muzikus