Legendární studia - Capitol Studios

Legendární studia - Capitol Studios
Legendární studia - Capitol Studios

Čtvrtý díl nás přenese do Los Angeles, přímo do Hollywoodu, továrny na sny.

Kde? Kalifornie, Los Angeles, areál budov Capitol Records Tower, 1750 Vine Street.

Vznik? Roku 1956 byla tato studia zřízena původně jen jako součást labelu Capitol Records a pro jeho interní umělce. Během následných desetiletí se ale otevřela i jiným souborům.

Výběr ze jmen a nahrávek? Prvním jménem byl Frank Sinatra a jeho album Conducts Tone Poems of Color (1956) - zajímavým nápadem jsou už jenom ty názvy skladeb... V šedesátých letech sem můžeme určitě přiřadit Beach Boys a jejich slavné zlaté LP Surfin’ U.S.A.. Z další dekády můžeme jmenovat jak Carole King, tak třeba i Grand Funk Railroad, v osmdesátkách zde zakotvila taková jména jako Iron Maiden, Tina Turner či Poison. Devadesátky - to byli třeba Toto se svým devátým albem Tambu (to se ale moc nepovedlo), v novém tisíciletí zde defilovali Green Day stejně jako Sting či Oasis, v dalších časech zde nemohli chybět třeba Muse či Paul McCartney nebo Ringo Starr...

Legendární studia - Capitol Studios
Legendární studia - Capitol Studios

... a třeba? Jednou z nejvyhledávanějších pozoruhodností studia je osm přirozených dozvuků z místností, nacházejících se třicet metrů pod zemí. Jedná se o lichoběžníkové prostory se silnými betonovými stěnami a stropem. Zvuk z nahrávek je sem posílán reproduktory a zpětně snímán mikrofony. Komory tak mohou poskytovat přirozený dozvuk dlouhý až pět sekund...

Poznámka: Studio má jednu zajímavost,věnuje se totiž i masteringu vinylů, specifické úpravě zvuku nahrávek na klasických albech. Ale vybírá si ta nejznámější díla - „vinylizací“ zde nově prošly desky jako The Dark Side of the Moon (Pink Floyd), Band on the Run (Paul McCartney), Boston (Boston)...

Špička ledovce? Tak určitě třeba American Idiot od Green Day, točili či masterovali tady Bonnie Raitt, Duran Duran, Coldplay, Celine Dion, Deep Purple, R.E.M., Red Hot Chili Peppers...

Psáno pro časopis Muzikus