přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraKytaroví velikáni - Stephen Carpenter

4.10.2016 | Autor: Vítězslav Štefl | sekce: pro muzikanty - seriály

Kytaroví velikáni - Stephen Carpenter


„V listopadu, v prosinci roku 1999. To jsem poprvé dostal do ruky sedmistrunnou kytaru.“
Stephen Carpenter a jeho odpověď na otázku, kdy přešel ze „šestky“ na „sedmičku“.
(guitar.com)

Hráčů na více než šestistrunné kytary opravdu není nijak mnoho. Zvláště v našich krajinách. Což ovšem neznamená, že bychom si o nich nemohli nic říct. Ba naopak. Zvláště pak v případě Stephena Carpentera, který ten počet strun z dnes už přece jen nijak zvláštní sedmistrunné kytary „zvedl“ i na osmistrunné nástroje...

Zakladatel Deftones, osobité kapely, pohybující se, mimochodem velmi úspěšně, na poli alternativního metalu a experimentálního rocku s kořeny v nu-metalových počátcích a mající na svém kontě řadu platinových alb. Dovolte mi poznámku: To opravdu není špatný výsledek na kapelu, která se ke všemu oficiálnímu staví naprosto odmítavě, např. právě Carpenterovými slovy: „Je mi na zvracení ze všech těch praktik vydavatelských firem, které vás stále nutí, abyste přemýšleli nad prodejností skladby, ještě než ji napíšete. My zásadně nijak nedumáme nad tím, co nás napadne. Buď to hrajeme, nebo prostě ne!“

Což, podle mého, se o nich dalo prohlásit v letech 1995-2003. V dnešní době by spíše potřebovali nějaký ten výraznější úspěch, aspoň vzhledem ke svým předchozím prodejním úspěchům. Pojďme ale dále. Carpenter je totiž i propagátor svébytné práce s disonantními akordy a se zálibou v polyrytmických strukturách, je členem dalších sestav, jako Sol Invicto či Kush, a jak již bylo řečeno, je i hráčem na sedmistrunné a cca od dob alba Diamond Eyes na osmistrunné kytary. Mimochodem, rád si zahraje i na bicí „Ale jako kytarista. Nejsem takový bubeník, který by přistupoval k soupravě nějak technicky. Jsem kytarista a podle mého by skladby mohly mít pořád jeden a tentýž beat...“

Stephen Carpenter

Stephen „Stef“ Carpenter se narodil 3. srpna 1970 v Sacramentu v Kalifornii. Jeho otec byl Američan a matka byla z Mexika. Na kytaru se začal učit tím, že poslouchal svoje největší oblíbence, mezi které patřily kapely Metallica, Anthrax, Fear Factory, Slayer, Faith No More a další. Stalo se to ovšem v době, kdy jako velký nadšenec do skateboardingu byl sražen autem. Při rekonvalescenci neměl co dělat, tak se začal učit hrát. K neověřeným pověstem už patří to, že za vyrovnání, které dostal od řidiče onoho auta, koupil kapele potřebné základní vybavení...

Na škole se setkal se stejně smýšlejícími spolužáky, zpěvákem Chimem Morenem a bubeníkem Abem Cunninghamem. Když se Moreno dozvěděl, že Carpenter je nadšenec do kytary, navrhl mu, že by spolu mohli založit kapelu. Od roku 1988 tak začali spolu hrát v garáži. Poté co ozkoušeli několik baskytaristů, přijali za člena Chi Chenga a dva roky stále intenzívněji hráli po místních scénách. Na jedné z nich se dokonce setkali i s Korn. Podařilo se jim poté natočit demo, které po mnoha pokusech o hledání labelu nakonec skončilo u Maverick Records, kde zapůsobilo tak, že smlouva byla ihned podepsána.

Kytaroví velikáni - Stephen Carpenter


Deftones

Hned první album, Adrenaline, se hodně povedlo. Sice se zezačátku moc neprodávalo, ale to se brzy změnilo díky urputnému koncertování a dobré propagaci na netu. Nakonec debut dosáhl v USA na platinu a připravil kapele vynikající pozici pro další výkop. A ten se opět podařil. Dvojka, Around the Fur, vstoupila do Billboardu na 29. pozici a udržela se v Top 200 po celých sedmnáct týdnů. Album opět získalo platinu a v podstatě založilo věhlas kapely. Mimochodem, skladba My Own Summer (Shove It) se ocitla na soundtracku ke kultovnímu filmu Matrix.

Pokud se Around the Fur prodalo v prvním týdnu 23 tisíc kusů, tak následného alba White Pony se na první záběr za týden prodalo už rovnou 178 tisíc kusů. Platina už byla standardem, deska se navíc vyšplhala dokonce až na 3. místo v Billboardu a osobně ji považuji za nejsilnější studiový počin Deftones. Kapela se zde prezentuje už jako vyzrálá, usazená skupina, a to po všech stránkách, včetně autorské a interpretační. Navíc skladby se už nenesou v tak vyhraněném stylu a dokážou oslovit i širší posluchačskou veřejnost.

Ještě další CD, Deftones, zaznamenalo velký úspěch a snahu vyčlenit se dle Morenových slov z té velké hromady nu-metalových kapel. Prodejnost ale už klesla, což ale skupině i v případě dalších alb nijak zvlášť nevadilo, protože její koncertní úspěchy a poptávka po jejich turné si stále udržely svůj vysoký standard.

Osobně se mi také líbila i cover deska B-Sides & Rarities, kde se kapela pustila do předělávek skladeb třeba od The Cure, Duran Duran či například Lynyrd Skynyrd (Simple Man).

Deftones v čase:

voc, rg lg bg key dr
1988–1997 Chino Moreno Stephen Carpenter Chi Cheng Abe Cunningham
1997–2008 Chino Moreno Stephen Carpenter Chi Cheng Frank Degaldo Abe Cunningham
2009–dosud Chino Moreno Stephen Carpenter Sergio Vega Frank Degaldo Abe Cunningham


... a kde ještě?

Vedle Deftones se Carpenter objevil v dalších dvou zajímavých projektech. Prvním z nich je kapela Sol Invicto z oblasti elektronického metalu, kdy k veškeré možné elektronice Richieho Landrese, který působí i jako producent, dodává Carpenter své heavy riffy. Druhým výraznějším počinem jsou rapmetaloví Kush, skupina, která se zformovala vedle rappera B-Reala a k jejímž členům vedle Carpentera patří i dva zakladatelé Fear Factory, Christian Olde Wolbers a bubeník Raymond Herrera.

Kytary

Carpenter je ve znamení kytar ESP. Není divu, tato firma mu vyprodukovala signature modely, kdy se tak zařadil po bok dalších osobností, které s touto značkou úzce spolupracují, jako kupříkladu Alex Skolnick, Alexi Laiho, George Lynch, Gus G., James Hetfield, Jeff Hanneman, Kirk Hammett, Max Cavalera, Michael Wilton, Ron Wood, Willie Adler a další.

Z šestistrunných je nejznámější jeho ESP Stephen Carpenter s průchozím krkem, korpusem z olše a ebenovým hmatníkem, která je osazena (od kobylky) HB Seymour Duncan SH-4, HB ESP LH-200 a singlem SS-120. Z dalších šestistrunných signature modelů hraje často na SC-600 LTD (tělo z mahagonu a 2x HB Seymour Duncan SH-4 a HB-102N), SC-500 LTD (hmatník z palisandru) a SC-200 LTD (tělo z lípy).

Ze sedmistrunných signature nástrojů můžeme uvést řadu SC607 s průchozím krkem, javorovým (pokud je v černé úpravě) či mahagonovým (pokud je v  úpravě natural) korpusem a palisandrovým hmatníkem. Z osmistrunných, opět signovaných, kytar pak uveďme barytonovou ESP LTD SC-608B a klasickou LTD SC-208 standardních rozměrů.

Novinkou jsou pak modely ESP SC-207 a SC-208. Patří sem i telecasterové modely SCT-607B a STEF-T7B a do jeho signované stáje se řadí i kytary STEF B-7 a STEF B-8 s průchozím krkem a ebenovým hmatníkem.

Kytary jsou osazeny snímači EMG 707 (sedmistrunné) a EMG 808 (osmistrunné). Na sedmistrunkách má nataženy sady o síle .011, .011, .014, .018., 028, .038, .049, osmistrunné kytary při standardním ladění F#1, H1, E, A, d, g, h, e1 mají sady .011, .014, .018, .028, .038, .049, .059, .069, vše od Dunlopu. U sedmistrunných nástrojů má ladění odlišné. ESP „Elet“ je naladěna do ladění dropped-D a navíc je celý potah podladěn o celý tón, takže jde o C, G, c, f, a, d1, d1. Druhá sedmistrunka je laděna standardně při zdvojené struně e1, takže E, A, d, g, h, e1, e1.

Kytaroví velikáni - Stephen Carpenter


Aparáty

Na značku Marshall hraje od samého začátku, kdy vzal do ruky kytaru. Většinou šlo (a nyní zase jde) o hlavy JCM800. Kolem přelomu tisíciletí Carpenter na pódiu hlavy přestal používat a signál jde přes power-ampy Marshall 9200.
Zajímavostí pak je, že čtyři marshallské bedny 1960B jsou osazeny 80W a 75W Celestiony.

Efekty

Efektů se tedy rozhodně nebojí: „Nezbavuju se něčeho, co je dobrý, naopak k tomu přidávám nový a nový věci. A i když to vypadá trochu složitě, vlastně tady vůbec o nic nejde - jenom tři pedalboardy, rack s power-ampy a dvě bedny.“

Aby Carpenter mohl co nejvíce nanášet řadu barev tónů, a to nejen s Deftones, ale i v jeho dalších aktivitách (např. Sol Invicto), přidal do svého řetězce i Native Instrument Guitar Rig III, což využívá zejména při produkci skladeb z Diamond Eyes.

Aby zbytečně „nedupal“ po všech svých krabičkách a přepínačích kanálů zařízení z racku, ovládá všechno nožním přepínačem Custom Audio Electronics: „Všechno je nastaveno pouze na jedno přepnutí. Nechtěl jsem se učit nazpaměť, který knoflík je který efekt. Všechno jsou již hotové palety zvuků. Až do okamžiku, kdy cítím, že bych mohl použít nějaký jiný pedál, nějaký jiný efekt. To potom začíná tanec mezi krabicemi...“

K jeho základu tedy patří kupříkladu ZVex Machine Wah a Fuzz Factory, pedál DigiTech Whammy, Electro-Harmonix Bass Micro-Synthesiser a řada krabic Boss, jako PS-5 Super Phase Shifter, RV-3 Digital Reverb/Delay, CE-5 Chorus Ensemble, CH-1 Super Chorus, DD-3 Digital delay, FL-2 Flanger, FZ-2 Fuzz/Boost, OC-2 Octave, TR-2 Tremolo Pan, také i Rocktron Replifex Multi-FX a Line 6 POD XT Pro včetně preampů ADA MP-1 a Marshall JMP-1.

Diskografie:

1. Stephen Carpenter + Deftones
1.1 Základní, profilová alba
Pozn. č. 1: Za rokem vydání uvádíme i ocenění drahými kovy a to vždy v USA (dle RIAA) a UK (dle BPI).
Pozn. č. 2: Pokud se album v USA či v UK dostalo do Top 10, uvádíme to také.

Adrenaline (1995, v USA platina, v UK zlato, Warner Brothers),
Around the Fur (1997, v USA platina, v UK zlato, Warner Brothers),
White Pony (2000, v USA platina, a 3. pozice v Billboardu, v UK zlato, Maverick),
Deftones (2003, v USA zlato a 2. místo, v UK stříbro a 7. místo, Maverick),
Saturday Night Wrist (2006, v USA 10. pozice, Maverick),
Diamond Eyes (2010, v USA 6. místo, Reprise),
Koi No Yokan (2012, Reprise).

1.2 Kompilace a EP
Live (1999, EP, Maverick),
Back to School (2001, EP, Maverick),
B-Sides & Rarities (2005, kompilace, Maverick),
Covers (2011, cover kompilace, Reprise),
The Vinyl Collection 1995 - 2011 (2011, kompilace, LP Box Set, Reprise),
Live Volume I - Selections from Adrenaline (2013, EP, Reprise).

2. Stephen Carpenter + Sol Invicto
Unidose (2008, EP, Altered Beats),
Carrion (2008, Altered Beats),
Initium I (2011, Altered Beats),
Initium II (2013, Altered Beats),
Morte Et Dabo (Sol Invicto Remix) (2011, Sumerian Records),
A Lesson Never Learned (Sol Invicto Remix) (2011, Sumerian Records).

3. Spolupráce, hostování, účast na projektech
3.1 Výrazné záležitosti
s Linkin Park: ve skladbě By_Myslf z alba Reanimation.

3.2 Další záležitosti
Patří sem kupříkladu: Far (na albu Soon ve skladbě Savory), Chimaira (Rizzo z Pass Out of Existence), Non Phixion (The C.I.A. is Still Trying to Kill Me z The Future Is Now), Aimee Allan, Taproot, Tech N9ne a další.

Kytaroví velikáni - Stephen Carpenter


Skladba: Change (In the House of Flies)
Autor, autoři
: Camilo „Chino“ Moreno, Chi Cheng, Abe Cunningham, Stephen Carpenter
Interpret: Stephen Carpenter
Skupina: Deftones
Album, zdroj: White Pony (2000, Maverick)
Pozn.: Upraveno pro šestistrunnou kytaru, kytara je navíc podladěna do C, G, c, f, a, d1.

www:
www.deftones.com

Co nového u kytarových velikánů

Rickey Medlocke

Kytaroví velikáni - Stephen Carpenter


Leader někdejších Blackfoot, kdysi nejvýraznějších představitelů hardrockové větve jižanů a nepřehlédnutelný člen současného složení Lynyrd Skynyrd, klasiky southern rocku (v podstatě od roku 1996) pokračuje ve své krasojízdě a podílí se na opětném vzestupu jižanského rocku, zejména pak právě Lynyrd Skynyrd. Není divu, vždyť zvláště dvě jejich poslední alba zaznamenávají úspěchy a oživení jména kapely.

Skupina se díky těmto dvěma albům vyhoupla do Top 20 ankety Billboard a to, a nyní pozor, poprvé od dob multiplatinového LP Street Survivors. A to už je co říci. Navíc, pro srovnání, obě dvě alba mají v této anketě lepší pozici, než třeba klasická deska Gimme Back My Bullets. A to už také něco znamená. Nakonec, proč ne. Na obou deskách se, nebojím se to říci, výrazně podepsal Medlockův cit pro hardrockovou přímost a celkové melodické vyznění. Že to přispělo k většímu zájmu a k oslovení širší posluchačské základny je jisté. To je koneckonců slyšet i na jiných deskách, i když ne v takovém množství - viz třeba nádherná Workin’ na kompilačním Then and Now. Na albu God & Guns je spoluautorem na jedenácti skladbách z celkových dvanácti. Na následujícím, Last of a Dyin’ Breed, je jeho podíl také výrazný, kdy z jedenácti věcí je jeho jméno pod osmi skladbami. Obě dvě alba už pověstná kytarová armáda měla složení Gary Rossington, Rickey Medlocke a Mark Matejka, rodák z Texasu.

Diskografie:

1. Rickey Medlocke + Lynyrd Skynyrd

God & Guns (2009, Roadrunner)
Live from Freedom Hall (2010, koncertní záznam, i na DVD, Roadrunner)
Last of a Dyin’ Breed (2012, Roadrunner)

Muzikus 11 - 12/2000 - Letem kytarovým světem - blok jižanských kapel (str. 30, str. 46, miniprofil)
Muzikus 7/2008 - Kytaroví velikáni (str. 76, noty, diskografie)

Psáno pro: časopis Muzikus 2015/08

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Kytarovi-velikani-Stephen-Carpenter~04~rijen~2016/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.