přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraKytaroví velikáni - Robert Smith

03.01. | Autor: Vítězslav Štefl | sekce: pro muzikanty - seriály

Kytaroví velikáni - Robert Smith


To je ten kytarista, co používá rtěnku, má rozcuchaný vlasy a vypadá jak z hororu? Neboli jedna z poznávacích značek frontmana legendárních The Cure, kapely, která se stala jednoznačnou vládkyní své vlastní svébytné kategorie, určující všechny možné polohy novovlnné podoby gothic rocku, hlavně zpočátku se vždy silnou akcentací alternativy.

The Cure se stali jednou z nejvlivnějších kapel celé té široké rodiny New Wave, ať už potom stylově zabrousili kamkoli. Ústřední postavou byl a je Robert Smith, kytarista, multiinstrumentalista, výrazný skladatel a producent, v současné době jediný původní člen souboru, jehož image je jedním z těch nejosobitějších. Počínaje albem The Head on the Door (možná už The Top) dovedl svou kapelu na přední místa světové rockové hudby, které zaujímá, byť už ne s takovými prodeji desek, dodnes. Pravda totiž je, že i když jejich konjunktura končí albem Wish, žádná z následujících desek není slabá a všechny velmi dobře bodují v anketách řady zemí.
The Cure nová alba sice už nevydávají, ale jejich odkaz, živený stálou a úspěšnou koncertní činností, jede dál.

Robert Smith
Robert James Smith se narodil 21. dubna 1959 v Blacpooolu v Lancashire do vyloženě hudební rodiny. Jeho otec byl zpěvák a matka hrála na klavír. Když mu byly tři roky, rodina se přestěhovala do Horley v Surrey a roku 1966 nakonec zakotvili v Crawley (West Sussex).
Spolu se svou mladší sestrou začal chodit na klavír, ale sourozenecká rivalita ho nakonec přiměla vzít do ruky kytaru. Zpočátku, v devíti letech, bral lekce klasické kytary, ale nakonec ho to přestalo bavit a začal se učit sám poslechem desek.
To mu bylo už třináct let a kytaru si musel pořád půjčovat od svého staršího bratra. Na Vánoce roku 1972 se ale dostal ke své první kytaře a vše začalo být intenzivnější: „Mezi mé dodnes vůbec nejoblíbenější skladby z těch raných let patří Are You Experienced? od Jimiho Hendrixe, Tom Traubert’s Blues, Toma Waitse, Give My Compliments to the Chef od Sensational Alex Harvey Bandu a třeba Life on Mars Davida Bowieho. Hendrix vůbec byl mým hlavním idolem. I když, pravda, jsem úplně nesnášel od něj takové ty věci jako Crash Landing, Midnight Lightning a podobně. Ale pamatuji si dodnes, že když jsem poslouchal poprvé jeho album Cry of Love, tak to byl zážitek. Tehdy mi bylo jedenáct, já měl na uších sluchátka a byl jsem úplně zavalený tím přívalem energie.“
Pouze ukázka, celý článek si můžete přečíst v časopise Muzikus 2018/01 nebo v jeho elektronickém vydání.

Psáno pro: časopis Muzikus 2018/01

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Kytarovi-velikani-Robert-Smith~03~leden~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.