přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraKytaroví velikáni - Ric Ocasek

11.03. | Autor: Vítězslav Štefl | sekce: pro muzikanty - seriály

Kytaroví velikáni - Ric Ocasek


Už jen jméno napovídá, že i když narozen v USA, kořeny má někde na východ od Rýna. A také že ano. Prarodiče tohoto známého amerického kytaristy, skladatele a producenta byli totiž Češi. A pro pravdivost rčení, že kořeny jsou prostě kořeny, svědčí i ten fakt, že současnou Ocasekovou ženou je Pavlína Pořízková, modelka původem z Československa...

Jeho jméno je vedle produkce kapel jako No Doubt, Weezer či třeba Bad Religion spjato zejména s vysoce úspěšnou kapelou The Cars, která svými několikanásobně multiplatinovými prodeji alb dominovala americkým anketám od roku 1978 celých dlouhých šest let. Mimochodem, špatně si nevede ani současný titul Move Like This, který se v Billboardu vyšplhal na sedmou pozici...

Ric Ocasek
Richard T. Otcasek se narodil 23. března 1949 v Baltimoru ve státě Maryland. Když mu bylo šestnáct let, rodina se přestěhovala do Clevelandu v Ohiu. Po ukončení střední školy to krátce zkusil na Bowling Green State University, ale tehdy mu již učarovala hudba natolik, že studia ukončil a zběhl ke kytaře. A aby ne. Již na univerzitě se totiž setkal se svým budoucím dlouholetým kolegou z dalších formací, baskytaristou Benjaminem Orrem, a po prvních zkušenostech ve vlastních formacích se rozhodli vytvořit si vlastní kapelu.
Na počátku sedmdesátých let se ocitají v Bostonu, kde po vzoru Crosby, Stills & Nash vytvářejí skupinu Milkwood. Vedle obou zakladatelů tam s nimi působí i kytarista James Goodkind. Daří se jim i u Paramount Records vydat albový debut, ale jeho naprostý prodejní neúspěch vede kapelu k rozpadu. Ocasek pak zakládá Richard and the Rabbits, kde vedle Orra působí i klávesista Greg Hawkes, také jméno z pozdější formace The Cars. Vedle této činnosti vystupuje Ocasek s Orrem i jako akustické duo, kdy už tehdy vznikají skladby, které později tolik proslavily jejich jméno pod hlavičkou The Cars. Tak daleko ovšem ještě nejsme.
Ocasek s Orrem se dává dohromady s kytaristou Elliotem Eastonem (další jméno z The Cars) formaci Cap’n Swing, které si brzy všímá stanice WBCN. Kapelu ale i přesto odmítají oslovené labely, a tak se Ocasek rozhoduje k radikálnímu kroku. Vyhazuje baskytaristu a bubeníka, Orr se chápe baskytary, vrací se na klávesy Hawkes a za bicí se dostává David Robinson, nejvíce známý asi ze svého působení v Modern Lovers. Roku 1976 tak vzniká zcela nová skupina pod názvem The Cars.

Kytaroví velikáni - Ric Ocasek


The Cars
Nová kapela nabírá hned od začátku rychlé tempo. Svým zcela osobitým žánrovým mixem mezi popem, rockem a New Wave s prvky dalších stylů během necelých dvou let rychle oslovuje masy fanoušků a dostává se jí také pozornosti médií a labelů. Dostává se tak pod ochranná křídla Electra Records a roku 1978 vydává svůj epochální debut The Cars. Album získává šestinásobnou multiplatinu (!), dostává se na osmnáctou příčku anket a přináší hity Just What I Needed či My Best Friend’s Girl. Autory skladeb jsou Ocasek a Orr a kapela se dostává na vrchol zájmu. Zajímavé je, že už zde se projevuje zajímavý fenomén: Kapela je vyloženě americkou záležitostí a její jméno do zahraničí nijak neproniká, a to se týká i anglického trhu...
Kapela pokračuje dál, stává se headlinerem řady velkých akcí a její turné se odvíjejí přesně dle Ocasekova scénáře. Během dalšího roku kapela vydává dvojku, Candy-O, která vyletí rovnou na třetí příčku Billboardu a získá čtyřnásobnou multiplatinu. I když jsou opět výhradním i autory Ocasek a Orr, kapela je zde kompaktnější, a to i z hlediska toho, že autoři ponechávají větší podíl interpretačního přístupu i ostatním členům. Pod producentskou taktovkou Thomase Raye Bakera (např. Queen, Free, Nazareth, Journey, Foreigner...) vzniká kolekce skladeb, které sice samostatně nelámou rekordy jako singly, ale působí více jako celek. I proto má album jak velké prodejní úspěchy (a to dlouhodobě), tak i příznivé kritiky.
Obecně pro existenci kapely důležité třetí album The Cars zvládli v pohodě. Panorama (1980) zůstalo v Top 10 Billboardu a bylo oceněno platinovou deskou. Kapela zde trochu změnila svůj přístup, opouští předchozí zaměření a soustřeďuje se spíše na produkci. Autorem všech skladeb je jako obvykle Ocasek, který se poučuje z určitého „neúspěchu“ alba a místo experimentu se opět soustřeďuje na skladbu a na melodiku. Což se mu skvěle daří, protože následný opus, Shake It Up (1981), má opět dvojnásobnou multiplatinu. Až na tři skladby je výhradním autorem Ocasek, dobře se uvádí i Orr (např. Cruiser). Navíc úvodní skladba, přímočará Since You’re Gone, jim poprvé proniká jako hit do Top 5.

Kytaroví velikáni - Ric Ocasek



Kapela si dává po tomto úspěchu ohledně vydávání dalších nahrávek trochu pauzu a vedle úspěšných koncertů a turné připravuje polehoučku a nenásilně další repertoár. Během této doby Ocasek vydává své první sólové album Beatitude (1982, Geffen), které vystoupá na úctyhodné 28. místo. Na desce se ze členů Cars podílí jen klávesista Hawkes, z ostatních můžeme jmenovat například uznávaného studiového kytaristu a multiinstrumentalistu Fuzzbee Morseho, který spolupracoval např. s Bonem Frankem Zappou, Pink a dalšími.
The Cars ale jedou neztenčenou silou dál a vydávají Heartbeat City (1984), které mnozí fanoušci považují za jejich nejcharakterističtější dílo. Zajímavý je také názor, že právě tímto albem Cars v podstatě uzavřeli svou kariéru první poloviny osmdesátých let, kdy ve stylu „fīnis corōnat opus“ (konec korunuje dílo) završují ve velkém stylu to, co počali (a také ve velkém stylu) svým prvním albem. Deska se dostane do celé řady světových anket, doma v Billboardu se ocitá na třetím místě a jeho prodeje dosahují na čtyřnásobné multiplatinové ocenění. Zajímavé také je, že kapelu bere na milost i britská scéna a album získává i na těchto trzích zlato.
Až na dvě skladby je opět autorem všech věcí Ocasek. Jenže ani Orr si nevede špatně, takže v podstatě nejznámější dobová skladba kapely, Drive, která se stala leitmotivem otřesného videa o hladomoru v Etiopii a přiměla k realizaci celosvětového festivalu Live Aid (na dvou stadionech, v Londýně a ve Filadelfii vystupovali mj. i reuniovaní Who, Led Zeppelin, dále Status Quo, U2, Queen, Black Sabbath, Tom Petty, Eric Clapton - a právě i The Cars), je skladbou jeho. Na úspěchu alba se podepsal i vliv producenta, a to Roberta Johna „Mutt“ Langa (Def Leppard, AC/DC...).

„Pokud přinesu do kapely skladbu, sedneme si a zhodnotíme si ji. A pokud jsem přehlasován, tak ji prostě neuděláme. Je to jednoduché...“
(Ric Ocasek k úspěchu alba Candy-O)

O dva roky později vychází další sólovka Ocasekova sólovka, This Side of Paradise (1986, Geffen), která si také drží dobré pozice. Na albu se podílí většina členů Cars a hitem desky je jednoznačně skladba Emotion in Motion.
Cars roku 1987 vydávají Door to Door, které, ač přítomno v řadě anket různých států, pobere v USA „pouze“ zlato. Deska je v podstatě „půl-na-půl“ dílem Ocaseka a Orra, a to nejen v oblasti autorské, ale i sólového zpěvu. Jakoby se kapela vnitřně rozložila a narychlo dala dohromady skladby ve stylu „co ještě komu zbylo.“ Ohlasy tomu i nasvědčovaly a hned v únoru 1988 Cars ohlašují svůj rozpad.

... a konec
Jednotliví členové pak pokračují ve svých aktivitách. David Robinson opustil hudební scénu a věnoval se své restauraci, Elliot Easton a Greg Hawkes se dali pro projekt The New Cars dohromady s Toddem Rundgrenem a Ocasek pokračoval ve své sólové kariéře. Ta zahrnovala dalších pět alb, z nichž už ani jedno nedosáhlo na úspěchy prvních dvou (maximálně lze ještě tak zmínit singl Rockaway z alba Fireball Zone).
Roku 2010 se všichni bývalí členové kromě Benjamina Orra, který zemřel v roce 2000 na rakovinu slinivky břišní, dohodli, že by to mohli zase zkusit dohromady. Ohlasy na jejich rozhodnutí a první nahrávky byly více než povzbudivé, a tak The Cars obnovují svou činnost. Post baskytaristy Orra nebyl nikým nahrazen, jeho úlohu převzal v kapele klávesista Hawkes. Výsledkem bylo album Move Like This (2011, Concord Music Group). Deska v Billboardu vystoupala na sedmé místo, v divizi Top Rock Albums dokonce na místo druhé. Následovalo celkem úspěšné turné, ale další vývoj zájmu přece jenom neodpovídal původním představám. I když tedy The Cars oficiálně neukončili svou činnost, v podstatě se dá prohlásit, že po skončení turné k novému albu jsou od roku 2011/2012 neaktivní. Ric Ocasek se občas objeví a udržuje tak jméno The Cars lehce v povědomí. Budoucnost kapely jako celku je ovšem vysoce nejistá...
A jak bych shrnul přínos této kapely obecně? Asi takto: Blondie měli možná více jednotlivých hitů, Talking Heads byli větší miláčkové kritiky, ale The Cars byli nejtypičtější a nejúspěšnější větví dobové americké vlny New Wave. Staré doby se už nevrátí, ale není nemožné si je nepřipomenout. Zde doporučuji výbornou kompilaci Greatest Hits (1985, Electra) nebo The Essentials (2005, WEA).

Web
www.thecars.org

Psáno pro: časopis Muzikus 2017/07

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Kytarovi-velikani-Ric-Ocasek~11~brezen~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.