Kýblova bubenická školka - rozehrání

Kýblova bubenická školka - rozehrání
Kýblova bubenická školka - rozehrání

Bicí souprava je jeden z fyzicky náročnějších nástrojů, a to nejen z hlediska transportu. Před cvičením, před zkouškou i před koncertem je z několika hledisek dobré se rozehrát a rozcvičit. Je to hlavně hledisko zdravotní (nenadálá zátěž nezahřátých svalů a šlach a jejch přetěžování může mít za následek třeba zánět šlach) a hledisko umělecké (nerozehraný bubeník může hrát ztuhle, mít problém zahrát rychlejší tempa nebo udržet žádoucí intenzitu hraní). Zdravotní a umělecké důvody spolu úzce souvisejí, protože muzikant, který není fyzicky připravený, pravděpodobně nepodá stoprocentní umělecký výkon. Zjednodušeně - když budete špatně sedět, budou vás zároveň bolet záda a zároveň utrpí vaše hra (ať už ve formě horšího zvuku, timingu nebo třeba nesoustředění na formu).

 

Takže jak by mohlo vypadat takové standardní rozcvičení? Než vezmete do ruky paličky nebo se posadíte před cvičítko, dostaňte do pohybu celé tělo - protáhněte ruce, nohy, záda, proběhněte se, pokud je to možné, a myslete na dýchání. Když jsem svého času začínal hrát s punkovou kapelou, dělal jsem před koncertem vždycky pár dřepů, kliků a shybů (bylo-li na čem), aby byla na pódiu energie hned od první skladby v playlistu. Ohledně tohoto tématu, ač to zní trochu šamanisticky (ale bubnování je šamanistické!), zkuste sami sebe při hraní na chvíli chápat spíš jako shluk energie než shluk hmoty. Je to inspirativní, protože energie je mnohem tvárnější a snáz proudí než hmota, a je tak snadnější splynout s nástrojem, se zvukem a s písničkou. Beztak přiblížíme-li se na fyzikální mikroúroveň, jsme (a veškeré bytí je) možná spíš energie nebo vlnění než hmota.

Kýblova bubenická školka - rozehrání
Kýblova bubenická školka - rozehrání

Zpět na zem: Nyní je čas se chopit paliček a cvičítka (místo cvičítka se dá použít bubenická stolička nebo polstrovaná židle, v případě nouze vlastní stehna). Pokud máte čas a vůli, můžete v rámci rozehrávání cvičit to, co hrajete normálně, ale existuje několik způsobů, jak se zahřát rychleji. Zaprvé je to prstová technika, hraná každým prstem zvlášť, ideálně v měnících se rytmických hodnotách (například osminy a trioly). Dále pomáhá cvičení, které jsem již před časem popisoval - držet paličku pouze malíčkem a prsteníčkem a ostatní prsty mít víceméně natažené. Nakonec je dobré uvolnit ruce pomocí Moellerovy techniky úderů (nevíte, co to je? YouTube nebo učitel poradí). Co se nohou týká, dobře funguje hraní libovolných rytmů s patou položenou na zemi (klidně bez pedálu). Procvičte obě, i když třeba nehrajete na dvojpedál.

Psáno pro časopis Muzikus