Kýblova bubenická školka - pětiskupinka a sedmiskupinka

Kýblova bubenická školka - pětiskupinka a sedmiskupinka
Kýblova bubenická školka - pětiskupinka a sedmiskupinka

V jednom z předchozích dílů jsme hovořili o osminách strukturovaných do skupinek po třech notách ve 4/4 taktu. Výsledkem byl útvar zvaný 3-3-2, hraný tímto rukokladem: PLLPLLPL. Pravá ruka hraje akcent, levá potichu. Předpokládám, že jste za ten přibližně půlrok už stihli nacvičit veškeré variace a můžeme jít dál. Protentokrát se pro přehlednost přesuneme do sféry šestnáctinových not a podíváme se na další liché skupinky (protože spojovat šestnáctiny do skupin po čtyřech notách není příliš objevné).

 

Po trojce následuje další liché číslo, jak známo, pětka. Nejčastější způsob, jak strukturovat akcenty ve skupince pěti not. je tento: PLPLL, kde pravá hraje akcent a levá tiché údery. Nikdo vás ale nenutí dělat to jako ostatní, takže model PLLPL nebo LPLLP a další jsou také povoleny (hloubavější si možná všimli, že se jedná o tutéž skupinu, jen s posunutým začátkem). Mno, a jak těch pět not v šestnáctinách nacpeme do čtyřčtvrťového taktu? Šestnáctin je šestnáct, takže pětiskupinka se nám do taktu vejde třikrát (3 x 5 = 15) a jedna nota nám zbyde. Takže třeba takto: PLPL-LPLP-LLPL-PLLP. Pro praktické účely považuji za pohodlnější lehce upravit konec a používat rukoklad takto: PLPL-LPLP-LLPL-PLPL. Stále platí pravidlo: pravá akcenty, levá potichu.

 

Obdobné je to se sedmiskupinkou. Standardní rozdělení akcentů je následující: PLPLPLL. Sedm not se do šestnásti vejde dvakrát a dvě zbydou, takže celý takt v šestnáctinách by mohl vypadat: PLPL-PLLP-LPLP-LLPL.

Kýblova bubenická školka - pětiskupinka a sedmiskupinka
Kýblova bubenická školka - pětiskupinka a sedmiskupinka

Jako první krok je potřeba se naučit (klidně na cvičítko bez soupravy) samotné rukoklady. Důležité je neustále kontrolovat akcenty, aby pravá byla skutečně nahlas a levá skutečně potichu (tedy aby ten dynamický rozdíl poznal i někdo jiný než vy - přehánějte ho!). Následně přidejte čtvťové noty na hihat nebo kopák (viz přiložený notový zápis). Tohle je ta nejtěžší fáze, která nějakou dobu trvá - naposlouchat si vztah otáčejících se pěti a sedmiskupinek k pravidelnému pulsu čtvrťových not. Jakmile budete mít tento rytmus v hlavě, máte vyhráno a můžete si začít hrát s celou soupravou. Akcenty na bubínek, tom tomy, činel s kopákem, hi-hat... A tiché noty na bubínek, hi-hat, ráfek... možností je mnoho. Na závěr jedna gospel-traktorová specialita: Zahrajte dané rukoklady tak, že P je akcent na malý buben zároveň s činelem (ideálně čínou) a L je kopák. Stačí trochu tempa, a je to masakr!

Psáno pro časopis Muzikus