Pro někoho asi bude tento díl školky opakováním, ale jedná se o neopomenutelné téma - bez znalosti not si nepřečtete většinu učebnic a přicházíte o jednoduchý jazyk, kterým jako bubeníci a hudebníci můžeme sdílet své myšlenky a nápady. Základní vhled do notového zápisu rytmických struktur nám zabere několik následujících dílů a pro ty z vás, kteří notaci dobře znáte, jsem přepsal pro každý díl jeden vypečený pattern (druhý řádek přiloženého zápisu).
Na prvním obrázku vidíte jednoduchý notový zápis. Umístění a tvar noty nám říká, na jaký nástroj máme udeřit. Bubenická notace není nějak přesně normovaná, ovšem zpravidla se bubenické noty píšíóu takto (zleva): velký buben, druhý velký buben (levý pedál dvojpedálu), malý buben, akcent, příraz, zavíření, první tom tom, druhý tom tom, floor tom, ride, hi-hat, crash, hi-hat hraná nohou, cowbell a nakonec čtvrťová pauza (o pauzách více příště). Nota v kroužku znamená v případě malého bubnu rimshot, v případě ride činelu pupek a v případě hi-haty hru na otevřené činely. Otevřená hi-hat se také někdy značí čárkou nad notou. Notu v závorce hrajeme potichu. A dvojtečka na konci řádku znamená repetici neboli opakování.
Pro bubeníka je důležité také předepsání tempa. Někdy se používá klasické italské názvosloví, ale častější je anglický popis (medium swing, steady rock atd.) nebo přesné číselné označení jako v našem příkladu vlevo nahoře. Toto označení udává počet dob (většinou čtvrťových not) za minutu (beats per minute, BPM) a můžete si jej snadno nastavit na metronomu.
Další podstatnou záležitostí je označení dynamiky pod osnovou. Buď pomocí písmen (p znamená piano neboli potichu; f je forte, tedy nahlas; škálu dalších označení najdete například na Wikipedii) nebo značek postupného růstu hlasitosti (crescendo) respektive ztišování (decrescendo) - to jsou ty zobáky pod osnovou.
A nakonec metrum. Dvě čísla pod sebou na začátku zápisu. Metrum určuje počet a rozdělení přízvučných a nepřízvučných dob v taktu. Vrchní číslo označuje počet dob v taktu, spodní číslo hodnotu, které připadá jedna doba. Klasický čtyřčtvrťový takt (4/4) má čtyři doby a na každou připadá jedna čtvrťová nota. Obdobné je to s 2/4, 3/4 nebo 5/4 metrem. Poněkud složitější věc je složené metrum (6/8, 9/8 nebo 12/8), kdy takt čítá dvě, tři nebo čtyři doby, každou o délce tří osmin. Začíná to být trochu matematika a pro další výklad budeme potřebovat znát hodnoty not, takže se těšte na příště.
