přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

bicíKýblova bubenická školka ... akcenty na hi-hat

16.03. | Autor: Matěj Kubíček | sekce: pro muzikanty - seriály
Staré známé moudro praví, že co bicí soupravě oproti ostatním nástrojům chybí na melodických možnostech, to dohání na dynamické šíři. Rozsah hlasitostí je u bicích nástrojů skutečně impozantní a se změnou intenzity úderu se nemění jen samotná hlasitost, ale i barva vytvářeného tónu.

Kýblova bubenická školka - ... akcenty na hi-hat



Dobré ovládnutí dynamických možností soupravy dává bubeníkovi možnost dosáhnout pocitu hloubky a prokreslenosti doprovodů i breaků a také možnost většího emocionálního rozptylu hry. A nejedná se jen o rady pro jazzmany, zkuste se podívat na kontrolu a rozptyl hlasitosti, jaký má třeba Jojo Mayer nebo Matt Garstka.



Dnes bych se rád podíval na jednu opomíjenou podmnožinu práce s dynamikou, a tou je hlasitost hi-hatu v rámci doprovodů. Mnoho z nás se trápilo s Akcenty Miloše Veselého, jejichž cvičení lze shrnout asi tak, že žák zahraje etudu, učitel řekne „dobré, ale udělej větší rozdíl mezi tichými a hlasitými údery“, a to celé se opakuje několik let. Určitě jste také už slyšeli, že při hře na malý buben je žádoucí jasně rozlišovat mezi hlasitými údery a takzvanými ghost notes, tedy meziúdery, které mají být obvykle co nejtěžší.

Kýblova bubenická školka - ... akcenty na hi-hat



Hi-hat je v tomto ohledu poněkud opomíjený a hlavní rozdíl mezi začínajícími a pokročilými hráči je v tom, že začátečníci hrají všechny údery stejně a příliš nahlas, zatímco zkušenější bubeníci umějí hi-hat mírně upozadit a hrát takzvanou pumpou, kdy vždy jeden úder akcentují a druhý je tichý. (Pozor, všechno, co tu říkám, jsou generalizace a nemusejí platit vždy, pohybujeme se ve světě umění, a nikoliv vědy, takže všechna pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Ovšem autentické porušení pravidel si může dovolit jen ten, kdo je dobře zná!).

Kýblova bubenická školka - ... akcenty na hi-hat



Komplexnější práce s hlasitostí hi-hatu může mít na výsledný pattern zásadní vliv. Ukážeme si jednoduchou cestu, jak začít, další variace si jistě najdete sami. Základem bude klasický čtyřdobý doprovod s šestnáctinovým hi-hatem (na obrázku). Akcent budeme nejprve přidávat do každé čtveřice úderů stejně, a to následujícím způsobem (akcent budeme značit A, tichý úder g jako ghost): Začněme jednoduše: Aggg, AgAg, ggAg. Následně přitvrdíme: gAgg, gggA, gAgA. A nakonec si necháme těžké, ale krásné dvojakcentové verze: gAAg, AggA.

Kýblova bubenická školka - ... akcenty na hi-hat



Všímavý čtenář si možná všiml, že jsme vynechali AAgg a ggAA, ale ty nejsou tak pěkné, nechme je experimentátorům. Nejdůležitější věc je: Přehánějte rozdíl hlasitých a tichých úderů. Posluchač musí mít jasno, která nota je která!

Psáno pro: časopis Muzikus 2018/03

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Kyblova-bubenicka-skolka-akcenty-na-hihat~16~brezen~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.