Kýblova bubenická školka - Hi-hat a dvojpedál

Kýblova bubenická školka - Hi-hat a dvojpedál
Kýblova bubenická školka - Hi-hat a dvojpedál

Pokud začínáte hrát na dvojpedál (případně dva velké bubny) anebo o tom přemýšlíte, asi jste narazili na následující problém: Ve chvíli, kdy přesunete nohu z hi-hatky na druhý pedál basového bubnu, tak se činely otevřou do polohy, kdy skutečně nezní příjemně (alespoň v případě, že je máte dostatečně daleko od sebe, což bych rozhodně doporučoval). Nejspíš ale nechcete hrát s dvojpedálem vždycky doprovod na ride, crash nebo čínu. Jak asi tušíte, existuje hned několik chytrých řešení!

Kýblova bubenická školka - Hi-hat a dvojpedál
Kýblova bubenická školka - Hi-hat a dvojpedál

Zaprvé je to takzvaný drop clutch, který se prodává například pod značkami Gibraltar, Pearl, DW nebo Ludwig. Z tohoto dvoudílného držáku vrchního činelu hi-haty vede páčka, pomocí které můžete jedním úderem paličky nebo pohybem ruky vrchní činel uvolnit tak, že volně leží na spodním. Výsledkem je zvuk lehce uvolněné hi-hatky, ani příliš intenzivní, ani příliš suchý (můžete vyzkoušet jednoduše tak, že uvolníte obyčejný držák vrchního činelu). Zpět do standardní polohy činely dostanete jediným sešlápnutím pedálu hi-haty. Vychytanější variací na podobné téma je Cobra Clutch od Tamy. Jedná se o mechanismus přimontovaný k pedálu hi-haty, který slouží také k přiblížení činelů k sobě, ovšem lze jej nastavit do libovolné polohy (od velmi otevřených až po úplně stlačené činely) a ovládá se levou nohou, nikoliv rukou. Použití Cobra Clutche a Drop Clutche se nevylučuje, například Gavin Harrison má na své hi-hatce oboje, protože každý přístrojek mu dává jinou míru přiblížení činelů, a tedy jiný zvuk.

Kýblova bubenická školka - Hi-hat a dvojpedál
Kýblova bubenická školka - Hi-hat a dvojpedál

Na závěr se nabízí ještě jedna možnost, a tou je druhá hi-hata. Nevýhodou je, že se jedná o trochu větší investici, ovšem ta nám přináší i řadu výhod. Zaprvé se nemusíte při hraní obtěžovat s ovládáním nějakých držáků, které přeci jen vyžaduje trochu praxe, a můžete se soustředit výhradně na hru. Zadruhé můžete druhou hi-hatu umístit kam chcete, tedy například do pravé části soupravy, kde se hraje na hi-hatu lépe (obzvlášť v intenzivnějších pasážích), protože nemusíte křížit ruce. S trochou improvizace lze použít standardní stojan, ale v prodeji jsou i ramena přímo určená na druhou hi-hatu, která umožňují nastavení vzdálenosti (případně přitlačení) činelů. Díky zařazení druhé hi-hatky si také můžete hrát s dvěma rozdílnými zvuky a různými rozklady doprovodů mezi dvě hi-hatky. Leckteří bubeníci se dokonce nezastaví u dvou, ale zapojí tři nebo i čtyři hajtky!

Psáno pro časopis Muzikus