Kurzy zvukové techniky - Když se řekne letmý střih…

Kurzy zvukové techniky - Když se řekne letmý střih…
Kurzy zvukové techniky - Když se řekne letmý střih…

Zatímco technologie zvukového záznamu se mění, letmý střih jako osvědčený pracovní postup zůstává i nadále. Možnost plynulého přechodu z přehrávacího režimu do záznamového (punch-in) a nazpět (punch-out) vznikl z potřeby navazování jednotlivých částí záznamu na sebe a později také z nutnosti výměny některých úseků hudebního materiálu ve stopách.

 

Na magnetickém pásu je letmý střih (starší zvukařskou generací důvěrně nazývaný „letmák“) vlastně jedinou možností editace materiálu nahraného ve zvukových stopách. Současné DAW nabízejí naopak nepřeberné editační možnosti a nové elegantní postupy.

 

Co se vlastně během letmého střihu stane? To závisí na tom, v jakém systému se střih provádí: U poloprofesionálních analogových rekordérů s kombinovanou hlavou se u aktivovaných, právě přehrávaných stop přimáčknutím tlačítka Record aktivuje mazací hlava likvidující původní materiál ve stopě, zatímco kombinovaná (synchronní) hlava se přepne ze snímacího módu do záznamového. Celý proces je samozřejmě destruktivní, takže záznam v analogové stopě již nelze vrátit do původního stavu. V momentě vstupu do záznamu zároveň dochází k přepnutí poslechu. Monitorované stopy na pásu jsou nahrazeny signálem ze vstupních portů a po ukončení záznamu se poslech navrací nazpět na signál z pásu. Aby byl přechod z jednoho režimu do druhého naprosto hladký bez rušivých přechodových složek, musí být všechny uvedené funkce ideálně sesynchronizované, což není konstrukčně až tak jednoduchý požadavek.

 

Profesionální analogové magnetofony mají kromě synchronní hlavy (ta slouží především pro monitoring muzikantům) ještě přehrávací hlavu, která zajišťuje kvalitnější čtení magnetofonového pásu. Právě z této hlavy je možné v režii naprosto dokonale kontrolovat výsledek střihu, protože posloucháte čistý záznam neovlivněný procesem přepínání na vstup. Vzhledem k poměrně značné latenci způsobené vzdáleností kombinované a čtecí hlavy je ale nezbytné u těchto systémů provádět střihy s určitým předstihem (desítky milisekund).

 

V DAW probíhá při letmém střihu přepínání poslechu na vstup obdobně jako u synchronní hlavy, ale s jedním podstatným rozdílem - záznam je nedestruktivní a navíc lze jeho počátek i konec dodatečně posouvat či prolínat. Z těchto důvodů je u DAW výhodnější vstupovat do záznamu raději nepatrně dříve a vystoupit z něj o něco později než by tomu bylo na páse (dostatečná rezerva pro přesah obou okrajů záznamu).

 

Stejně jako u většiny analogových rekordérů, lze i v DAW naprogramovat přesné místo počátku a konce nového záznamu, takže letmý střih probíhá automaticky na předem určeném místě. Uvedený postup ale dnes již nepřináší při práci v DAW žádné zvláštní výhody, vzhledem k výše uvedeným editačním možnostem. Navíc mnoho zvukařů preferuje před letmými střihy natočení více verzí příslušného úseku a jejich následnou kombinaci za přítomnosti interpreta v režii.

Psáno pro časopis Muzikus