Krása ke kráse - Jen tak se probírat strunami…

Krása ke kráse - Jen tak se probírat strunami…
Krása ke kráse - Jen tak se probírat strunami…

Pomalu se blížíme k závěru našeho seriálu, takže zvolíme takovou hezkou, nenásilnou, blonďatou pohodičku, co říkáte?

Kytaristka je zde hodně ponořená do možností hrábnout si do strun, evidentně je v takovém posezu, že ještě tak kafíčko, zpěvník nějakých milostných, citově uslzených písní, a hele, jak mi sluší. Bude tím myslet jistě tu kytaru s nylonovými strunami a zdobeným ozvučnicovým otvorem.

Kytara moc odřená není, o uživatelce se to na první pohled také nedá říci. Materiál? Tak u jedné části obrázku záleží na dřevu. Soudě dle barvy ozvučnicové desky a dle obecných zvyklostí, jde zde o smrk, kdy od tohoto druhu stromu se nejčastěji používá dřevo ze smrku sitka ze Severní Ameriky či jeho evropská alternativa alpského smrku nebo odrůda smrk Engelmannův. Boky a záda, to je trochu jiná, tam to může být mahagon (spíše africký, protože honduraský lze použít i na přední ozvučnici) nebo javor, také i palisandr a kdo ví, pokud jde o exkluzivnější model, tak třeba i dřevo koa.

U hmatníku je to jasnější, tam je tzv. základní trojice - javor, palisandr a eben. Tady to zjevně javorový krk není, i když by svou barvou ke krku (nejenom) držitelky nástroje určitě ladil lépe. Takže asi nejspíše palisandr.

A druhá část obrázku? Tak tady je vše, předek, boky i záda, bez poskvrnky, takže materiál určitě za jedna. Nebo že by se tam mohlo skrývat nějaké překvapení?

Obě dvě části si nezaslouží, aby je člověk zanechal někde v koutě. Jakmile jsou delší dobu v nečinnosti, rychle ztrácejí na svém lesku a prach jim určitě nesluší. Tady bych se toho ale nebál. Všechno tu dýchá živou atmosférou a tunami nevyřčených myšlenek. Ty se mohou ubírat různými cestami, ale asi by bylo zajímavé je charakterizovat jednoduchým zjištěním. Totiž do které části obrázku jste se nejdříve podívali?

Psáno pro časopis Muzikus