KÝBLOVA bubenická školka - Cvičení...?

Obrázek 1
Obrázek 1

Bujení informační džungle, která nás obklopuje, se projevuje i v dostupnosti bubenických studijních materiálů a situace, kdy jich byl v Čechách nedostatek, je dávno za námi. V současné době máme spíše deficit lektorů, kteří by se v jejich záplavě vyznali a dokázali by své žáky skrze tuto záplavu navigovat do klidných vod smysluplného cvičení a muzikálního bubnování. Protože cvičení typu „paradiddle mezi rukou a nohou plus dvojitý paradiddle mezi druhou rukou a třetí nohou plus počítání triolových skupin po pěti“ nepovažuji za úplně zásadní, ukážu v tomto díle několik možností, co se naopak dá při trénování konstruktivně vynechat a jak se zaměřit na zcela základní technické aspekty bubnování. Pro jistotu upozorňuji, že všechny představované způsoby jsou určeny pouze pro nácvik techniky, nikoliv pro praktické hraní.

 

První verze slouží k posílení zápěstí, svalů vrchní části ruky a opomíjených prstů malíčku a prsteníčku. Paličku uchopíme německým držením (dlaň směrem dolů) pouze dvěma prsty - malíčkem a prsteníčken (viz Obr. 1). Pohyb vychází pouze ze zápěstí. Začneme střídavými údery v pianissimu a fortissimu a postupně můžeme do arzenálu hraného tímto způsobem přidávat dvojky, paradiddly a další rudimenty. Kromě zlepšení držení a pohybu v zápěstí, má toto cvičení velmi pozitivní efekt v tom, že vám přestanou padat paličky z rukou (protože se je naučíte držet všemi prsty).

Obrázek 2
Obrázek 2

Druhý způsob je podobný, ale slouží k nácviku prstové techniky. Výchozí pozicí je francouzské držení (palec na vrchní straně paličky), ovšem opěrným bodem paličky není ukazováček, ale prostředníček (viz Obr. 2), což nás nutí používat pro rozhýbání paličky prsteníček s malíčkem. V předchozím případě bylo jediným pohyblivým místem zápěstí, nyní se hýbou pouze tyto dva prsty - zbytek ruky je zafixovaný (doporučuji používat při cvičení zrcadlo nebo videozáznam).

Obrázek 3
Obrázek 3

Poslední cvičení je možná také nejzajímavější a spočívá v hraní na pedál bez pružiny. U většiny pedálů jde pružina snadno stáhnout, u některých je to složitější, ale většinou to nějakým způsobem jde. Začínáme s beaterem těsně nad nártem (viz Obr. 3) a cílem je dát jeden úder a následně beater zachytit opět ve výchozí pozici, tedy tak, aby nezůstal u blány. Cvičte, alespoň pro začátek, vždy jen jednotlivé údery!

 

Doporučuji zkoušet pravou i levou nohou a se zvednutou i položenou patou. Cílem cvičení je pochopit a naučit se využívat odraz beateru, hra pak bude rychlejší a méně náročná. Když pak vrátíte na šlapku pružinu, bude se vám hrát jedna báseň.

Psáno pro časopis Muzikus