přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukJak to vidí (slyší) zvukař - Zvučení bicích nástrojů - přechody III

23.06. | Autor: Víťa Křivánek | sekce: pro muzikanty - seriály
Pokud tedy bude naším cílem dosáhnout onoho „klouzavého“ tónu s dostatkem ataku při úderu, musí být přechodové bubny správně seřízeny a naladěny - viz minulý díl. Dnes si řekneme něco o korekčním nastavení mikrofonů u těchto přechodových bubnů - tom tomů.
Samozřejmě můžeme, jako u všech nástrojů, zkusit začít s narovnanými korekcemi (to bychom asi minimálně občas i měli, abychom věděli, jak zní buben přirozeně, bez úprav), nicméně tom tomy jsou na tom v tomto ohledu trochu jako např. kopák. Řekněme, že je tedy určitým zvykem, a dnes skoro již i standardem, je korekčně více či méně vkusně dobarvit. Opět chci podotknout, že níže popsaným způsobem to, pokud je mi známo, takto dělám já a pár mých kolegů, jejichž práci znám. Někdo může z principu namítnout, že to dělá úplně jinak a že právě tak se mu to líbí, ovšem pouze taková obhajoba vlastního názoru je ale přece jen trošku málo. Je to opravdu postup vysledovaný víceméně napříč zvukařským spektrem s cílem dosáhnout zvuku, jaký známe ze studiových nahrávek, a taktéž našimi úpravami podpořit přirozenou barvu tónu daného bubnu (samozřejmě, je-li správně seřízen a naladěn).

Příklad méně výrazné korekční úpravy tom tomu


Příklad výraznější korekční úpravy tom tomu


Vezmeme tedy v úvahu opět úpravu pomocí klasických a běžných čtyřpásmových korekcí na běžném (ať již analogovém nebo digitálním) mixážním pultu, u kterých by alespoň dvě středová pásma měla být parametrická. Na pultech vybavených méně (např. pouze jedním parametrem na středech) se dnes již kapely a nejrůznější soubory v praxi opravdu ozvučují spíše výjimečně, i ty nejlevnější digitální rackové pulty ovládané tabletem (např. Soundcraft - řada Ui nebo Behringer X Air apod.) už disponují plně parametrickými čtyřpásmovými korekcemi.
Ještě než ale začneme korekčně zasahovat, a když máme správně nastavenou hodnotu gainu, můžeme s docela klidným svědomím zařadit na přechodové bubny low cut (high pass filter - ořez basových frekvencí) min na 100 Hz, u malých průměrů bubnů můžeme i výš, pokud je low cut laditelný. U floor tomu - „kotle“ - můžeme být s low cutem malinko opatrnější, někteří bubeníci jej osazují přímo mikrofonem pro kopák, nicméně ve výsledném zvukovém projevu by nám floor tom neměl nikdy působit až tak basovým dojmem jako velký buben (opět vycházíme z přirozeného projevu nenazvučené bicí soupravy). Pokud tedy půjdeme odspoda, tak basovou frekvenci můžeme na startovní pozici zkusit nechat rovně a shelving, pokud má konkrétní buben na určité frekvenci tendenci hučet či až příliš „středobasovat“, můžeme, máme-li tu možnost, zkusit přepnout na parametr, danou frekvenci najít a lehce potlačit, šířku ovládaného pásma Q zkusme kolem hodnoty 2 či lehce větší.
Odspoda druhý korekční filtr používáme zpravidla na odstranění jisté „krabicovosti“ zvuku, v tomto pásmu se taktéž můžou nacházet nejrůznější zázněje a rušivé zvukové složky. Frekvenci zkusme kolem 450 Hz a Q opět kolem hodnoty 2. Tom tomy se touto úpravou jakoby lehce „vyčistí“, zmizí již zmíněná „krabicovost“. Pokud chceme tuto nežádoucí barevnou složku identifikovat přesněji (platí obecně u hledání konkrétního pásma), můžeme frekvenci zkusit naopak vytáhnout, přesně naladit a následně potlačit. Všechny úpravy provádějme, jak jsme si řekli obecně již dříve, pokud možno pouze v nezbytně nutné míře, stane-li se nám, že některý buben tuto úpravu nepotřebuje nebo jí stačí opravdu málo, zbytečně ji nepřehánějme.
To samé, tedy použití pouze v nutné míře, platí i u dalšího - odspoda třetího korekčního flitru, který používáme zpravidla na přiostření ataku při úderu. Frekvenci zvolíme cca mezi 3-5 kHz (hodnotíme poslechem, kde se nám zvýraznění ataku nejvíc líbí), Q můžeme opět zvolit kolem hodnoty 2. Při opravdu razantnějším přiostření (např. o víc než 10 dB) mějme na paměti přeslechovou složku zejména činelů crash a ride, potažmo nastavení gateu (příští díly), které by nás mohly v celkovém zvuku soupravy více či méně potrápit.
Čtvrtý korekční filtr používáme na jemné výškové dobarvení a opět můžeme zkusit vyjít z nulového (rovného) shelving nastavení. Při extrémně zvukově tupých bubnech, kdy nám „nestačí“ parametr vyšších středů, můžeme toto výškové pásmo, je-li to možné, přepnout opět na parametr, přeladit a lehce si pomoci se zvýrazněním ataku. Pozor ovšem opět na již zmíněnou přeslechovou složku z činelů, zvlášť pokud jsou tyto umístěny blízko tom tomů a jejich mikrofonů.
Příště se podíváme na nastavení kompresoru a gateu.

Psáno pro: časopis Muzikus 2017/08

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Jak-to-vidi-slysi-zvukar-Zvuceni-bicich-nastroju-prechody-III~23~cerven~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.