muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukJak to vidí (slyší) zvukař - Klávesové nástroje VIII

16.04. | Autor: Víťa Křivánek | sekce: pro muzikanty - seriály

Příklad jemného nastavení expanderu


Dnes si uzavřeme téma klávesových nástrojů, přičemž se podíváme na použití gatu a kompresoru. Tématem klávesových nástrojů a jejich ozvučení jsme se zabývali opět úctyhodných osm dílů, takže jsme, tuším, téměř v „nadplánu“.
Stejně jako v minulých dílech a u předchozích nástrojů si ještě něco řekneme o použití dynamických procesorů - gatu, a zejména tedy kompresoru. Co se tedy týče konkrétně gatu, tak ten jsme vlastně nějak aktivněji řešili naposledy u bicích nástrojů, kde jej individuálně využíváme na ukrojení nežádoucího dozvuku, ať již kvůli zpětné vazbě od PA systému, nebo kvůli přeslechům z jiných částí soupravy - viz minulé díly o bicích. U ostatních nástrojů se tento dynamický proces „ukrojení“ signálu ze vstupu ani příliš nepoužívá, já sám jsem gate použil několikrát při větší míře šumu, brumu či podobného „cvrkotu“ vycházejícího z dané pódiové aparatury, většinou na relativně komornější akci - kvůli tichu v přestávkách mezi skladbami. Zde je pouze třeba si dát pozor na správné nastavení parametru threshold, abychom dotyčnému hráči neukrajovali nechtěně jeho slabší úhozy (viz v dílech o bicích zmíněný případ slabších úhozů na tomy). Jinak pokud chceme mít opravdu nějaký, řekněme ještě větší klid, když daný nástroj zrovna nehraje, můžeme mít na šavli aktivovaný expandér s nízkou úrovní thresholdu, který nám potlačí i tu nejjemnější dávku šumu. Tento parametr bývá někdy defaultně nastaven na channel stripu digitálních pultů. Ale spíše to ve většině běžných případů není třeba.

Příklad univerzálního nastavení komprese klávesových nástrojů


Co se týče kompresoru, tak klávesové nástroje jsou „typ signálu“, u kterého lze zrovna vkusně nastavenou kompresi poměrně smysluplně využít. Kompresor zde může být relativně zdatným partnerem a pomoci nám srovnat eventuelní a v danou chvíli nežádoucí dynamické špičky a výkyvy a celkově tak dopomoci plnějšímu soundu - tedy přesně to, co od komprese vlastně žádáme a k čemu by měla z principu primárně sloužit. Kompresní poměr můžeme zpočátku nastavit na cca 2 : 1 až 3 : 1, časy náběhu a doběhu nechme startovně na defaultních hodnotách, protože většinou z nástroje „poleze“ vícero typů zvuků, tudíž pro nás budou výhodnější právě univerzálnější hodnoty. Z počátku nechme komprese ve zvuku méně, snižováním parametru threshold do chvíle, kdy začne kompresor zabírat, poslouchejme, co nám to dělá se zvukem, jeho obálkou, atakem apod. Pozor jen, stejně jako jinde, na jakousi překomprimovanost zvuku, syntetické rejstříky kláves snesou většinou její poměrně značnou míru, ale jiná situace je u třeba u klavíru a jemu podobných rejstříků, tam je třeba zachovat přirozenost náběhu a dozvuku tónů, stejně jako určitou míru přirozené dynamiky, tedys případným extrémnějším nastavením je nutno postupovat značně opatrně. Takové nastavení může vzniknout i nechtěně, např. při rychlozvukovce, kdy při přezvučování z kapely na kapelu nezkontrolujeme úroveň vstupního signálu - gain na vstupech kláves, která může být nově o něco vyšší než u předchozího hráče, tím pádem se nám při stejném nastavení může víc „krmit“ kompresor, tedy celková úroveň komprese bude vyšší. Tato situace může nastat i následným celkovým přidáním úrovně na straně klávesáka. Je třeba myslet např. na to, že případným dodatečným ubráním gainu při řízení monitorů z FOH - tedy hlavního pultu - změníme samozřejmě i tyto úrovně (klávesy se uberou i v monitorech). Ten stejný efekt bude mít - při větší míře komprese - i zvednutí parametru threshold (celková hladina signálu se opět zvedne).
Co se týče poměrů a vmíchání kláves do celku, tak stejně jako v minulých případech je to do značné míry záležitost stylu a žánru, v běžné rockové kapele jsou klávesy jakýmsi hlasitostním partnerem elektrické kytary, a pohybují se tedy na podobné dynamické a „funkční“ úrovni. Pak zcela jistě najdeme soubory v žánrech, kde budou klávesy dominantní, a naopak takové, kde budou pouze tak nějak „do barvy“ a do pozadí.
Způsoby míchání jednotlivých stylů a žánrů se budeme v tomto seriálu ještě zabývat, jakmile obecně probereme hlavní skupiny nástrojů samostatně, to jsme si taktéž již dříve avizovali. Určitě tedy i tento nástroj bude v budoucnu, co se týče mixu, podrobněji zmíněn.
Ještě se chci na závěr zmínit o jednom klávesovém „jevu“: Pokud pořizujete nahrávku z masteru pultu a ve zpravidla menším ozvučovacím prostoru se do celkového zvuku promítá výrazněji i hlasitost nástrojů z pódia (tzv. pódiovky), klávesy (společně např. s akustickou kytarou a „linkovými“ nástroji), které v drtivé většině nemají svoji pódiovou aparaturu (na pódiu hrají jen z monitorů, příp. in-earů), můžou pak být v nahrávce z pultu poměrově víc, než by bylo třeba. Je to proto, že zvukař je vlastně slyší „jen“ z PA, na rozdíl od kytar, basy a bicích, které částečně vnímá i z pódiových aparatur, což může v celkových poměrech dělat pocitově jisté rozdíly (ze stejného důvodu bývá v takových nahrávkách např. méně kytar a basy).
Příště tedy již s dalšími nástroji, což budou dechové nástroje.

Psáno pro: časopis Muzikus 2020/04

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Jak-to-vidi-slysi-zvukar-Klavesove-nastroje-VIII~16~duben~2020/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.