přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukJak to vidí (slyší) zvukař - Baskytara IV

06.06. | Autor: Víťa Křivánek | sekce: pro muzikanty - seriály

Příklad snímání basového boxu studiovým velkomembránovým mikrofonem Rode Classic II


Minule jsme se lehce pozastavili u zvučení baskytary linkou XLR a taktéž současně mikrofonem u basového boxu a naznačili si určitá úskalí, která mohou v těchto případech nastat. Dnes si něco řekneme ještě o některých dalších, přičemž jedno z nich je fáze signálu z linky a mikrofonu. Ta totiž nemusí být vždy shodná a skutečně nejednou jsem, zejména tedy ve studiu při nahrávání a nastavování zvuku, zažil, že byl signál z mikrofonu u basového boxu v protifázi se signálem z výstupu XLR zesilovače. Důvodů, proč tomu tak může být, resp. bodů, kde může k otočení dojít, je mnoho: kabely (přehozené piny 2 a 3 v konektoru XLR), samotné zapojení konektoru XLR v basovém zesilovači, ale i např. přehozené piny v propojovacím reproduktorovém kabelu mezi zesilovačem a boxem, zažil jsem již i přímo přefázovaný konektor v DI boxu či v páráku. Pokud zesílíme na mixážním pultu šavli baskytary výstupu XLR zesilovače a k ní postupně přidáváme šavli mikrofonu u boxu, měl by výsledný signál vždy narůst. Pokud se naopak zeslabí, případně se jakoby „vykradou“ některé frekvence, můžeme si být jisti, že máme v tuto chvíli oba signály v protifázi. Řešením je samozřejmě na jedné z šavlí basy na pultu fázi otočit, pokud náš pult není touto funkcí vybaven, můžeme si pomoci mikrofonním kabelem, kde na jednom jeho konci - v jednom z konektorů XLR - přehodíme dráty na pinech 2 a 3. I já jsem v dřívějších dobách zvučení na analogový pult, který touto funkcí nedisponoval (nebo byla k dispozici jen na určité skupině šavlí), měl cca dva takovéto přefázované, a samozřejmě příslušně označené, kabely právě pro tyto účely připraveny.

Frekvenčni charakteristika mikrofonu Sennheiser MD 421


Další poznatek souvisí taktéž s minulým dílem, a sice s tím, jakého zvuku basy v PA systému chceme docílit, co od něj očekáváme. Častokrát jsem na nejrůznějších akcích viděl u basového boxu „kopákové“ mikrofony - často Shure Beta 52A, Audix D6 apod. -, což jsou mikrofony, které mají právě pro výsledný „namlasklý“ a přibasovaný zvuk kopáku cíleně přizpůsobený frekvenční průběh, tzn. potlačené (nižší) středové frekvence a zvýrazněné basy a vyšší středy. Pokud očekáváme od zvuku baskytary plnost a jistou kmitočtovou vyrovnanost, nejsou tyto modely zrovna příliš ideální volbou. Zkusme se nezávisle na frekvenční charakteristiku těchto mikrofonů podívat (některé byly vyobrazeny v minulých dílech o zvučení velkého bubnu) a zjistíme, že často mají do „rovnosti“ skutečně daleko. Samozřejmě, že jsou modely více či méně vhodné, tzn. s více či méně „kopákově pokřivenou“ frekvenční křivkou, jeden z těch „rovnějších“, a tím pádem použitelnějších, je např. AKG D112. Obecně by ale naše snaha měla spíše směřovat k opravdu věrnějšímu sejmutí. Pokud se nám totiž potká signál z boxu sejmutého jedním z výše uvedených (a jim podobných) extrémněji „výrobně přednastavených“ mikrofonů s extrémním nastavením basáka na nástroji či zesilovači (při variantě post EQ), může být výsledná kombinace někdy až neřešitelná, a ani drastickými zásahy na korekcích pultu často nelze dosáhnout uspokojivého výsledku. Ve studiu bývají pro tyto účely snímání basového boxu používány běžně velkomembránové mikrofony, které mají onu frekvenční charakteristiku skutečně vyrovnanou. Naživo nám standardní výsledek může poskytnout běžný nástrojový mikrofon (např. Sennheiser MD 521 nebo i Shure SM57), případný nedostatek spodních frekvencí spolehlivě dodá výstup XLR zesilovače (opravdu si spíše výjimečně vzpomínám na případy, kdy by mi v šavli linky baskytary chyběly basové frekvence), nebo prostě ten, o kterém víme, že je frekvenčně vyrovnaný, či alespoň vyrovnanější (datasheet jakéhokoliv běžně vyráběného mikrofonu lze dnes během chvilky nalézt na internetu).

Mikrofon AKG D 112 u basového komba


Pokud se na celou situaci podíváme ještě z jiného úhlu pohledu, tak, stejně jako u bicích, bych se zamyslel nad tím, zda je nutné za běžných okolností - při live produkcích - basový box vůbec snímat. Pokud je totiž signál z výstupu XLR zesilovače vyhovující a jsme se zvukem baskytary spokojeni, není dle mého názoru až tak nutné si dále a více komplikovat život. Nedávno jsem četl v nějaké diskuzi, kterých je dnes zvláště na sociálních sítích opravdu nespočet, že dotyčný zvukař snímá naživo baskytaru z DI boxu hned za nástrojem, pak z linky výstupu zesilovače a ještě z mikrofonu u basového boxu a tyto tři signály následně zpracovává. Nechám na každém z vás, jak toto téma uchopíte a jak k němu přistoupíte, já mohu za sebe jen říct, že jsem mockrát slyšel výborný zvuk a pracoval s výborným zvukem basy snímané „jen“ z výstupu XLR linkou, stejně tak jako jsem častokrát slyšel, kromě dobrého, i „nijaký a nekonkrétní“ zvuk při snímání linkou i mikrofonem. Něco jiného je totiž studiová práce, tam snímám kromě linky i basový box mikrofonem v podstatě vždy - tam totiž můžete v klidu pracovat s polohou mikrofonu, nastavením zesilovače, kompresoru atd. a následně si s oběma šavlemi v mixu hodiny „hrát“, měnit jejich poměry a nastavení, až se tímto způsobem dopracujete k „uspokojivějšímu“ výsledku. K podobným postupům nám ale live akce zpravidla neposkytují dostatek času a prostoru. A proto i tady může platit, že někdy méně znamená v konečném výsledku více.
Příště pokračujeme.

Psáno pro: časopis Muzikus 2018/06

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Jak-to-vidi-slysi-zvukar-Baskytara-IV~06~cerven~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.