muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýJak se kupuje... metronom

30.8.2005 | Autor: Martin Vajgl | sekce: pro muzikanty - seriály

Jak se kupuje... metronom?

Jak se kupuje... metronom?

Jak se kupuje metronom? Dlužno říci, že lépe než před nějakými patnácti lety. Na trhu je dnes dostatek rozmanitých modelů a stačí jen mít jasnou představu o požadavcích, které by právě ten náš měl splňovat.


Začít musím samozřejmě u klasického mechanického kyvadlového metronomu. Nechtěl bych v žádném případě snižovat jeho význam. Pro klavíristy nebo třeba hráče na akustickou kytaru může být jistě i dnes dostačujícím "kráječem času" a v jeho prospěch lze jistě uvést mimo určitou příjemnou starosvětskost i fakt, že jeho provoz je vzácně ekologický (nebereme-li v potaz vytěžené dřevo na konstrukci jeho skříňky).
Ale vážně. V úvahu je třeba vzít drobné kolísání při vyšší opotřebovanosti strojku, nemožnost regulovat hlasitost nebo použít sluchátka stejně jako měnit zvuk kliknutí a tak dále. V neposlední řadě může odradit také jeho cena, která se pohybuje od dvanácti set nahoru, zatímco nejlevnější elektronické metronomy lze pořídit i za tři čtyři stovky.
Další pátrání po vhodném adeptovi bych tedy přece jen zúžil na metronomy a přístroje elektronické.
První skupinu bychom mohli označit jako referenční kapesní metronomy a jejich kritéria se řídí požadavkem na co nejmenší rozměry a nejnižší potřebnou energii nutnou k provozu.
Tyto kapesní metronomy nám mohou posloužit všude tam, kde je třeba mít po ruce referenci objektivního tempa, to znamená na zkouškách, před koncerty, při kompozici apod.
Jak již bylo řečeno, podobné mašinky se v obchodech objevují už v cenách kolem čtyř set a velmi často kromě metronomu nabízejí také funkci ladičky, případně generátoru s referenčním tónem a = 440 Hz.
Domnívám se, že u těchto přístrojů není důležitá možnost připojení sluchátek, protože ve většině případů z nich jde stejně pouze nepříliš lahodný mono signál do jednoho ucha.
Pokud vám ale konvenuje možnost snadného přenosu metronomu v kapse u košile a permanentní možnost mít po ruce kontrolu tempa, oželte tuto chybějící vlastnost a zaměřte se spíš na vyhledání co nejmenšího modelu s hodinkovým bateriovým napájením a s možností kontrolovat pulsy LED diodou bez zapnutého zvuku.
Volba tempa je u těchto metronomů většinou krokově, což jim odpustíme, nicméně vyzkoušejte si u prodavačem nabízených modelů rychlost, s jakou se tempo "převíjí".
Samozřejmostí musí být zobrazovací display s údajem o nastaveném tempu. Stejně tak je důležité, aby nastavené tempo zůstalo v paměti metronomu i pro jeho opakované spuštění (pomíjím teď starší verze metronomů s mechanickým nastavováním tempovým kolečkem).
A dostáváme se ke kategorii druhé, kterou tu zastupují stolní metronomy.
U nich není až tak podstatná velikost a snadnost bezdrátového napájení. Tím náročnější požadavky bychom však měli klást na jejich funkce.
Předpokládaný rozvinutý způsob užití, narozdíl od předcházejících metronomů referenčních, klade důraz na přítomnost stereofonního sluchátkového výstupu, ovladač hlasitosti výstupního signálu, možnost operativního nastavování tempa (nejen krokovým způsobem, ale i přímým číselným zadáním nebo aspoň value kolečkem) a na možnost nastavení "meziúderů" v různých subdivizích.
Myslím tím například subdivizní trioly pod základním kliknutím čtvrťových dob. To jsou ale jen základní případy subdivizního dělení, které mohou mít mnohem pestřejší využití. Užitečná je také přítomnost funkce, kterou si nastavíme typ taktu, protože zdaleka ne všechna hudba je na čtyři čtvrťové doby (zaplaťpánbůh...).
Důležitá je i možnost volby samotného zvuku. Někomu lahodí víc klik bubínkového ráfku, někomu cowbell, někdo si na meziúdery s oblibou "nasadí" shaker.
I z těchto důvodů je někdy vhodné používat jako stolní metronom automatického bubeníka. Můžeme si v něm podle libosti naprogramovat jednotlivé patterny meziúderů i typy taktů, navíc se nabízí možnost rytmických patternů, s nimiž můžeme cvičit. Přitom pro tyto účely vyhovující starší automatický bubeník se dá obstarat v inzerátech za patnáct set.
Posledními dvěma užitečnými funkcemi, které mohou být u volby stolního metronomu významné, jsou tap funkce (nastavení požadovaného tempa v reálném čase opakovaným stiskem knoflíku) a paměť na více nastavených temp.
Jak vidno, od dob mechanického metronomu přece jen nějaký posun nastal a byla by škoda toho nevyužít.
Šťastnou ruku při výběru toho pravého!

Psáno pro: časopis Muzikus 2005/08

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Jak-se-kupuje-metronom~30~srpen~2005/

Komentáře

celkový počet: 1

Jájušk@  dik

     
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.