Jak se kupuje... ladička

Peterson - ladička
Peterson - ladička

Tento článeček budiž malým návodem zejména pro kytaristy a basisty, kteří dnes již mohou díky pokročilé technice ladit lépe a radostněji a hlavně bez použití té přežité a v mnohých současných žánrech hudby zcela zbytečné vlastnosti, jíž se říká "hudební sluch". Ano, samozřejmě přeháním. Ladička je totiž velmi příjemné zařízení, které pomůže s laděním či seřízením nástroje především při špatných podmínkách na pódiu, kdy je naladit sluchem velmi obtížné, ba často téměř nemožné. Na začátku jsem psal, že tuto vymoženost ocení především kytaristi a basisti, možná v omezené míře dechaři. Je to tak. rozhodně neočekávejte, že díky koupi krásné nové ladičky za čtyři stovky konečně doma naladíte piano po dědečkovi! Mám s tím vlastní neblahou zkušenost. Následně přivolaný ladič okamžitě poznal, kolik uhodilo, a trestem mi byly jeho pobavené úsměvy a následně i honorář, který rozhodně nebyl standardní...

Jak tedy na ladičku. Na trhu je spousta modelů a typů a vy byste si měli před koupí jasně rozmyslet, na co a v jakých podmínkách ladičku budete používat. Pro naladění kytary u táboráku a la "singl singer" stačí opravdu cokoli v ceně několika stovek, pro ladění do kapely si již musíme dát větší pozor a počítat s větší investicí. Docela dobrou orientační pomůckou je cena, na slušně fungující ladičku si připravte minimálně tisícovku. Taky si uvědomte, za jakého osvětlení ji budete používat, abyste si nekoupili k táboráku ladičku s LCD displejem, ke kterému pak budete potřebovat ještě baterku, nebo naopak do šantánu s červenou lucernou přístroj, který indikuje naladění jedinou červenou diodou. Téměř všechny modely jsou vybaveny jak vstupem pro jack z elektrické kytary, tak interním mikrofonem pro ladění akustického nástroje. Ladičku lze pořídit ve verzi pouze pro kytaru, tj. že umí naladit toliko tóny e-h-g-d-a-e, nebo chromatickou, tj. že umí ladit v celém chromatickém rozsahu. Pokud tedy používáte nějaké alternativní ladění, dejte si na tuto skutečnost pozor.

Většinou platí, že celá kapela by měla ladit podle jedné ladičky, zejména u levnějších přístrojů není vždycky 440 jako 440 (frekvence komorního A). Pokud již v kapele ladičku někdo má, půjčte si ji s sebou do obchodu a porovnávejte naladěný nastroj podle ladičky s laděním té, kterou si hodláte koupit. Nijak vaší hudbě neprospěje krásně naladěná kytara, která je ovšem o cihlu jinde než neméně krásně naladěné nástroje vašich spoluhráčů.

Indikace naladění pojímají výrobci různě, většinou jde o optickou indikaci pomocí led nebo LCD. Ideální stav je klasický ručičkový měřák spojený s indikací svítivými diodami, ale to si již výrobci nechávají pěkně zaplatit. Dejte si tedy pozor, jestli indikace naladění je dostatečně jasná. Někdy bývá problém především se systémem: bliká rychle - hodně rozladěná, bliká pomalu - trochu rozladěná, svítí trvale - naladěno. Někdy totiž svítí trvale i v rozsahu plus minus několik centů. Pokuste se mít s sebou nějakou půjčenou ověřenou ladičku a porovnávat. Vyzkoušejte především reakci ladičky na hluboké struny, některé mají výrazné problémy s naladěním hlubokého E, o baskytaře nemluvě. Je třeba, aby indikace ladění vydržela minimálně vteřinu, aby bylo jasné, kam ladit. Pro pětistrunné basisty: hledejte, nakonec najdete. Ano existují i takové, které si s hlubokým H dokáží poradit. A kdybyste náhodou nenašli, nezoufejte, můžete použít fintu s laděním flažoletu na 12. poloze.

Akustické nástroje se ladí přes interní mikrofon, vyzkoušejte jeho citlivost. V praxi se osvědčilo ladičku položit přímo na kytaru, čímž mikrofonu pomůže i vlastní rezonance nástroje, není ale od věci, když bude ladička fungovat na půl metru. Oceníte doma při seřizování nástroje. Je totiž ověřeno, že člověk má pouze dvě ruce a ta třetí při této operaci výrazně chybí. Pro hráče na výhradně akustickou kytaru existuje typ ladičky, která se přilepí přímo na ozvučnou desku, kde může zůstat i během hraní. Velmi praktické a funkční, z vlastní zkušenosti mohu doporučit. U tohoto typu si jen dejte pozor na vestavěnou knoflíkovou baterii, která by měla být nějakého standardního typu, abyste ji po jejím vybití nemuseli vyhodit i s celou ladičkou. Jinak samozřejmě platí to, co jsem již psal ohledně indikace naladění atd.

Je ale třeba si uvědomit, že především u kytary je následné doladění podle akordů nezbytností a ani ta nejlepší ladička není samospasitelná a nezaručí dokonalé ladění v celém rozsahu nástroje. Možná ale, že právě dobrá ladička vás vyžene za nějakým nástrojařem s žádostí o dointonování nultého pražce, případně donutí ke koupi kvalitního nástroje, což je ve výsledku pozitivní.

Přeji vám tedy při nákupu šťastnou ruku, veselé ucho a přívětivého prodavače.

Psáno pro časopis Muzikus