Tak dobře, zkusme to dnes vzít trochu obráceně. Tedy „trochu“... V minulých dílech jsme si ukazovali mnohé příklady toho, že kytaráři byli při stavění korpusů nástrojů inspirováni řadou věcí ze svého okolí. Pojďme to dnes dát na střídačku. Na jedné straně ulítlé customy (pokud si to vůbec ještě zaslouží toto pojmenování), a na straně druhé zase naopak některé věci právě z běžného života, pro které byl tvar kytary inspirací.
Tak třeba hned první obrázek, kde, jak vidno, jde o milovníky rychlých kol. Proč vlastně s sebou tahat kytaru na zádech nebo někde v kufru, když se dají dát dvě věci dohromady?
A co dvojka? Co by se na tom tak asi dalo udělat? Mimochodem, víte, jak se říkalo první elektrofonicky snímané kytaře (od Rickenbackera)? Pánev, pánvička. No vida!
Trojka zase ukazuje, že i hudba je mocná zbraň. Evidentně ale dost nepohodlné do ruky.
Čtvrtý obrázek ukazuje, že ani v kuchyni se nemusíte oddělovat od svého milovaného nástroje, tedy aspoň od jeho tvaru. Tak mne napadlo, že ve
své škole mám truhláře - hned v pondělí jim to zadám jako úkol...
A co třeba kytara jako člun na pátém obrázku? To už je opravdu posedlost...
