26.3.2007 | Autor: Vítězslav Štefl | sekce: pro muzikanty - seriály

DigiTech GSP21 Legend
Když se na přelomu let 1992-1993 objevily tyto "mulťáky", řada kytaristů zajásala, protože jim firma nabídla zvukově a výrazově velmi širokou alternativu k řadě nejrůznějších krabiček.
Navíc, ve srovnání s podobnými produkty dalších firem, šlo po stránce editace zvuku o uživatelsky velmi příjemné zařízení, při jehož stavbě byly intuitivní přístup a přehlednost ovládání těmi nejzákladnějšími kritérii (už jenom pro oddělenou část footpedálu a racku). Stručně řečeno, člověk nemusel mít kurz o programování, aby si dokázal nastavit zvuk podle svých představ.
Zajímavým zpestřením byla i série zvuků, které editovala, signovala (či jim alespoň propůjčila své jméno) řada proslulých kytaristů jako například Tony Iommi, Ritchie Blackmore, Frank Gambale a další. U některých nešlo jen o jeden sound, ale i o několik zvukových palet z jejich výrazu (např. Dave Murray, Steve Morse, Ted Nugent, Steve Lukather, Neal Schon...).
Firma se i v tomto případě snažila, aby tyto příklady nebyly tak zavádějící, jak tomu bývá u některých adekvátních produktů, které neberou v potaz vybavení těchto osobností a ani vybavení samotného uživatele. Proto nabídla i řadu dalších vychytávek jako volbu aparátu či zařízení, do kterého byl Legend zapojen, typy jednotlivých efektů, speaker simulator a další.



Lexicon MPX G2
Krátká, ale velmi výrazná byla dráha "gé-dvojky", kterou firma produkovala v období od září 1998 do února 2003. Za tuto dobu si vydobyla uznání celé řady kytaristů - už jenom pro zdařilé pokusy o zvukové parametry slavných vintage krabiček (například Tube Screamer, Phase 90, Space Echo0¦). Jednoznačnou předností pak byla možnost rozdělení signálu přímo do zesilovače či do efektové smyčky.

Psáno pro: časopis Muzikus 2006/08