Galerie slavných kytar (38) - fragment kytary Univox Hi-Flyer Kurta Cobaina

Galerie slavných kytar - Fragment UniVox Hi-Flyer
Galerie slavných kytar - Fragment UniVox Hi-Flyer

Roku 1988 si Nirvana o svém úspěchu mohla ještě nechat zdát a prozatím nečetní fanoušci tehdy zdaleka neměli tušení o rozporuplném světě Cobainových představ. Proto všechny účastníky jedné oslavy svátku Halloween překvapilo, že Kurt, který se svou kapelou tento večírek pro nejbližší okruh přátel pořádal, zničehonic rozmlátil svou kytaru. Byl to UniVox Hi-Flyer z konce šedesátých let a překvapení bylo o to větší, že Kurt do té doby nejen žádný nástroj nezničil, ale této kytary si i dost cenil: "Prostě jen tak seděl na té party, podřimoval a nasucho se probíral strunami své kytary, kterou držel na klíně," vzpomíná Ryan Aigner, jejich první manažer. "Najednou silně sevřel krk kytary, zalomcoval s ním a úplně ho urval od korpusu. Potom se vším uhodil tak silně o zem, že se kusy kytary rozletěly po místnosti, a co bylo v jeho dosahu, to rozkopal. Pak se sebral a prostě odešel. Hrozně mě to tenkrát vytočilo a se zbytkem kapely jsme se pokoušeli ty trosky dát zase dohromady, protože Kurt měl tenkrát jen jednu náhradní kytaru. Ale nešlo to, a tak jsme to tam nechali ležet."

 

Jeden z podnikavějších návštěvníků večírku ty střepy ale sebral a skoro deset let je měl "uložené" za skříňkou na WC. Po Cobainově smrti roku 1994 oslovil tehdy již proslulé muzeum Experience Music Project, které zbylé fragmenty po delším jednání odkoupilo. Veřejně vystavovány ale zatím nejsou.

 

"Cobain nikdy nevysvětlil, proč tuhle kytaru rozmlátil," uvádí Aigner. "Po nějaký době jsem se ho na to zeptal a on jen pokrčil rameny a řekl: Hej! A to bylo všechno. Ale na to ničení kytar si rychle zvykl, udělal z toho své obvyklé pódiové show, a nechal si dokonce kytary stavět tak, aby to vypadalo, že se rozbijí už ve chvíli, kdy jim pořádně zmáčkne krk. Největší překvápko ale bylo, že kytarové firmy, dokonce i ty věhlasné, začaly Kurtovi posílat zadarmo své kytary, aby je na pódiu také rozbil. Což samozřejmě vždycky udělal. To je také jedna z těch bizarních stránek hudby devadesátých let..."

Psáno pro časopis Muzikus