Galerie slavných krabiček - Electro-Harmonix Big Muff, Colorsound Overdriver

Galerie slavných krabiček
Galerie slavných krabiček

Electro-Harmonix Big Muff

První uvedení: 1971

Po řadě LPB se Big Muff stal na určitou dobu v podstatě posledním výrazným efektem firmy Electro-Harmonix, který se významněji zapsal do dějin elektrické kytary. Na další větší úspěchy si firma musela počkat až do poloviny sedmdesátých let, kdy uvedla na trh další typy efektů jako např. Deluxe Memory Man, Small Stone a další.

Big Muff tehdy překvapil svým zkreslením, které narozdíl od většiny tehdejších fuzzů neznělo tak chlupatě a víc počítalo s následnou úlohou lamp v aparátech. Firma zde totiž vsadila nejen na klasickou funkci distortionu, ale i na zvýraznění čisté části spektra signálu, které následně mělo přímý vliv na vybuzení lamp. Výsledkem byl uhlazený, čistý, dlouhý, zpívající tón příjemného zkreslení.

Totéž platí i pro současnou verzi této krabice, Big Muff , kterou jsem měl možnost několikrát vyzkoušet (jeden můj student tím budí lampy ve Voxu AC30).

Galerie slavných krabiček
Galerie slavných krabiček

Colorsound Overdriver

První uvedení: 1972

Colorsound byla anglická firma, která se do první ligy výrobců kytarových efektů dostala až na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. I když ale vyprodukovala řadu fuzzů a la Tonebender, které úspěšně již ve druhé polovině šedesátých let používali např. Jimmy Page, Jeff Beck, Pete Townshend a následně Steve Hackett a další, a i když se dobře ujaly její wah pedály a modulátory, přesto se nejproslulejšími staly její Overdrivery.

Silnou stránkou těchto krabic byla možnost ještě většího nakopnutí aparátu při vzájemném udržení konkrétnosti tónu. Kombinací knoflíků treble, bass a drive vznikalo poměrně široké spektrum zkreslení, z něhož asi nejvíce používaným bylo čisté zesílení již nakreslených lamp v aparátu, např. při sólech. Tento nakřáplý zvuk si oblíbilo hodně kytaristů, z celé řady slavných osobností se pak stal nejtypičtějším pro tehdejší feeling Jeffa Becka.

Úspěšné reedice v roce 1998 uvedly tento efekt již se čtyřmi ovládacími knoflíky, treble, bass, overdrive a master volume, z nichž ta poslední ještě více zvýraznila soudobou funkci tohoto efektu.

Psáno pro časopis Muzikus