Galerie nejtypičtějších ovladačů aparátů - Presence

Galerie nejtypičtějších ovladačů aparátů - Presence
Galerie nejtypičtějších ovladačů aparátů - Presence

V naší Galerii pokračujeme dalším typickým prvkem zesilovačů, a to knoflíkem Presence. Když se na tento problém podíváme nejdříve obecně, ne po produktech jednotlivých firem, tak funkce presence je v podstatě možnost posílit, zvýraznit, přidat vrchní středy na celkovém frekvenčním rozsahu signálu.

 

Z hlediska kytarových aparátů se knoflík s těmito možnostmi poprvé objevil pravděpodobně na kombech Fender, konkrétně roku 1954 na Twinech. Už o rok později tím byly vybaveny série Bandmaster a Super. Již na těchto modelech byla definována vlastní funkce presence - totiž jejím přidáváním se signál vracel do tzv. protifáze, kdy střední a nižší frekvenční rozsahy o tuto přidanou hodnotu vlastně narůstaly. Jednoduše řečeno, při větších hlasitostech měl tak aparát menší možnost se rozkmitat. Tzv. záporná zpětná vazba tím byla eliminována. Je ovšem nutné podotknout, že pozdější zesilovače Fender měly rozdílné ovládání průběhu presence. Na Super Twinech z poloviny sedmdesátých let již nešlo o úpravu záporné zpětné vazby, ale o vlastní ekvalizaci tónu neboli o možnost zesilovat či ubírat frekvenční rozsahy podle toho, co kytarista preferoval a kam ten knoflík vlastně otočil.

 

Protože tato funkce zagresivňuje zvuk, je nutné tak k tomu přistupovat. U čistého tónu je to milá funkce zvláště u humbuckingů, u zkresleného (záleží na míře zkreslení a aparátu) může projasnit a zvýraznit hru na nižších strunách. Je pak vhodné kombinovat presence zejména s treble.

Opět bych zde rád poděkoval Vláďovi Volkmanovi z Praha Music Center za cenné rady.

 

Pozn.: Sám název pravděpodobně vznikl od slova present neboli skutečnosti, že použitím této funkce zdá se být signál či tón nástroje více přítomný.

Psáno pro časopis Muzikus