muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

bicíCo si myslí bubeničtí mistři - celoocelové bubny

21.9.2015 | Autor: Petr Baláš | sekce: pro muzikanty - seriály

Co si myslí bubeničtí mistři - celoocelové bubny


Historie, legendy, klasika, rarity... celoocelové bubny

Nový seriál o bicích a začínáme opravdu těžkou váhou. To se totiž stane tak, že si jeden pán, konkrétně tedy Carl Palmer z tria Emerson, Lake, Palmer, tedy ELP, usmyslí, že zajde za hranice originality. O tom, totiž kromě jiných věcí, rokenandrollu, drog a sexu veškerého druhu, sedmdesátá léta byla také. Tento příběh začíná v roce 1973, kdy Carl přijíždí do British Steel Corporation, jedné z největších britských ocelářských společností té doby, s novou, ne až tak tradiční zakázkou. Chce si nechat vyrobit ocelové bubny. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, společnost mu vychází vstříc. Na svět přichází celoocelová bicí souprava, kterou British Steel zaplatili ze svého. Jediné, co k bubnům gigant britského průmyslu nedodal, byly ráfky. Carl použil Gretsche. Zajímavé je, že bubny kromě jiného byly vlastně i takovými předchůdci sampleru. Měly v sobě totiž elektroniku, která při úderu spustila určitou smyčku a dalším úderem se zase vypínala.

Aby už tak originální soupravu Carl ještě více zhodnotil, nechal do každého bubnu vyrýt motivy různých zvířat. Na korpusech tak je veverka, ježek nebo třeba liška. Předlouhou se rytci Paulu Ravnovi podle neověřených zdrojů staly lovecké pušky.

Co si myslí bubeničtí mistři - celoocelové bubny


Konečný výsledek byl asi pro všechny překvapivý. Ohromná celoocelová bicí souprava s celkovou hmotností dvě a půl tuny. Ano, skutečně dvě a půl tuny. Nebyla to ale pouze klasická bubenická souprava. Její součástí byly také dva gongy, dva tympány a šedesátikilogramový kostelní zvon. Dalším důvodem abnormální hmotnosti byla šířka stěn korpusů. Ty byly na Carlovo přání tlusté skoro jeden a půl centimetru. Tato monstrózní souprava s sebou přinesla kromě údivů i poměrně dost problémů. Na mnoha koncertech museli technici pódia vyztužovat a zpevňovat, a několik vystoupení museli pořadatelé kvůli slabému pódiu dokonce zrušit. Nejtěžší práci tak vždycky odnesli bedňáci. Jenom kopák prý museli tahat ve dvou lidech, a to ještě na vozíku. Náklady na turné se pak změnily a to bylo pro kapelu rozčarováním.. Třetina peněz šla totiž pouze na stěhování Palmerových bicích.

„Sedmdesátá léta taková byla. Přebytek byl prostě standard. Taková souprava vás hned dostala do kurzu,“ tak se vyjádřil o nejtěžší sadě světa Carl v jednom ze svých rozhovorů.

Co si myslí bubeničtí mistři - celoocelové bubny


Nakonec se kapela dohodla a Carl se svého těžkotonážnějšího miláčka musel zbavit. Jak se říká, každá věc má svého kupce a to platilo i u téhle celoocelové soupravy. Novým šťastným majitelem nejtěžších bubnů na světě se stal nejbohatší bubeník planety Ringo Starr. Konec je trochu smutný, protože od té doby nikdo neví, ve kterém skladě souprava sídlí. Vyprodané koncerty, davy nadšených fanoušků a světla reflektorů jsou pro ni už pouze dávnou minulostí. A jak se zdá, v dnešní době zmenšování a snižování nákladů ji už sláva nečeká.

Psáno pro: časopis Muzikus 2015/01

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Co-si-mysli-bubenicti-mistri-celoocelove-bubny~21~zari~2015/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.