Bass profil - Tom Araya

Bass profil - Tom Araya
Bass profil - Tom Araya

Jeden z vlajkonošů thrash metalu, který od počátků osmdesátých let neochvějně drtí basové struny a stojí za mikrofonem v dnes již legendárních Slayer. Ale na druhou stranu také rančer z Texasu, věřící člověk a textař, který se v textech často nechává inspirovat masovými vrahy. A je také nadšeným fanouškem hororů.

Začátky

Thomas Enrique Araya Díaz se narodil 6. června 1961 v chilském městě Viňa Del Mar do katolické rodiny jako v pořadí čtvrté dítě z celkových devíti. Když mu bylo pět let, celá rodina se přestěhovala do města South Gate v Kalifornii.

 

Již od dětství byl fascinován hudbou a především se svým starším bratrem Ciscem neustále poslouchali rádio. Byl to také tenhle bratr, který Toma Arayu přivedl k aktivnímu hraní. Cisco si pořídil kytaru a začal na ni hrát písničky, které slyšel z rádia, a Tom si kvůli němu ve svých devíti letech pořídil baskytaru, aby ho mohl doprovázet. Zpočátku hráli především to, co slyšeli v rádiu, tedy The Beatles a The Rolling Stones a vůbec vše z šedesátých let. Jak se Araya později vyjádřil, ovlivnil ho konec šedesátých let. Ze sedmdesátých si sice pamatuje hromadu věcí, ale ne proto, že by ho to tak bralo, ale proto, že to všude hrálo. Do konce šedesátých let ovšem započítává i Black Sabbath a Led Zeppelin, které cituje jako své největší vzory.

 

Po skončení vysoké školy, během které hrál Araya s lokálními kapelami, měl na výběr buď jít studovat na „terapeuta dýchacích cest“ nebo jít do práce. Vybral si to první a strávil dva roky v kurzu, kde ho učili podobné věci jako intubace, odběr krve, „míchání“ poměru vzduchu atd. Po absolvování kurzu začal také jako terapeut pracovat. Ale to už také hrál v kapele, která si říkala Slayer.

 

O muzice, která ho baví

Poslouchám od těch nejtvrdších kapel přes klasiku až po country. To je to, co mě baví. Poslouchám velké množství hudby. Mám rád dobrou hudbu, dobré písničky.

 

Slayer

Jedna z kapel velké čtyřky thrash metalu (Metallica, Megadeth, Anthrax a Slayer) vznikla v roce 1981, kdy se dali dohromady kytaristé Kerry King a Jeff Hanneman, bubeník Dave Lombardo a basista a hlavní zpěvák Tom Araya. Nutno podotknout, že Araya a King už spolu hrávali v kapelách Quits a Tradewinds.

 

Prvním repertoárem kapely byly předělávky Iron Maiden a Judas Priest. Již v této době si ale kapela začala budovat image „satanistů“ používáním obrácených křížů, pentagramů a makeupu. Do playlistu začali pomalu začleňovat vlastní skladby a když v roce 1983 předskakovali kapele Bitch, všiml si jich Brian Slagel, který si v té době založil metalovou nahrávací společnost Metal Blade Records a nabídl jim natočení singlu.

 

Masoví vrazi

„Fascinuje mě ten důvod, ‚Proč‘ jsme schopni něco takového udělat někomu jinému. Snažím se pochopit, z jakého vyšli prostředí, takže je třeba jednou pochopím. Vždycky mě to zajímalo.“

 

Rozhodli se natočit písničku Aggressive Perfector a skladba vzbudila v metalovém undergroundu takový rozruch, že se jim Slagel rozhodl nabídnout regulérní nahrávací smlouvu. Vzhledem k tomu, že kapele neposkytl peníze na natočení alba, museli si ho financovat sami. Do první desky investoval peníze především Tom Araya, který měl naspořeno ze svých příjmů coby terapeut. Zbytek peněz si potom půjčili od Kingova otce.

 

Deska Show No Mercy vyšla v roce 1983 a stala se nejprodávanější v katalogu Metal Blade Records, jen v USA se jí prodalo kolem 20.000 kusů. Pocházejí z ní třeba skladby Die by the Sword, The Antichrist nebo Black Magic, které kapela pravidelně hraje na koncertech.

 

Po vydání desky vyrazili na první americké turné - bez manažera, jen s přáteli a rodinnými příslušníky coby techniky. Vrátili se prakticky bez peněz, ale s věrnou fanouškovskou základnou.

 

V roce 1984, kdy se chystali na první evropské turné, nastal zlom v Arayově životě. Když přišel za svým zaměstnavatelem, že chce měsíční dovolenou, ten mu ji odmítl dát s tím, že ho nutně potřebují, a pokud nepřijde do práce, že ho vyhodí. Araya se tehdy rozhodl pro hudební dráhu a odvětil: „Tak v tom případě myslím, že jsem vyhozen.“ Jak na to později vzpomínal: „Netušil jsem, kam mě cesta hudby zavede. Jen jsem věděl, že to je to, co chci dělat.

 

Po úspěchu prvního alba jim vydavatel vydal v roce 1984 EP Haunting the Chapel, které je považováno za významný krok ke klasickému stylu Slayer definovanému pozdějšími alby.

 

V roce 1985 vyšlo druhé regulérní album Hell Awaits, a je prvním, kde se autorsky podílel Tom Araya, byť jen spoluprací na dvou textech. Oproti prvotině zní profesionálněji a kapela je na albu vyhranější.

 

Chile

Často se tvrdí, že Arayova rodina odešla do USA během chilského převratu. Araya tohle v mnoha rozhovorech odmítl s tím, že převrat přišel až o pět let později (odešli 1966, převrat byl 1971). Když se ho později ptali na to, zda byl někdy zpátky, odpověděl, že „dva až tři roky po převratu jsme se tam byli podívat za příbuznými. Nic strašného se tam nedělo. Lidé poslouchali zákony, a to bylo vše. Měli stejnou policii, jako máme v USA.“

 

Průlom

Nejúspěšnější a také nejvýznamnější album vydávají Slayer v roce 1986 pod názvem Reign in Blood. Poprvé u významné nahrávací společnosti Def Jam a poprvé také s producentem Rickem Rubinem, který se od té doby stal jejich dvorním producentem. Album je hudebně považováno za základní kámen death metalu a texty se zase inspirovaly zástupy nastupujících thrash metalových kapel. Je jedním ze čtyř alb Slayer, která dostala v USA zlatou desku, a je také prvním, které se dostalo do Top100 hitparády Billboard (od té doby se to podařilo všem jejich albům).

 

Zatímco na desce Reign In Blood se Tom Araya nepodílel, na následujícím albu South of Heaven z roku 1988 se uvedl pěti texty. Album samotné je výrazně pomalejší než to předchozí, neboť „jsme si byli vědomi, že Reign In Blood je natolik dobré, že všechna další alba s ním budou srovnávána, a tak jsme chtěli udělat něco jiného.

 

Podobně dopadla další dvě alba Seasons in the Abyss (1990) a Divine Intervention (1994). Obě dosáhla na zlatou desku a umístila se vysoko v hitparádě Billboard. Navíc na obou albech Tom Araya významně textařsky přispěl, když se podílel na větší části textů.

Album Undisputed Attitude (1996) bylo vyplněno covery především punkových kapel a jediná vlastní věc byla Arayova a Kingova Gemini. Znamená zároveň předěl, kdy již žádné album nedosáhlo zlaté desky v USA, přestože se i nadále umisťovaly vysoko v žebříčku (nejvýše se dostala Chris Illusion z roku 2005 na 5. místo Billboardu).

Bass profil - Tom Araya
Bass profil - Tom Araya

Hostování

Díky turné na počátku devadesátých let se Tom Araya spřátelil s Alice In Chains, a ti si ho na oplátku pozvali na album Dirt z roku 1994. „Jerry Cantrell mi zavolal, abych jim přijel nahrát do studia výkřik do skladby Iron Gland ‚I am Iron Gland.’ A to bylo vlastně všechno.“

 

Podobné bylo hostování u Soulfly na desce Primitive (2000), kdy nahrál vokály do skladby Terrorist, a u kapely Rollins Band, kdy nazpíval skladbu Revenge na album Rise Above: 24 Black Flag Songs to Benefit the West Memphis Three (2002). Vokály nazpíval také black metalové partě Gehennah na album Decibel Rebel (1998).

 

Vybavení:

Baskytary

ESP TA-200 (Tom Araya signature)

ESP TA-500 (Tom Araya signature)

B.C. Rich Mockingbird

 

Aparát

Marshall VBA 400 (zesilovač)

Marshall 8x10 Custom (8x 10“ kabinet)

Ampeg SVT-4 PRO (zesilovač)

Ampeg SVT-2 PRO (zesilovač)

Ampeg SVT 810E (8x 10“ kabinet)

 

Efekty

MXR M80 Bass D.I.+ (DI Box + preamp)

MXR MC402 (boost/overdrive)

dbx 160A (kompresor)

Nady 950GS (bezdrát)

Whirlwind A/B (selektor)

Juice Goose Rack Power 200 (multiadaptér)

 

Struny

Dunlop Nickel (.45-.105)

 

Trsátka

Dunlop Celluloid

D’Andrea 346 MD BLK CX (.71 mm)

 

Diskografie:

Slayer:

Show No Mercy (1983), Hell Awaits (1985), Reign in Blood (1986), South of Heaven (1988), Seasons in the Abyss (1990), Divine Intervention (1994), Undisputed Attitude (1996), Diabolus in Musica (1998), God Hates Us All (2001), Christ Illusion (2006), World Painted Blood (2009).

 

spolupráce:

Alice In Chains: Dirt (1992),

Rikk Agnew: Turtle (1992),

Gehennah: Decibel Rebel (1998),

Soulfly: Primitive (2000),

Rollins Band: Rise Above: 24 Black Flag Songs to Benefit the West Memphis Three (2002).

 

www:

www.slayer.net

Psáno pro časopis Muzikus