přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

baskytaraBass profil - Jimmy Bain

6.11.2015 | Autor: Milan Janeček | sekce: pro muzikanty - seriály

Bass profil - Jimmy Bain


Nepříliš známý baskytarista, který ale zanechal nesmazatelnou stopu ve světě hard & heavy hudby. Byl členem Rainbow, Dio nebo Wild Horses. Podílel se ale i na další spoustě projektů a spolupracoval se spoustou muzikantů, počínaje Gary Moorem přes Kate Bush a Roye Harpera až po Scorpions.

Začátky

James Stewart Bain se narodil 19. prosince 1947 ve městě Newtonmore ve skotském hrabství Highland. Prvními kapelami, ve kterých se Jimmy Bain ukázal, byly Nick and The Sinners a především The Embers, kteří si získali především v okolí Edinburghu docela slušné renomé. Na začátku sedmdesátých let se ale Jimmyho rodiče a mladší bratr přestěhovali do kanadského Vernonu, kam je Jimmy zakrátko následoval a pokusil se uspět s kapelami v Kanadě. Především jedna z nich, Street Noise, měla šanci uspět. Během dvou let působení uspěli především jako doprovodná kapela Johna Leeho Hookera. Přesto se nepodařilo prorazit a Jimmy Bain se rozhodl k návratu do Skotska.

V roce 1972 založil kapelu Choker, která natočila i demo nahrávku pro společnost EMI, ale v roce 1973 neodolal vábení Londýna a odešel do kapely Harlot. V Londýně také pracoval v klubu Marquee, což se pro jeho budoucnost ukázalo jako nanejvýš důležité, protože se tu setkal nejen se členy Thin Lizzy, ale rovněž s Ritchiem Blackmorem.

Rainbow

Když v roce 1975 dával Ritchie Blackmore dohromady novou kapelu po odchodu z Deep Purple, zaměstnal celou kapelu Elf s fenomenálním zpěvákem Ronniem Jamesem Diem a natočil s nimi svou první desku Ritchie Blackmore’s Rainbow. Krátce po vydání desky ale všechny kromě Dia vyházel, protože nebyl spokojen s jejich kvalitou. Na doporučení jednoho ze svých techniků se zašel podívat do klubu Marquee na Jimmyho Baina. Jimmy později vzpomínal, že tehdy odehráli katastrofální koncert. Bubeník byl nemocný a nebyl schopen se trefit do bicích, vypadávaly mu paličky z rukou a v jedné chvíli trefil paličkou Jimmyho. Kytarista hrál tak špatně, že Jimmy hrál jeho party na basu. Bain byl samozřejmě naštvaný, protože doufal, že ho Blackmore díky výkonu zaměstná, a po tomhle koncertu na to nemohl ani pomyslet. Nicméně stal se pravý opak, a zřejmě protože byl jediný, kdo zahrál ten večer dobře, tak tuhle práci dostal. Blackmore pak kapelu doplnil ještě o bubeníka Cozyho Powella a klávesistu Tonyho Careyho a vyrazil s nimi na světové turné na podporu prvního alba.

Krátce po skončení turné se Rainbow v únoru 1976 se vydali do studia, aby natočili své druhé album, Rising, které vyšlo v květnu téhož roku, a znovu se vydali na světové turné. V jeho průběhu ovšem Blackmore usoudil, že Tony Carey a Jimmy Bain nesplňují jeho požadavky na hru, a po skončení turné je oba na začátku roku 1977 vyhodil. Za zmínku stojí výborné živé album On Stage (1977), které zachycuje Rainbow ještě s Jimmym Bainem.

Wild Horses

Po vyhazovu z Rainbow se Jimmy nejdříve uchytil jako koncertní basista Johna Calea a odehrál s ním světové turné. S Johnem Calem potom ještě krátce hrál v roce 1980.

V březnu 1977 ale už začal spřádat plány na svoji kapelu, do které se mu podařilo získat kytaristu Briana Robertsona (tehdy ještě člena Thin Lizzy), se kterým se seznámil během svého působení v Marquee, bubeníka Kennyho Jonese (ex Small Faces a budoucí bubeník The Who) a nakrátko i kytaristu Jimmy McCulloche (The Wings), kterého po několika měsících vystřídal Neil Carter. V téhle kapele byl Jimmy Bain i hlavním zpěvákem. Kapela i přes časté personální změny dosáhla slušné popularity a po koncertním vystoupení na festivalu v Readingu v roce 1979 získala i nahrávací smlouvu u EMI.

První eponymní album vyšlo v roce 1980 pod producentskou taktovkou Trevora Rabina (budoucí kytarista Yes a současný skladatel filmové hudby). Album se dostalo na 38. příčku v britské prodejní hitparádě a kapela vyrazila na britské turné jako předkapela Teda Nugenta a později i na japonské turné.

V roce 1981 vychází druhé a poslední album, Stand Your Ground, které je sice kvalitnější než prvotina, přesto nevzbudilo ani vlažný zájem veřejnosti či kritiky a kapela se po dalším turné rozpadla.

O natáčení pro Scorpions

Přestože není uveden na desce, natáčel Jimmy Bain se Scorpions celou desku Love at First Sting z roku 1984. „Těsně před prací s Diem mě požádali Scorpions, abych jim natočil desku. Letěl jsem za nimi a dva měsíce s nimi zkoušel. Bylo to zvláštní, protože jejich basista s tím byl srozuměn a vlastně byl celou dobu přítomen. Němci jsou asi trochu divní. Po natočení desky mi navíc nabídli, abych s nimi zůstal, ale já chtěl hrát s Ronniem, takže jsem se vrátil do Anglie. I když nejsem na desce uveden, dostal jsem tehdy tolik peněz, že je mi to vlastně jedno.“

Dio

V roce 1982 odchází Ronnie James Dio s Vinnym Appicem od Black Sabbath a společně zakládají kapelu Dio, do které Ronnie přivádí Jimmyho Baina. Na jeho doporučení pak přizvou ještě kytaristu Viviana Campbella (budoucí kytarista Whitesnake a Def Leppard).

V květnu 1983 vydává kapela svou první desku, Holy Diver, která se stala jednou z nejzásadnějších heavymetalových nahrávek osmdesátých let. Jimmy Bain se významně podílel i skladatelsky, včetně dvou slavných skladeb Rainbow in the Dark a Straight Through the Heart. Zřejmě nejlepší Diova deska získala v USA platinu a ukázala, že Dio dokáže skvěle fungovat i sólově.

Po natočení desky přijali do kapely ještě klávesistu Claudea Schnella a v této sestavě vydrželi až do roku 1986. Během této doby vydávají ještě dvě výborné desky, The Last in Line (1984) a Sacred Heart (1985), a několikrát objeli na turné celý svět. V polovině roku 1986 odchází Vivian Campbell do Whitesnake a v roce 1989 ho následuje Jimmy, který se nesmířil s průměrností Vivianova nástupce Craiga Goldieho.

S Diem se Bain dal dohromady opět v roce 2000 a natočil s ním další dvě alba, Magica (2000) a především hodně povedené Killing the Dragon (2002). To druhé s Dougem Aldrichem na kytaru, a i proto deska znamenala návrat k nejlepším Diovým počinům z první poloviny 80. let. Po Aldrichově odchodu do Whitesnake (reminiscence na odchod Campbella tamtéž) odchází i Jimmy Bain, který se již podruhé nemůže smířit s příchodem Craiga Goldieho.

Last in Line

V roce 2013 dal Jimmy Bain dohromady kapelu Last in Line jako poctu Ronniemu Jamesi Diovi. Spojil své síly s Vinnym Appicem, Vivianem Campbellem a klávesistou Claudem Schnellem (tedy klasickou sestavou z 80. let). Jako zpěváka přizvali Andrewa Freemana, bývalého člena Lynch Mob, a odehráli krátkou koncertní šňůru jako připomínku Diovy rané tvorby. Poslední zprávy hovoří o tom, že se kapela zavřela do studia a začala natáčet vlastní materiál, který by měl vyjít někdy příští rok.

Bass profil - Jimmy Bain


Vedlejší spolupráce

Vedle působení ve svých hlavních kapelách hrál Jimmy Bain i v menších projektech. Jako příklad lze uvést The Greedy Bastards z roku 1978, což byla sranda kapela, kde působili i Phil Lynott nebo Gary Moore. Dále to byl Phil Lynott Band, kde hrál Bain na klávesy, nebo také turné s kapelou Cinderella v roce 1988 místo jejich basisty, kterému se v té době narodilo dítě. Také to byly kapely World War III a 3 Legged Dogg, se kterými nahrál po desce.

Jimmy Bain také natáčel pro jiné umělce, ať už to byla Kate Bush, Roy Harper, Phil Lynott, Gary Moore nebo Thin Lizzy. Se Scospions natočil desku Love at First Sting, která pro tuhle kapelu znamenala průlom do nejvyšších pater hudebního byznysu. S Philem Lynottem také složili skladbu Old Town, kterou o více než dvě dekády později proslavili The Corrs, kteří ji nejprve zařadili do koncertního repertoáru a posléze i nahráli na svou poslední desku Home (2005).

Vybavení:

Baskytary:
Yamaha BB 1200
Gibson Thunderbird
B.C. Rich Eagle

Aparáty:
Ashdown ABM C410T-500EVO (4x 10” kombo)
Ashdown ABM 410T (4x 10” kabinet)

Diskografie:

Rainbow: Rising (1976), On Stage (1977).
Mike Montgomery: Solo (1976).
David Kubinec: Some Things Never Change (1978).
Phil Lynott: Solo in Soho (1980), The Philip Lynott Album (1982).
Wild Horses: The First Album (1980), Stand Your Ground (1981).
Gary Moore: Dirty Fingers (1983).
Dio: Holy Diver (1983), The Last in Line (1984), Sacred Heart (1985), Intermission (1986), Dream Evil (1987), Magica (2000), Killing the Dragon (2002).
World War III: World War III (1991).
3 Legged Dogg: Frozen Summer (2006).
Thin Lizzy: Black Rose: A Rock Legend (1979).
Roy Harper: The Unknown Soldier (1980).
Kate Bush: The Dreaming (1982).
Scorpions: Love at First Sting (1984).

www:
www.lastinlineofficial.com
www.hollywoodallstarz.com

Psáno pro: časopis Muzikus 2015/02

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Bass-profil-Jimmy-Bain~06~listopad~2015/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.