přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

baskytaraBass profil - Cliff Williams

29.05. | Autor: Milan Janeček | sekce: pro muzikanty - seriály

Bass profil - Cliff Williams


Cliff Williams
Osminový muž v pozadí


Basista, který je dnes synonymem pro jednoduchý a přímočarý styl hraní a groovující basové linky, kterými podporoval obě hlavní hvězdy AC/DC - Anguse Younga a Briana Johnsona. V průběhu sedmdesátých let však hrál i v jiných kapelách a tam dokazoval, že nejen osminami živ je basista, a především v art rockových Home dokazoval, že umí zahrát i výrazně a melodicky. Vždy však poskytoval skladbám tolik potřebný groove. A protože v současné době ohlásil svůj odchod ze scény, je to ideální adept na dnešní basový profil.

Začátky

Clifford Williams se narodil 14. prosince 1949 v Romfordu, v britském hrabství Essex. Hudbě ale podlehl především po přestěhování rodiny do Liverpoolu v roce 1961, kdy se v městě, které zrodilo The Beatles, rozmáhal Merseybeat a vznikaly v něm desítky kapel. Všichni ve škole chtěli být slavnými rockovými muzikanty a Cliff nebyl výjimkou. Ve třinácti založil svoji první kapelu, kde hrál nejdříve na kytaru, ale později přešel na baskytaru, protože neměli basistu. V této době ho ovlivňovali především The Rolling Stones, The Kinks nebo Bo Diddley.

Přestože chodil na pár hodin k učiteli, byl Cliff Williams především samoukem a učil se z poslechu svých oblíbených kapel. V šestnácti se rozhodl odejít ze školy a začít se živit jako muzikant. Tedy, jako muzikant hrál po nocích a přes den pracoval jako řemeslník.

Krátce poté se přestěhoval do Londýna, kde bral jakoukoli práci, která by ho jakžtakž uživila, a mezitím se snažil prorazit coby muzikant, nicméně až do roku 1970 s nevalným úspěchem.

Home

V roce 1970 potkává Williams kytaristu Laurieho Wisefielda, s nímž nejprve zakládá kapelu Sugar, aby se zakrátko rozpadla, a oba se přidali ke zpěvákovi Micku Stubbsovi, klávesistovi Clivu Johnsovi a bubeníkovi Micku Cookovi a společně založili kapelu Home.

Kapela, která se vezla na nově vzniklém stylu art rock, podepsala zakrátko nahrávací smlouvu se CBS Records a v roce 1971 vydala své první album Pause for a Hoarse Horse. Kapela se pak vydala na turné, kde předskakovala Led Zeppelin, Argent, Jeffu Beckovi nebo The Faces. V roce 1972 vydávají své druhé album pod názvem Home a je to jediné album, které zabodovalo v britském žebříčku, když se dostalo na 41. pozici. Na albu je rovněž jejich jediný významnější hit Dreamer. V říjnu téhož roku předskakovali Mott the Hoople a zaznamenali u fanoušků i u kritiky obrovský úspěch a o rok později se stejným úspěchem předskakovali Slade. Bohužel se koncertní úspěch neodrazil v prodejnosti jejich dalšího alba Alchemist (1973), inspirovaného novelou Dawn of Magic Louise Pawelse. Kritika album mimořádně ocenila, ale fanoušci si album nekupovali, a tak v roce 1974 došlo k rozpadu kapely. Předtím ještě stačili natočit nikdy nevydané čtvrté album a jako doprovodná kapela jeli americké turné s Alem Stewartem.

Diskografie:

Home: Pause for Hoarse Horse (1971), Home (1972), The Alchemist (1973).
Bandit: Bandit (1976).
AC/DC: Powerage (1978), Highway to Hell (1979), Back in Black (1980), For Those about to Rock We Salute You (1981), Flick of the Switch (1983), Fly on the Wall (1985), Who Made Who (1986), Blow Up Your Video (1988), The Razors Edge (1990), Ballbreaker (1995), Stiff Upper Lip (2000), Black Ice(2008), Rock or Bust (2014).
Willis Gator Jackson: Plays With Feeling (1976).
Adam Bomb: Fatal Attraction (1985).
Alexis Korner: The Lost Album (1977).


Bandit

V roce 1975 formuje Cliff Williams novou kapelu společně se zpěvákem Jimem Diamondem, kytaristy Dannym McIntoshem a Jamesem Litherandem a bubeníkem Grahamem Broadem. Pojmenovali se Bandit a v roce 1976 vydali stejnojmenné album. Kombinace hard rocku, funku a glam rocku ale na pozadí punku neměla vůbec šanci, a tak deska bez větší pozornosti zapadla. V roce 1977 fungovali jako doprovodná kapela Alexise Kornera a natočili s ním album The Lost Album. V témže roce ale dochází k rozpadu sestavy a Cliff Williams na doporučení spoluhráče Jamese Litherlanda jde na konkurz k AC/DC.

AC/DC

Rockoví giganti, kteří tehdy slavili čerstvě úspěch s alby High Voltage, Dirty Deeds Done Dirt Cheap a nejnovějším Let There Be Rock, vyhodili basistu Marka Evanse a hledali za něj náhradu. Cliff Williams se konkurzu rád zúčastnil, neboť viděl AC/DC v programu Top of the Pops a líbila se mu jejich energie. S kapelou odehrál čtyři jam sessiony, během kterých se seznamoval s repertoárem, a nakonec se rozhodovali mezi ním a Colinem Pattendenem, tehdejším basistou Mannfred Mann’s Earth Band. AC/DC se rozhodli pro Cliffa a na tomto místě je dobré zmínit, že Colin Pattenden tehdy u Mannfreda Manna hrál s bubeníkem jménem Chris Slade, jehož není fanouškům AC/DC třeba představovat.

Bass profil - Cliff Williams


Cliff naskočil do rozjetého vlaku a okamžitě s kapelou absolvoval turné k propagaci alba Let There Be Rock.

O rok později se již účastnil nahrávání alba Powerage, solidního, ale v kontextu AC/DC průměrného počinu. Vše si vynahradil v roce 1979, kdy vydali album Highway to Hell s několika hity a obrovským mezinárodním úspěchem. Kapela byla v této době tak rozjetá, že ji nezastavila ani smrt ikonického zpěváka Bona Scotta, kterého nahradil neméně ikonický Brian Johnson. S ním vydávají v roce 1980 album Back in Black, vlastně nejúspěšnější album v historii AC/DC, jehož prodejnost přesáhla v USA 22 milionů prodaných nosičů a jež obsahovalo nestárnoucí hity Hells Bells, titulní Back in Black nebo You Shook Me All Night Long. A následující For Those About To Rock We Salute You z roku 1981 jen podtrhla status AC/DC.


Chris Slade a Phil Rudd
„Oba jsou hodně odlišní. Chris má přeci jen trochu jiný styl bubnování. Phil Rudd by se dal popsat jako ten méně přesný a uvolněnější. Ale Chris odvádí skvělou práci. A jeho hra nemá dopad na to, jak hraji já. Dělám to, co jsem dělal vždycky, a Chris do toho jenom perfektně zapadl.“

Po natočení relativně neúspěšného alba Flick of the Switch (1983) dochází k vyhazovu bubeníka Phila Rudda, který má v té době příliš velké problémy s alkoholem a drogami, jehož nahrazuje Simon Wright. AC/DC v průběhu osmdesátých let poněkud ustoupili z dobytých pozic, neboť ani deska Fly on the Wall (1985), ani soundtrack Who Made Who (1986) nezaznamenaly výraznější úspěch.

Ten přišel až s deskami Blow Up Your Video (1988) a především The Razor’s Edge (1990) s megahitem Thunderstruck. To už seděl za bicími zmiňovaný Chris Slade. Ale pouze do roku 1994, kdy se do AC/DC vrací napravený hříšník Rudd.

Rada pro basisty
„Poslouchej hráče kolem sebe. Mladí hráči se příliš často soustřeďují sami na sebe. Musíte být ale součást jednotky a poslouchat ostatní hráče. Musíte být součásti toho, co se kolem vás děje. A vytrvalost je také dobrá věc.“

Následující vynikající alba v zásadě jen utvrzují výjimečný status AC/DC na poli hard rocku. Ať už se jednalo o Ballbraker (1995), Stiff Upper Lip (2000), Black Ice (2008) nebo Rock or Bust (2014). V poslední době však vyvstaly v kapele problémy. Nejprve to bylo onemocnění Malcolma Younga a jeho nahrazení jeho bratrancem Steviem Youngem v dubnu 2014. Na konci téhož roku čelil bubeník Phil Rudd obvinění z držení a požívání drog a z vyhrožování zabitím. Následně mu byl zadržen pas, a nemohl se tak účastnit vystoupení AC/DC na předávání Grammy Awards ani následujícího turné, kde ho nahrazuje Chris Slade. Třetí rána přišla v roce 2016 v průběhu turné. V březnu 2016 Brian Johnson oznámil, že není schopen dále pokračovat v turné, neboť má problémy se sluchem a mohl by o něj natrvalo přijít. V dubnu ho proto pro zbytek turné nahrazuje Axl Rose.

Pro Cliffa Williamse je tohle poslední kapka a na konci turné k desce Rock or Bust oznamuje svůj záměr z kapely odejít. Pravděpodobný je jeho úplný konec v hudebním průmyslu.

Baskytary:
Music Man Sting Ray
Fender Precision
Fender Jazz
Gibson Thunderbird
Steinberger L
Gibson EB-3
LAG Custom
Gibson Ripper

Aparát:
Ampeg SVT4 Pro (zesilovač, 1 200 W)
Ampeg SVT810 (8x 10“ kabinet)

Efekty:
Demeter Tube DI

Struny:
D’Addario Nickel XL160
D’Addario Nickel XL165

Psáno pro: časopis Muzikus 2016/11

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Bass-profil-Cliff-Williams~29~kveten~2017/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.