Bantamova bubenická školka - Metronom

Asi každý bubeník se dříve či později (chtě nechtě :-)) setká s pojmem metronom. Ten má za úkol jednoduchou, ale velice důležitou funkci (obzvláště pro bubeníky), a to držet tempo. Prarapůvodně vznikla tato „věcička“ už v roce1816, kdy ho na popud Ludwiga van Beethovena sestrojil vídeňský mechanik Jan Nepomuk Mälzel . Byl to jednoduchý hodinový stroj s pružinou a kyvadlem , jehož rychlost se dala měnit posouváním závaží nahoru a dolu. Na takovémto metronomu lze nastavit tempo od 40 do 210 úderů za minutu. Některý metronom byl vybaven i zvonkem, který zdůraznil každý druhý, třetí, čtvrtý nebo šestý úder jako „těžkou dobu“, počátek každého taktu.

Bantamova bubenická školka - Metronom
Bantamova bubenická školka - Metronom

Takovýto „skvost“ je stále k mání na pultech obchodů s hudebninami. Pro bubeníka to ovšem není to pravé ořechové. Mechanický metronom má pouze omezenou hlasitost a rozhodně nepřehluší zvuk bicích. Hráč je tak odkázán pouze na vizuální kontakt s kyvadlem, což není ideální, zejména když má při tom ještě číst noty. :-) Pro bubeníky je tedy nejvhodnější digitální metronom, s možností připojení do sluchátek nebo na reprobednu.

Bantamova bubenická školka - Metronom
Bantamova bubenická školka - Metronom

Dá se pořídit za poměrně přijatelnou částku v řádu stokorun. Pokud vlastníte chytrý telefon, není nic jednoduššího, než si stáhnout aplikaci Metronome, která je většinou zdarma. Účel splní také. Samozřejmě pokud chcete metronom používat při koncertech, je lepší sáhnout po nějaké profesionální mašince, která se rychle a přehledně ovládá. Navíc nehrozí, že vám na chytrý telefon během koncertu zavolá maminka. :-)

Bantamova bubenická školka - Metronom
Bantamova bubenická školka - Metronom

Celosvětově se rychlost tempa označuje zkratkou BPM (beats per minute ), což znamená počet úderů za minutu. Je-li tedy u nějaké skladby (technického cvičení v notách apod.) uvedeno třeba 120 BPM máte jistotu, že tato rychlost „kliku“ je na celém světě stejná. Velice důležitá otázka je, proč a do jaké míry cvičit, případně hrát s metronomem. Důvodů, proč s metronomem cvičit, je několik. Zejména u začínajících bubeníků, kteří zápasí se základní technikou je potřeba, aby jim někdo "držel tempo". Zpřesní tak svoji hru a dokážou lépe oddělovat rytmické hodnoty. Řekl bych, že pro začátek je metronom naprosto nezbytný. Navíc při nácviku nové techniky si může hráč postupně zvyšovat rychlost kliku a dovést ji tak k dokonalosti.Nebuďte na něm ale „závislí“!!! V případě, že budete hrát s klikem neustále, a to i s kapelou, nevypěstujete si vlastníkontrolu tempa (pulsu). Navíc hrajete spíš s „tik-tak tik-tak“ než s kapelou! Další nebezpečí číhá v tom, že když vám v metronomu dojdou baterky, vlajete jako vlajka. :-) Podle mého názoru být dobrým bubeníkem neznamená být strojově přesný, ale vycítit, kdy je potřeba píseň trochu přitáhnout a kdy naopak nakopnout (samozřejmě v určitých mezích). To je sice možné do určité míry i s metronomem, ale o tom třeba někdy příště.

Psáno pro časopis Muzikus