přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvuk12 největších chyb, které děláme v domácím studiu - Jak správně nahrát stopy

28.03. | Autor: Tomáš Nykl | sekce: pro muzikanty - seriály

12 největších chyb, které děláme v domácím studiu - Jak správně nahrát stopy


Při záznamu chceme mít pro mix stopy v nejlepší možné formě. Na co si dát pozor?

Správná hlasitost
Základní chybou bývá příliš hlasitý signál, který jde do záznamu. Pro dnešní digitální zpracování zvuku neplatí stejná pravidla jako v dobách analogového nahrávání. To bylo limitované odstupem tzv. užitečného signálu od šumu. Proto se v případě záznamu do pásu signál nahrával co nejhlasitější, aby byl odstup co největší. Zároveň byla využívána možnost zvuk saturovat (mírně zkreslit) na vstupu předzesilovače mixpultu. Zvuk se zaoblil a dostal určitou „vřelost“.
V případě digitálního záznamu tato pravidla neplatí a musíme používat jinou strategii. Aby se při dynamičtějších momentech zvuk nezkresloval, musíme ponechat dostatečný odstup od maxima nahrávacího systému. Digitální převod žádné pozitivní dopady v případě přebuzení nepřináší a na signál se nabaluje pouze velmi nehezký, digitální praskot.
Není třeba se bát, že zvuk nebude dostatečně nahlas, pokud nebudou měřáky úrovní zcela nahoře. Nechejte si dostatečný odstup od maximální dynamické rozteče, kterou vám převodník umožňuje. Zkreslení, které vznikne během záznamu, se nedá již odstranit.
Uberte sílu signálu na gainu převodníku, aby byl zvuk zaznamenávám v bezpečné „zelené zóně“ (tedy cca do do dvou třetin) měřáku. Zachovávejte tento „konzervativní“ přístup při nastavení hlasitosti záznamu, a vaše nahrávky budou čistší.

Volba rozlišení
Zvuk do digitální podoby převádíme tzv. samplováním (vzorkováním). Zvuk v převodníku se „rozseká“ na části, které jsou analyzovány v příslušném rozlišení.
Pokud se bavíme o rozlišení u audia, mluvíme o dvou hodnotách: samplovací frekvence a bitová hloubka. Samplovací frekvence je údaj o tom, na kolik samplů, tedy na kolik dílků se audio „rozseká“ během jedné sekundy. Jinak řečeno - kolikrát je za jednu sekundu zvuk změřen. Bitová hloubka je údaj o tom, jaké vysoké digitální rozlišení každý sampl má.
Používané rozlišení pro CD formát je 44,1 kHz a 16 bitů. Ve studiu se zpravidla používá vyšší rozlišení.

Jaké rozlišení použít?
Pokud nahráváme v rozlišení 44,1 kHz, říkáme převodníku, aby změřil signál 44,1krátza sekundu. Jednotlivé samply jsou naměřené v bitech. 1 bit = 6 dB dynamického rozpětí. Pokud použijeme 24bitové rozlišení, můžeme dosáhnout dynamického rozpětí až 144 decibelů.

Volba samplovací frekvence je subjektivní a záleží na více faktorech:
- zda náš systém dokáže pracovat v daném rozlišení;
- zda i ostatní softwary podílející se na produkci nahrávky s tímto formátem pracují;
- zda máme dostatek místa na disku a dostatečně výkonnou RAM;
- a samozřejmě, zda nám to sonicky přináší skutečně nějaký benefit.

Bitová hloubka 24 bitů je výhodnější a je lepší ji při nahrávání zvolit.

Psáno pro: časopis Muzikus 2019/03

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/12-nejvetsich-chyb-ktere-delame-v-domacim-studiu-Jak-spravne-nahrat-stopy~28~brezen~2019/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.