muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukZvučil jsem B. B. Kinga

25.8.2002 | Autor: Stanislav Zhejbal | sekce: pro muzikanty - články

Zvučil jsem B. B. Kinga

Zvučil jsem B. B. Kinga

Rozhovor se zvukařem panem Mirkem Hálou jsem udělal velmi rád. Nejen proto, že se odehrával zčásti při zvučení kapely Tata Boys a z části v pohodové restauraci, ale také proto, že pan Hála patří mezi lidi, kteří na své okolí působí velmi pozitivně.


Pan Miroslav Hála začínal se zvukařinou jako mnoho dalších - od kytary. V roce 1971 založil ve Vizovicích kapelu Divá Bára, která se na nátlak "orgánů" musela přejmenovat na Apostrof. Touto sestavou prošlo i několik známých muzikantů. Např. Ivan Doležálek (Krausberry, Jana Koubková aj.), Petr Vavřík (Buty) a Vlasta Redl v ní dokonce hrál plné tři roky. Popravdě řečeno Vlasta způsobil i to, že pan Hála nakonec opustil své původní učitelské povolání (14 let na Gymnáziu Gottwaldov - čti Zlín) a post za katedrou vyměnil za post za mixážním pultem. Pokud se dnes podívám na postavení pedagogů, musím konstatovat, že to byl dobrý tah.
Kdybych měl vypsat, koho a kde pan Mirek Hála zvučil, pro vlastní článek by už moc místa nezůstalo. Proto výčet omezím jen na ta nejznámější jména : AG Flek, AG Flek + Hradišťan, Buty, Karel Plíhal + Emil Pospíšil, Nerez, Vlasta Redl + Každý den jinak, Lenka Filipová, Fleret...
Z větších festivalů vybírám: Zahrada ve Strážnici (hlavní pódium), Folková noc na Frýdštejně, Valašský frgál ve Vizovicích, Ludkovická vlečka, Vizovické trnkobraní, Pálavské vinobraní... Ze zahraničních akcí uveďme AG Flek + Hradišťan - Rudolstadt (SRN) v r. 1995 a Buty - Londýn (UK) v r. 1999.
Ze známých zahraničních kapel, které pan Hála zvučil, vybírám: Waltari (1994), Roger Chapman (2000), B. B. King (2000), Colosseum (2000), Peter Green (ex Fleetwood Mac v r. 2000), Mick Taylor (ex Rolling Stones v r. 2001), SBB (2001)...

Co rád posloucháš? Jakou muzikou relaxuješ, když se vrátíš ze zvučení a máš plné uši kouře?
Něco opačného, než od čeho je mám zakouřené. Když jsem plný bigbeatu, tak si pustím třeba folk a opačně. Jinak já jsem vyrostl na Beatles. Byl jsem teenager, když Beatles hráli.
Vidím, že jsi zvučil i Hradišťan. Jak se zvučí?
Hradišťan dobře.
Patří mezi ty kapely, které hrají samy?

Patří, samozřejmě. Nějaké ty "kondíky" (kondenzátorové mikrofony) a chlapi už se do toho umí opřít, udělají si dynamiku sami... Je takové pravidlo, že mistři jsou většinou v pohodě... Dobří muzikanti se zvučí dobře. Sami si udělají pořádek na pódiu, jako že jim tam nic nehuláká, vědí např., že když si nedají kytarová komba příliš nahlas, tak že se lépe uslyší u odposlechů. Navíc mají kvalitní nástroje a vybavení, umí hrát, umí zpívat, umí zpívat na mikrofon... (smích). Tohle může zkomplikovat už jen nějaká nectnost toho kterého sálu. S tím už se ale musí poprat zvukař.
Jak jsi jako zvukař začínal?
Kdybych to vzal od začátku, tak se musím přiznat, že jsem původním povoláním kantor. Učil jsem na zlínském gymplu a současně jsem hrával o víkendech bigbít po zábavách. V roce 1984, kdy od AG Fleku odešla zpěvačka Blanka Táborská, hledala za ni skupina náhradu a našla Vlastíka Redla. Jenomže toho hraní s AG Flekem v té době nebylo tolik, takže vzal Vlasta kromě "Fleků" i flek u mě ve skupině Apostrof. Původně jsme se jmenovali Divá Bára, jenomže jak byl průser kolem Pražského výběru, postihlo to i nás amatéry. Dostali jsme na vybranou: buď si změníme název, nebo končíme... Jako ctitelé Franka Zappy jsme se přejmenovali podle názvu jednoho jeho alba na Apostrof. Vzpomínám si, jak se soudruh na příslušném úřadě rozjásal: "Vidíte, chlapci, že to jde!" A po chvíli dodal: "Co to vlastně znamená?" Takže Vlasta se mnou hrál plné tři roky od roku 1984 až do roku 1987.
Na co jsi hrál?
Na kytaru, na doprovodku, něco jsem zpíval a občas jsem hrábl do kláves, u kterých jsme se s Vlastou střídali. Ten hrál samozřejmě hlavní kytaru a zpíval. Zkrátka tahoun. Je zábavné slyšet staré nahrávky, kde Vlasta zpíval Elány, Turbo, Katapulty a v písni Já na to mám přesvědčuje lidi, že na to skutečně má. No a tam Vlasta zjistil, že ten zvuk dovedu udělat docela rychle a dobře, a tak se stalo, že jsem dostal lano k AG Flekům coby zvukař. To bylo těsně před revolucí v devětaosmdesátém. Manažer skupiny řekl: "Máš tady tolik a tolik zvučení za tolik a tolik peněz." Vyšlo mi dvakrát více, než jsem měl jako kantor, a navíc ta zvukařina se mi tolik líbila! Bylo rozhodnuto.
Vidím, že jsi zvučil opravdu hodně kapel. Několik roků Buty, AG Flek, Hradišťan... Co zvučíš teď?
Teď nemám žádnou stálou kapelu. Spolupracuji s uměleckými agenturami Vichr, Velryba, September a Delfa. Ty mě zásobují prací.
Máš nějakou zvukařskou perličku?
Ano. Zvučil jsem B. B. Kinga.
B. B. Kinga ve Zlíně?
Přesně tak. To byla největší bomba mé dosavadní kariéry a už mě asi nic podobného nepotká.
B. B. King, to je docela pecka. Taky byli naprosto v pohodě, jako všichni špičkoví muzikanti?
Jo. Přijel jich celý štáb. Strašně černí černoši. Čepičky, lesklé bundy, kalhoty s lampasy. Takové zvláštní aroma kolem, mystično. Nedovedu to popsat. A co mě překvapilo? Ten jejich hlavní manažer se vůbec nezajímal o zvuk do sálu. Jenom o odposlechy. Ty aby hrály. Palec nahoru - přidej, palec dolů - uber. Jakmile byl spokojen, odešel a nastoupila kapela. To byl tlak! Před koncertem ani během něj si nikdo z nich nepřišel poslechnout, jak to hraje na sále. Nic. Na sál šli jenom ti, co brali lidem kamery. Mně ji taky sebrali (smích). Vrátili mi ji po koncertě, ale bez kazety. Dodnes mě to obrovsky mrzí. Zvuk v sále je fakt nezajímal. Dali najevo, že za zvuk do sálu je zodpovědný ten chlap, co stojí za pultem, a ne kapela. A co udělal B. B.King po koncertě? Uklonil se a podal ruku zvukařům u pódiového pultu.
Jaký jsi řidič?
Nepovažuji se za moc dobrého řidiče. Těžké chvilky nastanou, když po koncertě není spaní a jede se přes celou republiku domů. Po koncertě je člověk utahaný psychicky i fyzicky a není divu, že chvílemi jede po dálnici slalom nebo upadá do mikrospánku. Vzpomínám si, že se jednou kluci z kapely bavili v hospodě na můj účet, jaký jsem řidič. A tam se mě Vlasta Redl zastal-nezastal památným výrokem: "Mira je náhodou velice dobrý řidič... Kdyby nebyl, tak už by byl dávno mrtvý." Prostě čím jsem starší, tím jezdím opatrněji.
On si to asi málokdo uvědomuje, jaká je zvukařina dřina. Není to jen prostát koncert za pultem..., ale naložit, přepravit, vyložit, zapojit, zprovoznit, potom zvukovka, koncert a to nejhorší tě teprve čeká.
Tak, tak.
Když jsi zvučil v Rudolstadtu Hradišťan s AG Flekem, měl jsi údajně k dispozici hodně velký aparát?
Tam jsem měl k dispozici opratě od naprosto dokonale fungujícího a na slovo poslouchajícího 100kW spřežení Martin Audio. Nezapomenutelný zážitek.
Co se ti na zvukařině nelíbí?
Třeba ta věc, když někteří muzikanti na pódiu mají připomínky ke zvuku na sále, přitom nahoře to slyší úplně jinak. Muzikant by si měl udělat pohodu, to znamená starat se o odposlechy, komba... A to je už moje povinnost nastavit odposlechy tak, aby se dobře slyšel a v tomto prostředí pak podal co nejlepší výkon.
Nedalo by se to v tomto případě řešit druhým pultem na pódiu?
I když tam je, tak prostě někteří nedůvěřují zvuku v sále. To se mi třeba vloni stalo, že mi muzikant z pódia říká: "Uber 135 Hz. Ještě víc, ještě, uber, teď to dej zpátky, ne, to už je moc..." Lidé seděli, hleděli a čekali, až začne hrát. Dvacet minut jsme to tam řešili a v podstatě se jednalo jenom o kytaru a zpěv. Nic víc.
Nemáš k dispozici nějaký veselejší zážitek?
Mám. V letech 1990 - 92 hráli v AG Fleku i kluci z Buty. Radek Pastrňák, Richard Kroczek a Milan Nytra. Mezi Vlastou Redlem a Radkem Pastrňákem byla nenápadná rivalita, která nakonec vyústila v otevřený boj na poli sportovním. Jednalo se o speciální disciplínu - skok do dálky z místa - a to jak dopředu, tak i dozadu. K prvnímu klání došlo po koncertě v Pardubicích v rámci společenského večírku na hotelové chodbě. Soutěž byla otevřená, takže ve finále hopsala celá kapela včetně zvukaře a osvětlovače. Dostavil se recepční, ale pouze v obavě, abychom mu nezbořili hotel. Uzavíraly se sázky a doping byl povolen. Vlasta se stal absolutním vítězem ve skoku vzad, ale ve skoku vpřed byl poražen Radkem Pastrňákem. Soutěž se pak opakovala v průběhu několika následujících let, ale pokaždé se stejným výsledkem. A protože to mezi nimi dopadlo vždycky nerozhodně, tak se nakonec v dobrém rozešli a každý z nich si založil svou vlastní kapelu. Tak taková je pravda o vzniku skupiny Buty.
Stal se ti i nějaký zvukařský trapas?
Jeden ještě z dob, kdy jsem zvučil tady v Uherském Hradišti v rockovém klubu Mír. To je kinosál, kde je neustálé přítmí. Tak se mi stalo, že jsem při jedné metalové akci usnul za pultem. Probudilo mě až náhlé ticho. Kolem mě stáli všichni muzikanti, včetně pořadatele. Byli strašně nasraní a chystali se mě lynčovat. To je zajímavé, jak ten rámus člověka někdy utlumí.
To není ještě taková hrůza. Když jsem ještě dělal muziku aktivně, tak jsme se na jednom nepodařeném koncertě opili, protože nepřišli lidi. Opil se i zvukař, a to neměl dělat. On měl totiž nepěkný zlozvyk, že se při zvučení houpal na židli. No a my hrajem, hrajem a najednou vidíme, že nad pultem trčí nohy. Okamžitě jsme se odbourali. Takže usnout za pultem není zas taková ostuda.
Já jsem alkohol do této profese nikdy nemíchal. Otupuje smysly. Člověk snadno propadne pocitu, že je všechno v pořádku, a ono to nemusí být pravda. Navíc po koncertě vždycky řídím.
Myslíš si, že už to tak zůstane, že si kapely obvykle nebudou vozit svůj zvuk a bude se více využívat místních zvukařů?
Asi ano. Už se ví, kteří zvukaři jsou v regionu dobří. Dá se ušetřit na dopravě.
Přeji ti, abys mezi ně i nadále patřil. Děkuji za rozhovor.


Kontakty:
Miroslav Hála, Nová 782, 763 12 Vizovice
tel/fax: 067/7452896, mobil: 0608/421195
e-mail: mirek.hala@quick.cz, http://web.quick.cz/mirek.hala

Technické vybavení:
Zvuk
Pulty:
Allen + Heath GL 2000 24/4/2, Soundcraft Spirit Live 24/4/2 a Soundcraft Spirit Folio 12/2
PA: systém Class A 2 x 5 kW (Jedna polovina tohoto systému obsahuje: 1 ks CSS 3000M - výkonová jednotka řízená procesorem, 2 ks B118 - basový box 1 x 18" a 1 ks C1581 - kompaktní box 15" + 8" + 1". Dále: 8 ks subbasové boxy ACB PRO 1kW8 a 8 ks odposlechy Class A (400W).
Koncové zesilovače: ADS LX 2000 (2x1000 W) 4 ks (mosfetové zesilovače) a ADS LX 1400 (2 x 700 W) 2 ks
Vykrývací boxy: AC akustika 1200 W 2 ks (2 x 13" + 1", sidefield) a Solton P-403 4 ks
Celkový součet: PA - 20 kW
Efekty: Lexicon MPX 100 2 ks (hlavně kvůli hallům), T. C. Electronic D - TWO (delay), dbx 1066 (dvoukanál kompresor/limiter), dbx 1046 (čtyřkanál kompresor/limiter), Zeck GF 230 (hlavní grafický EQ 2 x 30 pásem), DOD SR 231 QX (2x) EQ 2 x 31 pro monitory a Class A Drum Master
CD: Omnitronic CDP 460A (profi dvojitý CD přehrávač)
Mikrofony: (dynamické, kondenzátorové a bezdrátové) AKG D-112, Shure SM 57, Beta 57, BG4.1., Sennheiser E-640, EW 145

Světla
Lite-Puter CX-12, TS Rack 12/2 DMX 512, 40 ks světel PAR 64 (1kW)


Psáno pro: časopis Muzikus 2002/07

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Zvucil-jsem-B-B-Kinga~25~srpen~2002/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.