přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

baskytaraZlo, zvyky a basa (1)

5.4.2004 | Autor: Jakub Tureček | sekce: pro muzikanty - články

Zlo, zvyky a basa

Zlo, zvyky a basa

Všichni chceme hrát víc, rychleji, lépe a radostněji. Bohužel přes veškerou snahu a předpokládané časté cvičení vždy narazíme na nějaké hranice. Ty ovšem můžete ještě o kousek posunout. Zvláště, pokud jste jako já samouci, takže jste si v průběhu let nastřádali slušnou baterii zlozvyků, jimiž si neúmyslně sami házíte klacky pod nohy.


Domluvil jsem se s Richardem Scheuflerem, bez přehánění jedním z našich nejšpičkovějších basistů, a nasbíral jsem tolik odvahy, že jsem mu mohl ukázat, jak hraji. Richard byl velice tolerantním pedagogem :), takže jsme ve sklepení Muzikusu strávili příjemných pár hodin s basami. Ty pak daly vzniknout našemu krátkému seriálku. Na začátku se vrhneme na prstovou techniku pravé ruky. Přes slap se dostaneme k levé, ale taky k bezpražci. Doufám, že vám tohle povídání pomůže jako mně.

Richard mě pozoroval, když jsem mučil jeden z jeho nástrojů, a v přestávkách rozebíral chyby, které jsem si vžil: Koukám, že máš prsty pravé ruky kolmo na struny. Ono to není úplně špatně, pro žádnou techniku prakticky neplatí žádné direktivní nařízení, jež by ti řeklo, jak přesně se ruka musí držet. Záleží hodně na fyzických dispozicích a taky na stylu držení nástroje. Obecně ale platí, že každý člověk má delší prostředník než ukazováček. To znamená, že když máš natažené prsty kolmo na struny, bude se ti hrát, jako bys kulhal - při pomalém hraní to nevadí, ale brání ti to se pořádně rozeběhnout (nebo se hrozně nadřeš - podle mě bys ale měl veškerou energii dávat do muziky...).

Zlo, zvyky a basa

Zlo, zvyky a basa



Tuhle nerovnost tedy musíš kompenzovat. Jsou dvě možnosti. Tou první (často jí využívají hráči, kteří hrají třemi a více prsty) je možnost skrčit prostředníček tak, aby byl "stejně dlouhý" jako ukazováček (nerovnost se přenáší na klouby), což ale, pokud máš dlouhé prsty, může být problematické.

Druhou, snazší, možností je naklonit ruku tak, aby prsty se strunami svíraly ostřejší úhel. Je to mnohem příjemnější, protože můžeš mít natažené prsty, takže na techniku nemusíš příliš myslet, a navíc je tahle varianta pohodlná i pro hráče, kteří nosí basu hodně nízko u pasu. K vyrovnání délky prstů ti totiž pomáhá i naklonění nástroje. Tuhle techniku při hře hojně využívají hráči na kontrabas.

Osobně jsem zvolil druhou variantu a musím říct, že se mi to vyplatilo. Hraje se mi mnohem snáz. Akorát na začátku jsem musel zaplatit tvrdou daň. Prsty, které už za léta hraní měly vypracované mozoly na jednom místě, si po naklonění začaly vytvářet přirozenou bandáž znovu - o pár milimetrů dál. To se samozřejmě neobešlo v prvním týdnu bez puchýřů. Něco ale obětovat musíte, když chcete létat rychleji.

Další velice dobrá pomůcka je mít ruku opřenou o tělo nástroje. Kůže na předloktí (popřípadě tričko) je elastická, takže vám umožní volný pohyb po strunách. Nemusíte vynakládat energii na to, abyste drželi ruku. Déle pak vydržíte hrát a bez křečí...

Další tipy můžete čekat v příštím čísle. Jeden stálý - cvičte vždy, když to jde.


Psáno pro: časopis Muzikus 2004/03

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Zlo-zvyky-a-basa~05~duben~2004/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.