Yllas

Yllas
Yllas

Ahoj strýčku Yllasi,

je to jen moje zvědavost, ale chci se zeptat, jak je možné, že když má elektrická kytara na sucho nějaký svůj zvuk, tak po zapojení do aparátu je ta barva zvuku slyšet taky. Snímače kytary přece přenáší jen elektromagnetické vlnění dané struny, tudíž tu frekvenci. Je to snad dáno obsahem vyšších harmonických kmitočtů? Díky za odpověď, tvůj synovec ill.

Milý synovče, je dobře, že jsi zvědavej, budeš sice brzo starej, ale zato vzdělanej. Je to opravdu tak, že elektromagnetický snímač přenáší pouze chvění struny v elektromagnetickém poli, to znamená frekvenci, kterou struna kmitá. Pokud ovšem snímáš strunu na kytaře, do jejího chvění se promítá nejen frekvence tónu, ale taky rezonance celého nástroje, tedy desky nebo těla nástroje, krku, kobylky, struníku... Proto se v kmitu struny na kytaře projeví i částkové frekvence, které určují barvu a charakter nástroje. Elektromagnetický snímač přenáší barvu zvuku pouze dosti omezeně, to je právě důvod, proč firmy stále vyvíjejí lepší a lepší snímače na akustické nástroje, kde je potřeba snímat barvu co možná nejvěrněji, a používají k tomuto snímání jiné principy, než je chvění struny v elektromagnetickém poli, to je ale jiná kapitola.

 

Svou roli hraje samozřejmě i to, jaká je samotná struna, tj. její fyzikální vlastnosti. Určitě sis všiml, že pokud dáš na kytaru jiný typ a tloušťku strun, bude výsledný zvuk jiný. Je to proto, že jiná struna jinak kmitá, i když hraješ stejný tón na stejném nástroji. Analogicky je to při stárnutí strun. Proto je dobré najít si k vhodnému nástroji také struny, které podle tebe nejlépe zvýrazní charakter nástroje. Pokud třeba zvolíš příliš tlusté struny, zvuk může být tupý a rychle vadnoucí, při příliš tenkých strunách ztratíš zase něco z barvy nástroje.

 

Z toho všeho vyplývá, že výsledný kmit struny bude jen přibližně připomínat vlnovku, kterou znáš z učebnice fyziky. Naopak značné problémy by ti způsobilo, kdybys chtěl takového dokonalého průběhu kmitu struny dosáhnout, protože vliv má všechno kolem. Další věc, která vstupuje do hry, je lidské ucho. Pokud bys třeba stejný snímač dal na les paula a na jazzovou lubovku, měl bys pocit, že na lubovce hraje snímač slaběji, pro což není důvod. Je to tím, že lubovka hraje zejména na středech a v jejím zvukovém spektru úmyslně chybí basy a výšky, a to se samozřejmě projeví na tom, jakým způsobem struna kmitá. A i když lubovka hraje akusticky podstatně hlasitěji než les paul, při sejmutí elektromagnetickým snímačem vnímáme její signál jako méně hlasitý.

 

Jak vidíš, je to poměrně komplikované, ale doufám, že ti to nezabrání, abys kmital strunama dál a vesele prokmital celé léto.

 

Tvůj strýček Yllas

 

Své dotazy strýčkovi posílejte buď přímo do redakce, nebo na e-mail: yllas@muzikus.cz.

Psáno pro časopis Muzikus
Tagy