Yllas

Drahý strýčku Yllasi,

 

mám na tebe trošku delikátní dotaz, zdánlivě nesouvisející s muzikou. Jen tě poprosím, abys o něm nemluvil s mou matkou, tvou sestrou. Před půl rokem jsem se na jednom koncertě poznal s dívkou. Je strašně fajn, fandí mi, a tak jsme si řekli, že bychom se vzali. Nedělám chybu?

 

Tvůj synovec Rosťa

 

Ahoj Rosťo,

 

pokud to myslíš jako dotaz, zda se máš oženit, tak tady ti neporadím. A myslím, že asi nikdo, kromě tvé matky, která, jako každá matka, ví vše.

Pokud to myslíš jako dotaz, zda ženitba nenaruší tvou hudební kariéru, tak to je složitější. Mít jako muzikant, milující manželku, která čeká na svého miláčka, až se se třemi promile vrátí z kšeftu, aby mu pomohla ve tři ráno vystěhovat Marshalla do třetího patra, pomohla mu s vysvlečením, ohřála mu guláš se šesti a uložila ho pod peřinku - to je samozřejmě naprostý ideál. Bohužel, fungující u čerstvých manželství maximálně tak dva roky. To víš, sedět každý víkend doma sama a myslet stále na to, jak pod pódiem stojí další fanynka, obdivně hledící na tvého miláčka, to dá zabrat každé manželce. A je velmi málo těch, které to vydržely. Můžeš ji samozřejmě vozit na každý koncert, ale i tam hrozí, že se jí tvoje tvorba oposlouchá, a ona si řekne: “Co tu vlastně dělám?“

Potom nastávají dvě možnosti. Za prvé, muzikant odloží paličky či trsátko, věnuje se rodině a po večerech vypráví známým u karet, kam to mohl dotáhnout. Za druhé, je tu rozvod. Jenomže... Ad jedna, muzikant se po několika letech i přes protesty manželky vrací do kapely, protože „ta semetrika mi nebude nakazovat, co můžu, a co ne“, a přichází rozvod. Ad dvě, za několik měsíců se objevuje nová fanynka a martýrium se opakuje. Jeden můj kamarád, muzikant, bod druhý absolvoval čtyřikrát.

Během mé hudební kariéry jsem zažil tolik příhod s manželkami, že by to vydalo na knížku. „... ahoj, co je s Mirkem? Nepřijel na zkoušku.“ Manželka Mirka: „Věší záclony, vydržte.“ Ale existují i světice. Jednou jsme přijeli pro kytaristu kvůli zkoušce. Měl čerstvě narozené mimino. Manželka nám říká: „Musí jít aspoň na půl hodiny vyvětrat malou v kočáře. Ale nebojte, běžte s ním, něco jsem vám dala s sebou.“ No a vedle „malé“ ležela velká flaška vodky. Bohužel ti tady nedám rozhřešení. Asi si musí každý nabít ústa sám. Pokud mu je nenabije manželka.

 

Tvůj strýček Yllas

Psáno pro časopis Muzikus