Yllas

Milý strýčku,

tak jsme se s kapelou rozhodli, že konečně natočíme CD. Hrajeme už dlouho a vyrazili jsme do studia, že uděláme radost fanouškům, ale především sobě. Ale zvuk ze studia nás dost rozčaroval. Je to čisté, jasné, ale nějak to není ono. V čem může být problém?

Tvůj synovec Ondra

 

Tak jsem tu s postupem jak se pokusit přiblížit studiu. Vezměte si nějakou zvukovku k počítači. Jasně, každej počítač má zvukovku, ale většina z nich není pro studio fakt vhodná. Ale pokud ani na tu není, nic se neděje. Vezmeme to tak, jak to je. Jeden mikrofon, a natočte kus s metronomem. Vznikne chuchvalec, galymatyáš, prostě koule. Software budete potřebovat. Většinou umí nahrávat do víc stop, pokud ho nemáš, splaš nějakej aspoň na dvě stopy, teď totiž bude následovat ten postup. Postavte mikrák k bicím a nechte bicmena nahrát svůj part a váš kus (koule) je jako muzika, do který on naživo hraje.

 

1. Jen do uší a strašně slabě si pustí první stopu - kouli.

2. Podle koule se natočí druhá stopa - bicí. A tam už není vliv předchozích nástrojů a je to čistá stopa. Tam už je dost slyšet, co vlastně ty rány znamenaj’, a jestli tam patří.

3. No, a přidá se třetí stopa. Basa, kytara nebo klávesy. Na blbý zvukovce z počítače už neřešitelný. Potřebuješ slyšet už i další nástroje a zpěv, ale ten máš v kouli. A bubenik se nějak hnul v rytmu. A nepamatuješ si, jak jde zpěv. Zapeklitej problém, co? Tvoř a přemejšlej a uč se.

4. Na mixu softu smícháme kouli s čistým zvukem bicích tak, aby koule byla v pozadí jen jako informace, kde se právě ve skladbě nacházíš. (Nezapomeň, že uvádím nejlevnější řešení, a že kdyby byla zvukovka se čtyřmimi stopami, neřeším to takhle.) A nahrajeme čistou stopu basy. Rytmika se nahrává vždy první.

5. No, a teď už to frčí. Máme kostru rytmiky a můžeme ji smíchat tak, jak by přibližně měla být. Bez efektů zatím. Pustíme ji do ucha a dohrajeme kytary, pak stejným postupem klávesy a nakonec zpěv. A takhle docílíme čistou nahrávku s minimem nákladů. Dříve se podobný postup na dvoustopých zařízeních nazýval Ping-pong Recording. Když při každé následné míchačce stop do sebe správně porovnáte síly nástrojů, vyjde vám, jak to asi bude znít ve studiu. A taky si uvědomíte, jestli někde není chyba ve vás. V technice, rytmu a tak. Příště o studiových zvukařích.

 

Tvůj strýc Yllas

Psáno pro časopis Muzikus
Tagy