Yllas

Milý strýčku Yllasi,

tak jsme natočili demíčko. Super! Chtěl jsem se ti pochlubit, ale hned mi to zkazilo náladu. Představ si, že mi na e-mail napsalo několik týpků, že se ta muzika nedá poslouchat, že to je přebustřený, zahuhlaný, nakřáplý, nebo že to není slyšet. A přitom jsme to točili ve studiu a namixovali, jak jsme nejlíp uměli. Kde by mohla být chyba?

Tvůj Jirka

 

Milý synovečku Jiří,

začněme od začátku a statisticky vyjmenujme, co by to tak mohlo být. Takže možná je ta muzika chrčivá, nakřáplá a zahuhlaná a vy to tak chcete. Pak pošli ty týpky k šípku, ať si poslouchají, co chtějí, ale ne vás, když se jim nelíbíte. Je to smutné, taky jsem strašně citlivý ke kritice, ale prostě to tak je. Ne každá muzika se každému líbí. A je to tak dobře. Kdyby se mně osobně líbilo Do lesíčka na čekááánouu, tak se půjdu nechat vyšetřit. Prostě to tak máme. Každému se líbí něco jiného. No a pokud takovou muziku nehraješ nebo nechceš hrát, tak bude chyba někde jinde. Už jsem tu psal, jak jsem jednu mixoval muziku nejmenovanému publiku (nechci být za rasistu) a možná je ten tvůj problém obdobný. Možná máte demíčko ze studia super a je tam vše tak, jak má být, až na jednu maličkou drobnost: Je to ze studia. Kvůli tvému dotazu jsem googlil. A nikde jsem nevygooglil žádné charakteristiky přenosů jednotlivých zařízení (... třeba jsem jen blbej a neumím to, i to je možné). Ale moje soukromá zkušenost je, že každému se líbí ten poslech, na který je zvyklý! A ať je sebemizernější, je to jeho chápání hudby a poslechu.

 

Takže když si přineseš demíčko ze studia, určitě ti tam dobrý zvukař namíchal hudbu se vším, co k ní patří. Takže celou frekvenční škálu. A naopak to „namástroval“, takže srovnal hladiny mezi skladbami a iks dalších věcí a dal tomu ten konečný šmrnc. Pustili jste si to na těch bedničkách ve studiu, kde každá stála malé jmění, a poslech byl super. No a teď to mrskneš na net a drtivá většina kámošů si to přehraje na „super truper chytrým founu“ zapnutém na hlasitý odposlech. Někdo na tabletu. A vyhulí volume, co to jde. Rozměr těch bedniček ve studiu je v případě nejhorších studií několikasetnásobně jiný než rozměr repráku v chytrých telefonech, ať jsou sebechytřejší. Chytrý telefon ti taky plnohodnotně nezaskočí přes noc za tvou holku, že ne? Nojo, jenže většina tvých kámošů netuší, že může existovat jiný (schválně neříkám lepší) poslech. Takže nahulí tvou muziku a jejich malé repráčky se prostě nejsou schopné vyrovnat s celým spektrem frekvencí a některé se zahltí, zdeformují reprodukci nebo ji zbustří. A jsme u toho. Sice nikde na netu jsem o tom nečetl, ale zato to dělám v praxi.

 

Prostě všem těmhle borcům, co poslouchají (oni si totiž myslí, že poslouchají) hudbu na něčem, co k poslechu hudby je určené až v druhé řadě, tak jim ořežu spodky i vejšky a nechám krásný telefonní zvuk. Přeháním, ale prostě to ochudím. Pak to na tabletech a telefonech a laptopech mizerných značek a mizerné výroby jakžtakž přibližně zní. Bacha, nezaměňuj tyhle týpky s lidma, co mají sluchátka. Cena za sluchátka, včetně pecek do uší za osm pětek, taky může končit někde u šedesáti tisíc. Ale tobě stačí si dát do uší pecky za osmdesát a pak za tři tisíce. A u těch dražších fakt nic neořezávej. Chytrý telefon a tablet sice sám nehraje nic moc, ale výstup do sluchátek jde ze zvukovky do kvalitních sluchátek a ty hudbu přenést umí setsakra dobře. Takže podle mne to je reprodukčním zařízením.

 

Měj se, Tvůj Yllas

Psáno pro časopis Muzikus
Tagy