přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýWill Hunt - žoldák ve službách Evanescence

27.5.2013 | Autor: Dan Sywala | sekce: pro muzikanty - články

Will Hunt - žoldák ve službách Evanescence


Chci být „pouze“ mistrovský rockový bubeník.

Každý se dnes vymlouvá na nedostatek času, ale když vás práce baví, čas se vždy hledá snadněji. Americký bubeník Will Hunt si za svou hudební láskou, přirozeně s trochou štěstí, jde tvrdě od kapely ke kapele. Seznam jeho aktivit je skutečně respektuhodný, ale jeho dvě hlavní působiště jsou Evanescence a další americká kapela Dark New Day.

Jakého zvuku se snažíš při hraní docílit? Například tvůj Ultra Cast virbl je znám svou hlasitostí.
Chci, aby mé bicí zněly opravdu úderně. Virbl prostě musí mít ten správný zvuk - ne hlasitý, ani cinkavý, ale ani nízký a rozbředlý. Je to otázka vkusu.

Je na tvém setu něco opravdu jedinečného?
Moje nejnovější sestava od Pearl je unikátní matně černá verze. Mám 26” kopák, který aktuálně používám u Evanescence, ale domluvili jsme se i na výrobě dvou 22”, kdybych se chtěl vrátit k sestavě podle svého uvážení.

Snažíš se na svém vybavení stabilně pracovat a rozvíjet jej? Konzultuješ to občas i s ostatními bubeníky a jsi třeba i ve stálém kontaktu s vývojáři a sponzory?
Svou výbavu moc neobměňuju, snad jen v rámci zmiňovaných kopáků. Věnuju se spíše objevování nových možností v rámci zvukové technologie. Pokud mě něco zaujme, začnu daný zvuk blíže studovat. Technologie se neustále vyvíjí a je potřeba vše kolem sebe sledovat. Zajímám se rovněž i o elektroniku. Je zajímavé studovat možnost přidávání zvuků do akustického podkladu.

Will Hunt - žoldák ve službách Evanescence


Je více než patrné, že jsi loajální k činelům značky Zildjian. Mohl bys nám dodat pár detailů? Které přesně používáš a co tě na nich tak zaujalo?
Hraju na ně od svých sedmi let. Pro mě osobně neexistuje lepší výběr činelů. Dříve jsem používal specifickou řadu Z, ale aktuálně používám čerstvou sérii Z3. Mají stejné koule, jako měly „Zetka“, ale nyní mají i muzikálnost řady A. Používám 21” ride Mega Bell, soupravu 18” a 19” středních crashů, 19” thrash ride (pro trochu odreagování od crashe) a 14” hi-haty.

Stejnou náklonnost si u tebe vysloužily i paličky Vater. Proč?
Budu se opakovat, ale podle mě Vater vyrábí ty nejlepší paličky na trhu. Neustále dávají důraz na vzhled i technologii, a to nejen v rámci paliček, ale i dalších produktů. Používám model Virgil Donati Assault. Udělali pro mě tuhle sadu bez laku, takže je to takový „nahý“ model. Každý, kdo je kdy vzal do ruky, a tím myslím opravdu každého, řekl: „Wow, tohle je parádní pocit.“ Je tomu tak, jsou prostě nejlepší.

Máš za sebou mnoho atraktivních spoluprací: Black Label Society, Static-X, Mötley Crue a sólo projekty jejich členů (Tommy Lee, Vince Neil) atd. Kterou z těchto spoluprací považuješ za nejhodnotnější?
Všechny byly užitečné a pokaždé jsem se přiučil něčemu novému. Řekl bych, že zlomový okamžik přišel, když si mě Tommy Lee vybral jako svého bubeníka. To vyslalo do světa hlášku, že tenhle frajer asi nebude žádný žabař. Pomohl mi v mnoha věcech jako muzikant, ale také jako přítel. Byl mým idolem v mládí a je pro mě čest nazývat ho svým přítelem. Je to skutečné požehnání, mít ho jako svého rádce.

Will Hunt - žoldák ve službách Evanescence


Seznam všech tvých aktivit je skutečně úctyhodný. Jak se ti vše daří kombinovat, především Evanescence a Dark New Day?
Není to vždy tak náročné, jak se to může zprvu zdát. Zbožňuju hraní, takže to, že se tomu věnuju v takovém množství, mě plně uspokojuje. Občas se stane, že na sebe povinnosti v mém rozvrhu narážejí, ale vždy se dá naštěstí najít kompromis v rámci několika dnů, aby vše do sebe zapadlo.

Proč ses podle tebe stal tak vyhledávaným bubeníkem?
To vystoupení s Tommym Leem vše nakoplo, ale poté už byla vše jen tvrdá profesionální práce. Důležitá je i schopnost se přizpůsobit, ale ve své podstatě jsem rockový bubeník. Jsem schopen si poradit s mnoha styly, ale rock je pro mě domovem. Nejsem jazzový nadšenec, který hraje metal. Jak se říká „Dělá všechno, ale nic pořádně,“ to pro mě neplatí. Chci být „pouze“ mistrovský rockový bubeník.

Užíváš si roli respektovaného bubeníka a „žoldáka“, nebo by sis přál se konečně v nějaké kapele usadit?
Upřímně - nikdy jsem neplánoval stát se žoldákem, prostě se to tak vyvrbilo. (smích) Rád bych se konečně věnoval pouze jediné věci, ale v dohledné době tomu nic nenasvědčuje. Zároveň je požehnání hrát s tolika zajímavými, talentovanými muzikanty a kapelami. Nestěžuju si! (smích)

Will Hunt - žoldák ve službách Evanescence


Jak jste se ty a Troy McLawhorn dostali vůbec k Evanescence? Pokud se nepletu, byli jste zprvu výpomoc na turné?
Byl jsem doporučen svým známým producentem jménem Dave Bendeth. Zrovna jsem hrál pro Vinceho Neila, když mi zavolal manažer Evanescence a nabídl mi dokončit s nimi druhou půlku turné. Okamžitě jsem po tom skočil. Rovněž se mě zeptal, jestli neznám i nějakého dobrého kytaristu, a mě pochopitelně okamžitě napadl Troy a Clint. Clint zrovna dostal nabídku hrát v Korn jako doprovodný kytarista, tak to padlo na Troye. Dark New Day byli zrovna v přípravách na druhé album, tak nám to přišlo jako fajn věc na odreagování a nalezení nové inspirace.

Už při prvním kontaktu s novou deskou Evanescence nebylo možno přeslechnout velmi dominantní zvuk bicích. Máš na tomto faktu přímo osobní zásluhu (tipoval bych velikost kopáku), nebo jste jako celá kapela cítili, že by to desce prospělo?
Tahle deska byla, jako první album Evanescence, výtvorem celé kapely, tak jak jsem zvyklý. Myslím, že naším společným jamováním v pokoji při psaní, bylo přirozené zachytit ten pořádný „velký“ zvuk i na albu.

Zajímáš se i o neamerické kapely? Sleduji americkou scénu již od mládí, a proto nemůžu přeslechnout ten specifický americký feeling ve všech tvých kapelách.
Samozřejmě. Nelimituju se a zajímám se o vše, co je dobré.

Rozhovor byl veden hlavně po nekonečných e-mailech, ale taky jsme uskutečnili osobní setkání na festivalu Sonisphere Madrid ve Španělsku. Když přeskočím laxní a dost arogantní chování tour managementu Evanescence, kapela samotná byla velmi sympatická a jejich výkon naživo stál vážně za to. Nejen Amy mi dokázala, že umí zpívat naživo, ale hlavně instrumentální základna dala koncertu tu správnou šťávu. Willa od té doby nemůžu nazývat „jen“ bubeníkem Evanescence.


Tvůj sestřih nabízí otázku, zdali ti vlasy při hraní nevadí? Takový Jonas Haake z Meshuggah si mi jednou stěžoval, že mu paličky často vyrvávají vlasy.
Jo, kámo, to je problém dlouhých vlasů. (smích) Občas mi vyrvou pořádný chuchvalec vlasů, což je k*rva nepříjemné. Ale k rockové muzice dlouhé vlasy tak nějak patří.

Bicí Pearl
26 x 16” kick drum
(alternativa 22 x 18” - 2x)
12 x 9” tom tom
16 x 16” floor tom
18 x 16” floor tom
14 x 6.5” snare drum Ultra Cast

Jaké jsi měl pocity ze spolupráce s tak specifickou osobností, jako je Zakk Wylde?
Byla to pro mě velká zkušenost hlavně v tom smyslu, že je to dříč a asi by mě rychle vykopl, kdybych nemakal alespoň tak tvrdě jako on. Chtělo to čas a velké úsilí, ale naštěstí je jeho pracovní nasazení nakažlivé. Užili jsme si ale i dost legrace. Utaháš si prdel, ale zároveň jsme si něco užili.

Dark New Day - New Tradition


Pojďme nyní na jednu z tvých hlavních - kapel Dark New Day -, se kterou aktuálně vydáváte druhé album. Jakou má podle tebe kapela roli na dnešním hudebním trhu? Osobně mě vaše muzika zaujala a nejen skladba Follow the Sun Down mi vyhrávala v hlavě celé dny. Na trhu ale je mnoho vám podobných kapel. Jak se snažíte bojovat proti konkurenci ve Státech?
Nebojujeme a děláme jen to, co nás baví. Máme jasno, čeho se dá v muzice dosáhnout, a snažíme se být pouze sami sebou.

Které období kapely bylo podle tebe nejtěžší?
Řekl bych, že asi období, kdy nás drželo vydavatelství v šachu a nejistotě asi dva roky. Každý jsme se vydali jiným směrem a opravdu jsme neměli jasný plán, co bude dál. Teď jsme ale zpátky, situace se zlepšila, a tak se snažíme naši kapelu někam dostat.

Ta pauza mezi aktuálním a předchozím albem Dark New Day byla skutečně značná. Máte tedy v kapele takové podmínky, abyste mohli již pracovat naplno?
Určitě. Pokud by se opět objevila nějaká mezera, na někoho bychom to hodili (smích), ale teď už to s námi konečně vypadá slibněji.

Jak bys porovnal proces skládání v Evanescence a Dark New Day?
V obou kapelách máme tu možnost, že se všichni zavřeme ve zkušebně a každý přispívá svými nápady. Kvalitní zůstává a rozvíjí se, zatímco voloviny zavrhujeme.

Will Hunt - žoldák ve službách Evanescence


Jak se snažíš na sobě jako bubeník pracovat? Lidé si berou nejrůznější lekce, experimentují, ale u tebe to bude spíš jen hraní...
Snažím se hrát, co nejvíc to jde. Takový Jean-Paul z Clutch, kteří tu dnes hráli, je někdo, kdo mi zase, svým nasazením připomněl důležitost tréninku. Snažím se od něho přiučit v hraní, ale taky hrozně řeší držení paliček, těla atd. Já hlavně hodně poslouchám a studuji hráče, od kterých bych se mohl něco přiučit. Chtěl bych se totiž naučit hrát ještě rychleji a hlavně vydržet déle na dvojšlapce, ale to chce ještě práci. Poradím si i bez toho, ale je to spíš taková osobní výzva.

Co bys zmínil jako svůj hlavní zdroj inspirace?
Určitě by to byly kapely, které předvádějí něco jedinečného. Nelimituju se žádným žánrem a hlavní je naposlouchat toho co nejvíc. Stále poslouchám ty, na kterých jsem vyrostl, ale i hromadu nových věcí, které mi dávají nový pohled na muziku. A jak říkám: nelimituju se žánrem. I rap má své kouzlo! (smích)

Jak ses vůbec dostal k bicím?
Můj otec je muzikant, takže jsem se kolem hudby motal pořád. K bicím jsem se dostal, když jsem viděl v televizi Kiss. Řekl jsem si: to chci taky! Bylo mi pět...

Will Hunt - žoldák ve službách Evanescence


Hraní naživo tě očividně baví, ale nemáš díky tak intenzivnímu rozvrhu už plné zuby skládání a rozkládání tvé bicí soupravy?
Ještě že si už v každé kapele můžeme dovolit techniky, jinak asi jo! (smích)

Osobně, jako dlouholetého fandu Staind, by mě zajímalo, jak ses k nim dostal a jaké jsou tvé dojmy z vaší spolupráce?
Znám se s Mikem Mushokem (kytara, pozn. autora) a holt potřebovali někoho na záskok, tak mi brnkli. Opravdu mě s nimi bavilo hrát.

Máš případně i nějaké plány pro další spolupráce?

Pro mě je teď priorita Evanescence a Dark New Day. V rámci naší kapely se snažíme pomalu pracovat na třetí desce. V následujících měsících se na to vrhneme ještě intenzivněji. Clint, náš kytarista, má další novou kapelu - Call Me Noone -, se kterou se snaží rovněž prosadit. Náš basák Corey má svůj další projekt Eye Empire, který funguje už taky nějaký ten pátek. Děje se toho hodně, ale Evanescence je základ.

Jako polední otázku si nemůžu odpustit dotaz, zdali máš vůbec nějaký volný čas. Podle tvého rozvrhu a množství spoluprací by se dalo říct, že jsou bicí celý tvůj život...
Mám rodinu, takže si na ně prostě najít čas musím a dělám to stále rád. Řekl bych, že má rodina a hudba jsou pro mě vším. Jsem šťastný, že se můžu věnovat práci, kterou upřímně miluju.


Diskografie:

s Evanescence: Evanescence (2001),
s Dark New Day: Twelve Year Silence (2005), New Tradition (2012),
se Skrape: New Killer America (2001), Up The Dose (2004),
s Tommym Leem: Never a Dull Moment (2002),
s Bloodsimple: Red Harvest (2007).
s Black Label Society: Order of the Black (2010),
s Crossfade: We All Bleed (2001).

Psáno pro: časopis Muzikus 2012/08

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Will-Hunt-zoldak-ve-sluzbach-Evanescence~27~kveten~2013/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.