Udu

Udu
Udu

Patří k méně známým rytmickým hudebním nástrojům. Je to nádoba s krátkým hrdlem a kulatým otvorem v boku, vyráběná z pálené hlíny. Tento jednoduchý keramický nástroj překvapí bohatstvím zvuku a při vhodné technice může hra připomínat indická tabla nebo africký mluvící buben.

Udu pochází ze střední a jižní Nigérie, z oblastí obývaných kmeny Hausa a Ibo. Nástroj vznikl zřejmě z tradiční hliněné nádoby na vodu, kterou nosí ženy na hlavě. Nádherný hluboký zvuk nástroje je v některých oblastech spojován s hlasem předků a udu se dodnes používá při hraní náboženské a obřadní hudby. V některých společenstvech na udu hrají výlučně ženy. V jazyce kmene Ibo slovo udu znamená keramika a také mír. V různých oblastech Nigerie se lze setkat i s mnoha jinými názvy, např. abang mbre - hrající džbán, abang nebo kim-kim. V Latinské Americe a Karibské oblasti lze udu najít též pod jmény zin-li, zeli nebo canari. V Indii se používá podobný keramický nástroj nazývaný gatham, lišící se od udu tvarem, širším hrdlem a chybějícím bočním otvorem.

Při hře nástroj spočívá na stehnech nebo v klíně, případně může být položen na zemi na kruhové podložce. Základní hluboký zvuk vzniká při úderu dlaní na boční otvor. Charakter zvuku závisí na způsobu úderu a následném odkrývání otvoru. Postupným odkrýváním otvoru lze docílit charakteristického glissanda. Zvuk lze ovlivňovat též částečným zakrýváním otvoru hrdla dlaní. Pro docílení vyššího zvuku lze použít údery na otvor hrdla spojené se zakrýváním bočního otvoru. Vysoké zvuky zcela odlišného charakteru vznikají při úderech dlaní nebo prsty do těla nástroje, přičemž údery na různá místa znějí odlišně.

Obvyklá výška vyráběných nástrojů se pohybuje od 18 do 50 cm. Podle velikosti se nástroje tradičně rozdělují do čtyř skupin, velké nástroje mají hluboký zvuk, malé vysoký. Průměr obou otvorů je obvykle mezi 5 až 7 cm, i když lze najít i nástroje s otvory odlišných rozměrů. Na zvuk nástroje mají vliv vlastnosti keramické hlíny, použité přísady i vypalovací teplota. Udu lze vyrábět z trvanlivé kameniny i z křehčí póroviny, která může dát nástroji kvalitnější zvuk. Jako přísady do keramické hlíny jsou používány např. dřevěné a kovové piliny. Tradičně se udu vyrábí stáčením z tenkých válečků keramické hlíny. K formování jsou používány dřevěné nástroje. Po vysušení je před vypálením v ohni hotový nástroj leštěn hladkým kamenem, čímž je dosaženo matné povrchové úpravy bez použití glazur, které by snižovaly rezonanci nástroje. Při výrobě je věnována pozornost dosažení stejnoměrné síly stěny nástroje, což je důležité pro kvalitu zvuku. Celý proces výroby trvá přibližně jeden měsíc.

Psáno pro časopis Muzikus
Tagy