muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraSedm století kytary (XI) - Elektrická kytara - 3.část

24.12.2002 | Autor: Luboš Malý | sekce: pro muzikanty - články

Sedm století kytary (11) - Elektrická kytara - 3.č

Sedm století kytary (11) - Elektrická kytara - 3.č

Ať žije rock and roll !
Ano, v podobě rock'n'rollu vtrhla do muziky revoluce. V roce 1954 byl hudební průmysl rozdělen do tří hlavních proudů - pop, country and western a rhytm and blues. Mnoho mladých lidí stále více poslouchalo černošské rádiové stanice. V rockandrollových textech se objevovaly nové pocity nastupující generace, tolik odlišné od zaběhlé uhlazenosti jejich rodičů. Velký úspěch Billa Haleyho a jeho písně Rock Around the Clock rozpoutal doslova šílenství po celé Americe. Symbolem se stala elektrická kytara. Haleyho styl obsahoval křičený vokální projev, snadný čtyřdobý taneční beat a zvláštní kytarové riffy. Položil základy a na scénu mohl přijít gigant Elvis Presley. Ten se nejdříve pohyboval v prostředí bílého country, ale později vstřebával i vlivy gospelu a blues. Oblékl se do černé kůže, mrzutě našpulil ústa, namastil své černé vlasy a vznikla hudební reinkarnace filmových hvězd Jamese Deana a Marlona Branda. Od roku 1955 začal nahrávat písně, jež se staly veleúspěšnými hity. Vysloužil si přezdívku Král rock and rollu. Mladého Presleyho si vzal pod křídla Chet Atkins, který aranžoval a působil jako producent jeho hudby právě s použitím elektrické kytary. Napomohl tomu i boom výroby elektrických kytar u Fendera a Gibsona. Například u Fendera jen v roce 1955 vyprodukovali deset tisíc telecasterů a v letech 1955-70 přes čtvrt miliónu. A je tu další legenda - Chuck Berry, černošský zpěvák a kytarista, génius jednoduché a velmi efektní lyriky. Jeho styl vycházel z rytmu boogie-woogie, použití alternovaných akordů, ozdobených sólovými pasážemi. A zároveň s ním působí i Bo Diddley, také černošský muzikant. Na kytaru hraje ohnivým stylem s prvky sexuální podmanivosti. V kapelách se formuje ustálená sestava nástrojů - sólová a doprovodná kytara, basová kytara a bicí. V roce 1960 v Anglii vzniká velmi úspěšná skupina Shadows, která doprovází Cliffa Richarda. Vedoucím se stává zkušený a šikovný kytarista Hank Marvin. Elektrické kytary svým zvukem formují zvuk každé moderní kapely a sólová kytara získává rovnocenné partnerství se zpěvákem. Natáčí se více instrumentální hudby, kde může průraznost kytary dobře vyniknout.
Černí bluesoví zpěváci a kytaristé Muddy Waters, Elmore James, John Lee Hooker, Howlin' Wolf a B. B. King zabírají elektrickou kytaru do svého arzenálu a přímo na ní tvoří. Z těchto všech prvků se připravuje půda pro největší konjunkturu a rozkvět elektrické kytary. Nastupuje Beat Generation.

Scream Power
(ječivá, uřvaná síla)
Na počátku šedesátých let vznikají a přímo určují směr, kterým se bude populární hudba velmi dlouho ubírat, dvě kapely - The Beatles a Rolling Stones. Ale je to Velká Británie a ne Amerika, kde kvasí nový styl - rock. Závratná kariéra, provázená hysterií a obrovským byznysem, do té doby nevídaným. Jen v lednu roku 1964 se SP desky s písní Beatles I Wanna Hold Your Hand prodalo milión za deset dní na americkém kontinentě. Absolutní rekord v dějinách hudebního průmyslu. Na úspěchu se podílela zkušená produkce a vysoká kvalita hudby. Ironií se stalo, že mladí britští kytaristé (např. Keith Richard, Brian Jones, Charlie Watts nebo Jeff Back) se napojili na blues daleko více, než jejich protějšky v Americe, kde blues vzniklo. V roce 1965 se objevil v bluesové skupině Johna Mayalla Yardbirds skvělý Eric Clapton. Jistě ho zná každý kytarista, protože jeho kvality až do dnešních dnů prověřil čas. Jeho hra vycházela z hlubokých kořenů černošského blues a v jeho pozdější vlastní tříčlenné kapele Cream (Jack Bruce - basa, Ginger Baker - bicí) přichází na svět expresívní hudba, která ovlivnila mnoho anglických a amerických skupin. Používání solid-body kytary se všemi jejími výhodami - silný výstup snímačů, ovládání zpětné vazby a přebuzený elektronkový zesilovač dává vzniknout novému stylu - hřmotnému, rachotícímu, ohlušujícímu a plnému energie. Módní záležitostí se stává vibrato, jak mechanické na kytaře, tak i kolísání tónu v obvodech zesilovačů. Stále rostoucí výkon hudebních aparatur má za následek pořádání koncertů rockových hvězd ve velkých halách a na stadionech. Pokusy v oživení tónů elektrické kytary vedou k výrobě všemožných efektových zařízení - wah-wah pedály, fuzzy, distortiony, phasery atd. Tedy známých kytarových "krabiček" a "pastiček", kterými se dodnes pódia jen hemží a které doslova definovaly charakteristický zvuk kytar slavných kytaristů. Za největšího manipulátora a krotitele elektrické kytary je považován Jimi Hendrix. Ale o tom až příště.


Sedm století kytary (11) - Elektrická kytara - 3.č

Sedm století kytary (11) - Elektrická kytara - 3.č



Psáno pro: časopis Muzikus 2002/11

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Sedm-stoleti-kytary-XI-Elektricka-kytara-3cast~24~prosinec~2002/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.