muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýPink Floyd Tribute - rozhovor

1.7.2008 | Autor: Ladislav Ptáček | sekce: pro muzikanty - články

Pink Floyd Tribute

Pink Floyd Tribute

Fenomén Pink Floyd lze jen těžko napodobit. Každý, kdo se o to pokouší, riskuje, že výsledek bude působit v porovnání s originálem jako laciná pouťová atrakce okresního formátu. Před dvěma lety jsem odcházel zcela omámen z krumlovského představení The Wall Filipa Benešovského. Ten ukázal, jak Floydy dělá skutečný mazák. S takto vysoce nastavenou laťkou jsme 2. března odjížděli do Ostravy. Ale nejeli jsme si pro srovnání, muzika přeci není soutěž. Chtěli jsme jen další zážitek.

Nejenže jsme byli přítomni koncertu, ale mohli jsme se podívat i do zákulisí. Časopis Muzikus měl, a to jako jediný z téměř dvaceti novinářských týmů, možnost udělat rozhovory s kapelou. Dovolíme si vám proto prostřednictvím fotek Michala Krnínského a textu přiblížit celkovou atmosféru koncertu a jeho zákulisí.

Pódium
Rozměry pódia byly cca 20 x 10 metrů. Pro srovnání, originál pódium Pink Floyd z let devadesátých měřilo 80 x 10 m. Nad ním bylo uprostřed umístěno kruhové plátno s průměrem asi pět metrů. Než to popisovat, koukněte na fotky, jo?

Kapela
Pink Floyd Tribute pocházejí z Austrálie. Jejich hvězda začala stoupat po přestěhování do Velké Británie. K největším úspěchům počítají vystoupení na narozeninové party Davida Gilmoura, osobně pozváni nynějším kapelníkem PF.
Skupina čítá pět členů. Doplněni byli třemi zpěvačkami, namíchanými v příjemném bílo-černo-bílém ladění. Posledním účinkujícím byl saxofonista. Barva pleti nešla na tu dálku odhadnout, měnila se podle okamžitého nastavení hejbaček ;-)
Kapelu tedy tvoří: Steve Mack, kytara, zpěv Gilmourových partů, šéf kapely; Damian Darlington, kytara, zpěv Gilmourových partů; Colin Wilson, basa, zpěv Watersových partů a některých Gilmourových; Jason Sawford, klávesy; Paul Bonney, bicí.

Technika
Kapela přijela s vlastními světly i zvukem. Osvětlení zajišťovala Entec Sound & Light, zvuk Wigwam. Obě z Velké Británie. Díky bdělosti ochranky bohužel nejsem schopen podat bližší info o použitém vybavení. Z obrázku je patrné, že žádné mnohašavlové pulty ani x-šuplíkové racky se nekonaly. Pult osvětlovače byl paradoxně téměř stejně velký (stejně malý) jako zvukařův.

Nechť hudba zní!
Protože tento článek vychází až teď, dovolím si jenom pár postřehů. Kapela se věnovala spíše novějším věcem. Umělecký výkon, zejména Steva, Damiana a zpěvaček, byl výborný. Musím vyzdvihnout podání Great Rig, kdy se dostavilo pravé a nefalšované umění.
Bubeník hrál dynamicky, s plným bonhamovským zvukem bicích. V mnoha pasážích byla znát jeho dobrá technická zručnost. Jak místy poznamenal fotograf Michal, tohle by Mason nezahrál. Je otázkou, co do muziky Floydů sedí lépe :-)
Basista Colin neměl svůj den. Barva jeho hlasu částečně korespondovala s Watersovým, ale jeho vlažný projev srážel těch pár písní, kde zpíval, až někam pod podlahu.
Klávesák Jason (podobnost se jménem "Jasoň" je čistě náhodná) hrál nenápadně stranou, ale rád bych ocenil jeho projev. Místy vstával, vlnil se a snad se i on muzikou bavil, jako jsme se přišli pobavit my.
A jak to bylo s kytarovými sóly? Asi si jich více zahrál Damian a zhostil se jich více než dobře. Steve ukázal, že je pan kytarista s velmi dobrým "fílingem". Jeho kytara hrála pravdivě. Lahůdkou byla výborně podaná sóla v Shine on You Crazy Diamond. V některých kouscích hrál na slide kytaru, opět výborně. Pro mě jako kytaristu skvělé, zvuk byl dobře vychytaný.
Celkově krásný zážitek: Klobouk dolů, pánové a dámy!

Damien

Před začátkem koncertu PFT jsme měli možnost sejít se s kytaristou Damianem.

Nejdřív tě poprosím o výčet tvých kytar.
Mám standardního Fender Stratocaster Plus Deluxe s třemi singly Lace Senzors. Je osazená MIDI snímačem Roland GK-3. V záloze mám připravenou ještě jednu úplně stejnou kytaru (ani není vybalená, leží stranou v kufru). A potom mám španělku Line 6 Variax.

Jak to máš se snímači?
Hlavní kytarový signál beru přímo ze syntezátorového snímače GK-3. Ty Lace Senzors mám zapojené propojkou přímo do něj.

Co ztráta signálu ze snímačů, když to posíláš do GK-3...
Na moje hraní mi to nevadí. Takhle mi to vyhovuje. Klasické snímače používám asi jenom ve třech písních.

A jak dál?
Mám Rolandy VG-8 a VG-88. To je základ mého zvuku. Využívám je pro zpracování signálu z GK. Zpracování signálu ze snímačů dělá Boss GT PRO, který mám v racku.
Na každou píseň mám většinou několik zvuků. (Damian zapojuje kytaru, přešlapává a začíná hrát Animals.) Třeba na Pigs jich mám pět, ale na některé ještě víc, třeba Echoes nebo něco ze Zdi.

Proč máš ty VG dvě?
Chtěl jsem původně jenom VG-88 a toho starého se zbavit, ale kupodivu jsem zjistil, že ta osmička má v některých zvucích charakter, který se mi prostě líbí víc. Ta nová má zase něco navíc. Tak je využívám obě. Ta osmička má třeba výborný kompresor. (Damian ukazuje nastavení zvuku na Run Like Hell, kde má kompresor, chorus, exciter, delay a hall. Hraje nějaké ukázky, kytara zní skutečně skvěle, je věrohodná, má šťávu a prostor.)

Máš tady tři klasické podlahové krabičky...
Boss LS-2 mám na přepínání signálu mezi snímači z fendera a španělkou Line 6. Dále kompresor Boss CS-2 a pak ladička Boss TU-2.

Co kabely?
Klasické Roland, 13 pinů. Na audio signál mám Planet Waves.

Aparát máš, koukám, také virtuální.
Jo, dva Rolandy VG-7, zapojené do sterea. A každý z nich je navíc stereo, což je fajn pro případ, kdyby se s jedním z nich něco stalo.

A stalo se to už?
No, ještě ne. (smích)

Co máš v racku?
Jak vidíš, jenom Boss GT-Pro, pak stereofonní ekvalizér a vysílačku na odposlech. Z GT využívám některá zkreslení a pár efektů.

Jaké využíváte odposlechy?
Všechno jsou in-ear bezdrátové odposlechy Sennheiser, ani nevím typ. Spousta muzikantů má sluchátka v obou uších. Já to mám jen v levém, pravé ucho mám volné. Získáš tím tak lepší spojení s okolím a chyběl by mi ten kontakt s kapelou a publikem.

Na zemi před tebou jsem si všiml ovladače Fostex: Hrajete na klik?
Jak co. Místy máme předtočené smyčky, klávesy a další zvuky. Tam se musíme podle kliku řídit. Navíc by bez toho byla složitá synchronizace s obrazem. Nevyužíváme to sice všude, ale v hodně věcech ano.

Jak vnímáš jako kytarista rozdíl mezi hraním na lampu a na tyhle virtuální mašiny? Myslím pocit, dynamiku...
Víš, hraji na VG už hrozně dlouho a nic mi tam nechybí. Latence tam ani není postřehnutelná a ten zvuk je přesně takový, jaký potřebuji. Dynamika úplně v pohodě. A variabilita, kterou mi to dává, je skvělá.

Díváš se po něčem dalším, co by sis rád pořídil?
Chtěl bych nový VG-99, ale nemám zatím v dohledné době čas, abych se tomu věnoval. Když si kupuješ takovouhle věc, musíš strávit moře času hledáním zvuku. Já se na to těším, ale musí přijít ten správný čas. Takže někdy... (smích)

Steve

Po skončení "šou" se nám věnoval osobně šéf kapely Steve spolu s Damianem. Oba byli velmi příjemní a vstřícní. Rozhovor místy rušily výbuchy smíchu bubeníka Paula a zpěvaček. Fotograf Michal Krnínský, který často mívá smutný výraz ve tváři, vyloudil na bubeníkovi pivo. Já jsem nevyloudil nic. Převážně mluvil Steve, a to hodně potichu a rozvážně.

Jak se vám to dneska líbilo?
Steve: Bylo to bezvadný, publikum bylo skvělé. Navíc jsme spokojeni, že bylo plné hlediště a lidé výborně reagovali.
Damian: Jo, užil jsem si to, atmosféra byla bezvadná.
(Oba vypadají hodně unaveně, ale říkají to s úsměvem - věřme jim to!)

Jaké máš vybavení, Steve? Na webu máš pouze napsáno, že přesně to, co David Gilmour...
Používám hodně podlahových krabiček, jako již zmíněný Dynacomp, pak třeba Phaser 90, chorus Boss CE-2, kvákadlo Real McCoy a spousty dalších věcí. Jo, snažím se mít zapojení hodně podobné tomu, co používá Gilmour.

Jak to ovládáš?
Steve: Centrálně Rolandem VG-8. Mám zařízení od Peter Cornishe, do kterého mám přivedené efekty a kterým je zapojuji do signálové cesty. Pak využívám Rocktron All Access na přepínání MIDI u rackových věcí. (Ten jsem vůbec nezahlédnul, pozn.) No, a taky mám docela zajímavou věc D. Loop, která umí přepínat krabičky a rozumí si s MIDI. (Německá firma Lehle, pozn.aut.) Neovlivňuje zvuk a jsem s ní moc spokojen.

Co plánuješ za nové vybavení?
Steve: Přemýšlím o dalším VG od Rolandu. Asi nejvíc mě na tom zajímá další možnost simulace snímačů.
Pak plánuji koupi steel kytary od Industrial Guitars. Mají skvělý zvuk, hliníkový korpus a jsou fakt dobré. Mimochodem, když se podíváš na jejich stránky, tak tam máme taky nějaké fotky...

Co zesílení?
Steve: Jak jsi viděl, využívám dva staré Fendery Twiny do sterea, ty jsou osazeny 2 x 12” Eminence, a z nich jde signál do beden Hiwatt 4 x 12”. Ty Fendery využívám spíš jako předzesilovače a taky mám ještě dva zesilovače postavené na nich. (Bohužel se nám o nich nepodařilo zjistit nic bližšího, pozn.aut.)

Co kytary?
Steve: Fender Startocaster Deluxe, osazený snímačem GK-2. Pak jednu španělku, koupenou v Německu, se zabudovaným snímačem a předzesilovačem. A jednu steel kytaru.

Jak je to s demokracií v kapele? Já jsem zažil oba modely a myslím, že oba mohou fungovat. Tedy jen někdy...
Damian: (Začíná se smát a ukazuje vedle sebe...) Máš na mysli demokracii, nebo diktátora, že jo? Zeptej se radši Steva! Ten to vede.
Steve: No, tak naše výhoda je v tom, že je naprosto jasné, co a jak se bude hrát. Nejsou žádné diskuse, jak to má vypadat, jak to máme zahrát a podobně. A já hlídám kapelu, aby to šlo všechno dohromady.

Co je vám bližší: Waters nebo Gilmour?
Damian: Waters je geniální umělec a jeho nepřítomnost v Pink Floyd je znát. Máme moc rádi jeho nové desky. Na druhou stranu desky PF bez Waterse se nám také líbí. Takže to celé pro nás nepředstavuje zase takový zásadní problém. Na Watersových deskách chybí vklad Gilmoura, jeho sóla; i když Jeff Beck taky nehraje špatně... (smích) Na nových PF zase chybí skladatelský a textařský potenciál Waterse.
Víš, oba jsme se Stevem kytaristi, a navíc hrajeme Davidovy party. Takže možná je nám o maličko bližší Gilmour. Nějak se s ním víc "sžíváme". Ale jako hudebník myslím, že Pink Floyd už nejsou bez Waterse to, co byli dřív.


Názor

Filip Benešovský, baskytarista, zpěvák, aranžér, producent, hlavní protagonista živých provedení The Wall (Plzeň, Žatec a Český Krumlov). V současnosti započala jednání ohledně zmíněného vystoupení v Praze, protože "Praha neustále vzdoruje". Na seznamu jsou sponzoři jako E.ON a další. Zatím není možné říci víc, vše je ve fázi jednání.
Dovolil jsem se Filipa zeptat na jeho názor na koncert. A to zejména proto, že díky jeho zkušenostem s živým provedením The Wall a Dark Side of the Moon dovede velmi dobře zhodnotit celé vystoupení i z pohledu organizátora a producenta. Prosím, neberte jeho názor jako "remcání na konkurenci", ale jako pohled skalního fanouška PF, který si navíc dovede představit zákulisí celé akce.

Jak se vám líbil koncert? Jak ho vnímáte?
Pouštíme se na tenký led. Když se k tomu vyjadřuji, tak si nemohu dovolit žádnou kritiku, protože to bude vypadat, jako že tam je z mojí strany nějaká zášť... Ale, tak já si to přesto dovolím...
Celkově se mi to vystoupení líbilo, i když k tomu samozřejmě mám nějaké drobné výhrady. Třeba myslím, že prosazování klokana a australských symbolů za každou cenu není úplně na místě.
Ale vytknul bych nejvíc jakousi duševní nepřítomnost těch muzikantů, které tam zaznívaly. To je strašná škoda.
Byli jsme tam celý tým. A Michal Skribuckij, můj hlavní "spoluviník", kroutil hlavou od začátku do konce. Já to nevidím takhle ostře. Třeba basák se tam uhmátnul. Taky tam byla čtyřikrát za sebou stejná harmonická chyba v písni Happiest Days of Our Lives, což mě dost překvapilo. Ale to mi nepřipadá tak důležité jako pochopení, jak to ten Waters nebo Gilmour vlastně mysleli. A připadalo mi, že navzdory tomu, že jsou rodilí mluvčí, tak to z nich vůbec nelezlo. Možná že kšeft, možná že únava. Jasně, když to hraji po třísté, tak se těžko daří dostat do hraní pocit. Ale byl jsem na posledním koncertu Rogera Waterse v Praze, a pořád to z něj šlo. Z kapely také. I přesto, že tomu člověku je skoro sedmdesát let...
V podstatě mě nepřekvapili ničím. Že by si třeba vybrali nějakou písničku, kterou neznáme ze slavných DVD živáků. Trochu mi připadá, že si to dali zadarmo. Bylo to jednostranné; spíše zaměřené na Floydy s Gilmourem než s Watersem.
Čím jsem byl potěšen - abych jim pořád "nemyl prdel" - byl kytarista Steve. Ten byl podle mě úplně fantastický. I hlasově byl úžasný... no prostě byl skvělý - pochopil zadání!

Jak jste vnímal zvuk kytar?
Vždycky se snažím všechny zvuky ošetřit, hodně se tomu věnuji. Kytary se mi líbily strašně moc. Technologicky a hráčsky jsem byl spokojen.

Jak hodnotíte ostatní muzikanty?
Začnu zpěvačkami, byly fantastické, skvěle ladily, měly homogenní barvu. Bubeník byl fantastický, ale mám pocit, že byl nepatrně jinde. Mason by to chvílemi neuhrál... A tenhle člověk hrál dobře. Ono to bude trochu legrační, ale je potřeba ten feeling Floydů dát i s tím neumělým hraním a s těmi "skorochybami"... Ale to už nebudu mejt. Prostě bubeník... spíš se to podobalo ekvilibristice Wallise, který teď hrál s Pink Floyd poslední dvě turné. Ten je naprosto geniální. No, spíš se to podobalo novým Floydům.

Když se podíváme na technické aspekty koncertu, jak hodnotíte animace, světla?
Světla se mi líbila moc, úžasné spoty, naprosto bezchybné, střídaly se přesně podle toho, jak kdo zpíval. Moc pěkné.
Některé ty animace se mi líbily hodně, některé se mi nelíbily. Jednak je tam všude cítit počítač. Radši bych viděl rukou kreslené filmy nebo seřazené snímky. Ale hlavně v řadě případů nešlo o zúčastnění se myšlenky, ale o okopírování toho, co mají Floydi s nějakým nepatrným detailem. Aby to nebylo napadnutelné. To je škoda. Ale nechci, aby to ode mě vyznělo špatně.

Co zvuk?
Zvuk byl krásný. Rozhodně to byl jeden z nejlepších revivalů Pink Floyd, který jsem kdy viděl.

Nějaké shrnutí?
Znova, jak už jsem říkal několikrát, je ode mě trošku blbý to hodnotit... Ale to, že si basák odespal celý koncert, mi přijde mnohem podstatnější, než třeba to, že kytary byly asi místy trochu víc navoněné. Protože to "gró" mi připadá trochu nepochopené. Byla z toho cítit zvláštní "nesíla". Kluky to asi živí, a to někdy bývá chyba...

A na závěr: Jste Watersovec nebo Gilmourovec?
Mám akcent spíš k tomu Watersovci...n

Damian Antony Darlington
kytara, zpěv
Fender Strat Plus Deluxe, snímače Lace Sensors plus GK-3
Akustická kytara Line 6 Variax
Akustika Ovation Custom Balladeer
Akustika Yamaha APX10 s GK-3 snímačem
Roland VG-8, VG-88,
Boss LS-2
Boss CS-3
Boss TU-2
Boss GT-PRO
24pásmový EQ Alesis DEQ230
Zesilovače 2 x VGA-7 Amp
Klávesy Alesis QS7

Steve Mac
kytara, zpěv
Fender Stratocaster Deluxe, snímače Lace Sensors plus GK-2
Steel kytara Industrial Guitars
Dynacomp
MXR Phaser 90
Boss CE-2
Boss CH-1
Wah Real McCoy
Lehle D.Loop
Roland VG-8
2 x Ernie Ball Expression pedal
Pedál Roland EV-5
Rocktron All Access
Peter Cornish Central Switch
3 x rackový 31pásmový EQ Behringer Ultra-Curve Pro DSP8024
2 x Fender Twinamp
Bedny Hiwatt 4x12”, repro Fane
*) Kompletní vybavení se bohužel nepodařilo zjistit z důvodu "utajení" vyžadovaného Tour Managerem.

Nebylo všechno tak růžové, jak to vypadá, a nemůžeme nezmínit jednu dosti ostudnou věc. Co myslíte, že ti pacholci Australané žijící v Británii pili při svém pobytu v naší krásné zemi? Heineken a Guiness...

www.aussiefloyd.com (kapela)
www.gilmourish.com (vybavení Davida Gilmoura)

Psáno pro: časopis Muzikus 2008/07

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Pink-Floyd-Tribute-rozhovor~01~cervenec~2008/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.