muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraPetr Grötzbach - alias Procházka Guitars

21.06. | Autor: Jan Erle | sekce: pro muzikanty - články

Petr Grötzbach - alias Procházka Guitars


V Čechách možná už neplatí „co Čech to muzikant“, ale každopádně platí, že se zde vyskytuje spousta výborných výrobců zakázkových hudebních nástrojů, kteří dokážou vyrobit, upravit, seřídit nebo renovovat nástroje podle požadavků zákazníků. Mezi ně patří i Petr „Groza“ Grötzbach, který se zabývá stavbou strunných nástrojů už přes třicet let.

Tak Petře začněme obligátně: Co máš rád za muziku, co nejčastěji posloucháš a kdy jsi začal muziku intenzivně poslouchat?

Hrozně rád poslouchám starý vykopávky jako Stouny, Floydy, Springsteena. Někdy v šestnácti jsem začal poslouchat klasický rock ’n‘ roll - Chuck Berry, Jerry Lee Lewis apod. - a to mě tak bavilo, že jsem chodil na rock ’n‘ roll i tancovat. Taky jsem poslouchal folk. Bavíme se o době před revolucí, takže těch koncertů, o který jsem měl zájem, zase tolik nebylo.

Hrál jsi i v nějaké kapele?
Měli jsme folkovou kapelu Dobrej den, dokonce jsme vyhráli i autorskou portu (pro nezasvěcené: zvláště v dobách minulých velice populární festival folkové a trampské písně, jednou za rok většinou vyprodaný amfiteátr PlzniLochotíně) a to bylo někdy z kraje devadesátých let.

Máš nějaké odborné vzdělání, nebo jsi jako mnozí v tvém oboru samouk?
Jsem původně letecký mechanik, ale to ranní stávání mě ničilo, tak jsem v roce 1991 začal pracovat v prodejně Praha Music Center (dnes obří music house známý pod názvem Music City). No a kytary jsem začal stavět se svým kamarádem ještě z doby éry leteckého mechanika. Začali jsme kytarami à la Ovation, takže korpus byl z laminátu, což znamenalo udělat kopyto. stejně jako kdyby sis chtěl vyrobit kánoi, a tím pádem to bylo i jednoduší na výrobu. V té době kytary Ovation letěly a kdo ji měl, byl největší king. Vše jsme dělali podle takového miniaturního katalogu, podle kterého jsme vše obšlehli. Ty kytary byly svého času výjimečně tím, že to byly vlastně první dobře ozvučené (elektrifikované) kytary. Na svoji dobu jsme měli obrovský úspěch, vyrobili jsme jich asi patnáct až dvacet, ale to bylo na přelomu osmdesátých a devadesátých let, pak se vše obrátilo, začaly se dovážet originály. Dokonce si myslím, že pořád vím, kdo dodnes vlastní jeden z těch prvních modelů, kterej byl vyrobenej někdy v roce 1988.

Postavil jsi něco jiného než kytaru nebo baskytaru, ať už akustickou,nebo elektrickou?
Jo, postavili jsme třeba nástroj s menzurou 970 mm, vzdáleně připomínající sitár. Standardní kytara má většinou menzuru 650 mm. Tělo bylo podobné tvaru kytary a bylo to pro zákazníka, který tvoří esoterickou muziku. Kytara byla naladěna v jedné tónině, takže všechny struny byly například v E. Hrozně zajímavě to zní, a když si na to člověk zahraje, tak má pocit, že relaxuje. Tak to je asi největší uchylárna, co jsme dělali. Jinak jsme třeba stavěli i ukulele, ale tam do toho vstupuje i obchodní pohled, že když je ukulele malý, tak má bejt i levný. (smích)

Měl jsi někdy nějaký hudební vzor, který by tě celkově ovlivnil jak hrou, tak třeba i pohledem na jeho nástroj, a to jak po muzikantské stránce, tak i z hlediska stavby nástroje?
Asi vůbec ne, protože jsem nikdy neměl pocit, že budu hrát jako někdo výjimečný, neměl jsem na to energii ani ambice a chuť to dělat. Spíše mě zajímají takové ty atypické stavby, to tě posune dál, protože tím zjistíš, co s čím souvisí. Když vyrábíš třeba klasické kytary, pak dreadnoughty a pak třeba jazzové kytary, tak si uvědomíš, že se spousta věci prolíná. Stejně pak v komunitě zakázkových výrobců zjišťuješ, že každý se specializuje na nějaký druh hudebních nástrojů, což u nás jsou třeba jazzové kytary. To ale neznamená, že nevyrábíme jiné nástroje, a možná ve stejně kvalitě jako jiní výrobci, ale jsou to jazzové kytary, kde máme nejvyšší kredit. Elektrické kytary až na výjimky nemá cenu vyrábět, protože nejsme schopni se dostat na ceny řekněme průměrné továrně vyráběné produkce. U akustických kytar se ty ceny už více odrážejí v ceně výběru materiálu a v tom, že zákazník přichází většinou s přesnější představou o zvuku a vzhledu nástroje. Je potřeba rozumět tomu, že se jedná skutečně o ruční zakázkovou výrobu.

Proč je u nás ale tolik výrobců vyrábějících elektrické kytary na zakázku?
Je to jednoduchý na výrobu, ale není zas tak jednoduchý, aby ta kytara hrála. Všechno poskládáš k sobě, ale strašně důležitý je, jakej vybereš druh materiálu, jak je starej, a jak si všechno sedne dohromady. Upřímně si myslím, že je nejtěžší udělat například dobrýho Telecastera nebo Stratocastera. I když použiješ super dřevo na tělo a na krk, dáš tam nejlepší hardware, nultý pražec, šrouby na sešroubování krku a těla, tak to nemusí hrát tak, jak by mělo, i když že se jedná o zakázkovou práci.

Takže u lepených krků je větší šance, že to bude hrát dobře?
Ten přenos je lepší a nabyde ti barva, naroste dynamika.

I když je to složitější stavba než u nástrojů se šroubovaným krkem?
Víš, že to bude fungovat líp. Třeba u Telecasteru - seženeš padesát let staré dříví, krk necháš třeba i zapéct, což je teď dost moderní a dělá se to hlavně u dražších sériově vyráběných modelů, použiješ kvalitní mosazné šrouby, dobrý hardware, elektroniku, a stejně to nemusí vyjít.

Sleduješ aktuální trendy ve výrobě nástrojů, nebo si myslíš, že je to hlavně otázka zkušenosti?
Nesleduji, občas se koukám, jak se mění ozvučné otvory, ale jinak se vše vrací do historie, jak se stavěly nástroje v 30. letech. Nic moderního se nechytá, všechno to jde zpátky. I značky jako Martin teď nabízejí nástroje takové, jaké se vyráběly v 30. nebo 50. letech. Prostě když stavíš kytaru, a ve finále tam například dáš nultý pražec z umělé hmoty, tak jsi tu kytaru nemusel stavět. A těch detailů se tam sčítá takhle moc. Jak je napasovaná kobylka, jak je přilepená..., a takhle bychom mohli pokračovat celou stavbou.

Takže ty předané zkušenosti při stavbě přicházejí hlavně ze strany hráčů?
Ano, to je pro jazzové kytary velká deviza, třeba Jaroslav Šindler, Christian Havel z Rakouska nebo Zdeněk Bína z kapely -123 minut, těch muzikantů je hodně. Jinak hodně zákazníků si plní svoje sny, protože dost profesionálních hráčů dostává za určitých podmínek kytary od výrobců, což mi neděláme, a ani na to nemáme kapacitu, podíl ruční práce je příliš velký.

Jaký máš poměr práce, když porovnáš výrobu a seřizování kytar?
Je to zhruba půl na půl. Pokud jde o stavbu kytar, tam je paradox, že já mám alergii na exotická dřeva. O jejich zpracování se tedy stará můj kolega Petr Procházka, proto také ten název firmy. Já jsem se k němu přidal později, a tak ten název už tak zůstal.

A z toho nám i trochu vyplynula otázka, jaký materiál máš nejraději.
Nejraději mám javor. Fládrovaný javor a smrk. To jsou místní dřeva. Před sto dvě stě let tady tyhle materiály byly k dispozici a vyráběly se z nich hudební nástroje. Tak ty mám asi nejradši.

Když se vrátíme k elektrifikovaným nástrojům, máš nějakou oblíbenou značku snímačů?
V podstatě jsme nejčastěji používali snímače firem Gibson a Seymour Duncan, občas DiMarzio. Ale je to dáno tím, že k nám chodí více bluesoví, jazzoví nebo rockoví kytaristé a těch heavymetalových je méně. V poslední době se tady objevil šikovný český výrobce snímačů Tůma Pickups, tak jeho snímače doporučujeme.

Vzpomínáš si na nějaký bizarní nástroj, který jsi dával dohromady?
Většinou ty bizarní věci jsou extrémně levné záležitosti, třeba v tržní hodnotě tisíc korun. Většinou to mají lidé jako vzpomínku, a pak repase stojí třeba deset tisíc. V podstatě to nedává vůbec smysl, ale když to udělá radost, tak proč ne. Ale repasujeme třeba nástroje z 19 století.

Jaký jsi vyrobil nejdražší nástroj nebo jaký nejdražší jsi seřizoval či repasoval?
Tak vyráběly jsme pár jazzových kytar do Rakouska. Tam ta prodejní cena byla cca 140 000. Z těch repasí to byly nástroje i v hodnotě 250 000, to pak je blbý, když je máš v dílně. (smích)

Když tedy shrneš to nejdůležitější, co je třeba, aby kytara hrála dobře?
Alfa a omega je, z jakého dřeva je nástroj vyrobený a jak je dřevo zpracované, jak se strom uřízne, jakým způsobem, v jakém místě... Velice důležitý je proces sušení. Dnes se všechno uspěchává, takže se to dohání tím, že se dříví zapéká ve vakuu v peci. Tím pádem dřevo dostává vlastnosti dřeva, které je třeba padesát let staré. To dřevo je opravdu znělejší, ale pak zase nastupuje stejně chemie poskládání celého nástroje dohromady. U akustických kytar je to kobylka, sedlový pražec, nultý pražec atd. Takže se nedá jednoznačně říct, že výsledek bude výrazně lepší, ale je tady větší předpoklad, že to dopadne.

Má vliv na zvuk i mechanika? Mám na mysli ladicí mechaniku.
Má vliv její hmotnost, i když někdy otázkou je, jestli je to vliv kladná, nebo záporný. Ale v zásadě potřebuješ, aby krk příliš nerezonoval, protože energie se pak vybije v krku a nepřenese se do těla.

To platí u akustických kytar, nebo obecně?
To platí obecně. Důležité je, aby i v případě subtilnějšího krku byla mechanika těžší. Zvýrazní ti to pak středové frekvence. Můžeš to vyzkoušet, když si na mechaniku nasadíš magnety. To pak uslyšíš neuvěřitelný rozdíl.

Jaký máš názor na materiál pražců, tj. standardní versus nerezové?
Nerezové pražce přidávají hodně harmonických a zvuk je tím pádem ostřejší, i jejich životnost je díky tvrdosti materiálu výrazně delší. Standardní jsou ze slitiny niklu nebo z mosazi a ty kvalitní mají složení slitiny a vyšší tvrdost. Když hraješ hodně, tak standardní pražce měníš za deset let třeba třikrát, u nerezových je to skoro na celý život.

Co hmatníky - palisandr, eben, javor?
Záleží na tom, na jaký typ kytary ten hmatník dáš. Telecaster s ebenovým hmatníkem by byl „uřvanej jako kráva“, javor má méně harmonických a palisandr jich má naopak má více.

Co třeba nově objevující se materiály, třeba okoumé?
Nemusí to být špatný, hledají se nové materiály... Spousta těch starých je na black listu, nesmějí se vyvážet a je problém je sehnat.

Co kobylky a struníky z kovových materiálu?
Je v tom velikej rozdíl, výrobci jako například německá firma ABM to dělají z hutněnejch materiálů, ty kobylky nejsou odlévané. Většina výrobců je odlévá do forem, pak ten materiál je pórovitej. Když to uřízneš z tý mosazný flákoty, která má deset cenťáků na vejšku, a z toho to vyfrézuješ, tak to zní samozřejmě jinak. Většinou to přidá harmonický a sustain.

Proč stavíš hlavně jazzový kytary?
No ony jsou těžší na stavbu než klasické elektrické kytary a to mě baví. Jsou to lubové kytary bez zapuštěných snímačů, takže jsou to ty opravdové jazzové kytary.

A co semiakustické kytary, tzv. pololubovky?
Tam je důležitý vnitřní středový blok, který je uprostřed těla. Podle toho, z jakého materiálu je vyroben, tak kytara hraje. Mahagon jde víc do basů a do vejšek, javor má více středový zvuk, olše je taková univerzální, což je dobře pro zkreslený zvuk. Balza je spíše na country.

Doporučil bys začínajícím muzikantům, když se chtějí vážně věnovat kytaře, aby vyhledali kytaráře, jako jsi ty, a nechali si poradit a odborně seřídit nástroj?
Většinou začátečníci vůbec netuší, o co jde, a ani v obchodech nástroje nebývají seřízené.

Řekni mi, proč jsou v cenách kytar tak obrovské cenové rozdíly?
Použité technologie jsou podobné. Veškerá sériová výroba jede na NC strojích, ale určitě je jiný výběr dřeva, což hodně určuje, jestli nástroj bude hrát, nebo ne. Pak laky - epoxidové, polyuretanové nebo nitrolaky (to na sériové kytaře nenajdeš). Přírodní laky olejové ty se také používají, ale spíše u zakázkové výroby. Rozdíl v mechanikách, jak už bylo řečeno, prostě hardwarové věci.

Co bys tedy závěrem doporučil začínajícím muzikantům?
Šel bych do toho maxima, co si můžeš dovolit, hrozně se to vyplatí, posune tě to a bude tě to bavit, protože všechno bude fungovat. Pořídit si hned to nejlepší, na co máš. Půjčit si od rodičů, od kámošů... Rodiče mají vždycky pocit, že tě to nebude bavit... No nebude tě to bavit, když si koupíš „sračku“, nebude to fungovat. Musíš si koupit to nejlepší, co chceš...

Petr Grötzbach - alias Procházka Guitars


Petr Grötzbach - alias Procházka Guitars


Petr Grötzbach - alias Procházka Guitars


Petr Grötzbach - alias Procházka Guitars




Psáno pro: časopis Muzikus 2021/06

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Petr-Grotzbach-alias-Prochazka-Guitars~21~cerven~2021/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.