PMT - audiotechnika z dílny muzikanta

PMT – audiotechnika z dílny muzikanta
PMT – audiotechnika z dílny muzikanta

Jednou jsem mluvil s kytaristou a kytarářem Peterem Jurkovičem o kytarových efektech. Shodli jsme se na tom, že kytarových efektů, které by nám vyhovovaly, je jako šafránu. Zapůjčil mi nový wah-wah pedál na kytaru české značky PMT, kvůli němuž deponoval svůj Dunlop Cry Baby na dno skříně. Kvákadlo PMT se mi zalíbilo, umělo kváknout dvakrát - v basech a ve výškách, a mezitím byla jeho dráha dostatečně dlouhá pro nastavení frekvence, přes kterou se dá zvuk pěkně profiltrovat do overdrivu. Když jsem potom zakoupil slavný wah-wah Cry Baby Dunlop, pochopil jsem, že pravděpodobně jediné kvákadlo, na které bych chtěl hrát, je právě PMT. Když jsem se následně dozvěděl, že kvůli kvákadlu PMT opustil kytarista Miroslav Linhart i slavný wah od firmy Morley, nedalo mi to a navštívil jsem hlavního konstruktéra pražské firmy Michalík & Šebek, s. r. o. (výrobce efektů PMT) Petra Michalíka, abych zjistil, co stojí za úspěchem tohoto pozoruhodného pedálu.

 

Jak jste začínal?

Já jsem se od mládí zajímal o elektrotechniku a souběžně i o muziku. Když jsem začal hrát na baskytaru, bylo toho na tuzemském trhu velice málo, a tak jsem si začal vyrábět některé věci sám. Postupně jsem různá zařízení vyráběl i pro své kamarády muzikanty. Šlo o reprobedny, basové a kytarové předzesilovače, výkonové zesilovače, limitery a pod. V roce 1990 jsem opustil dráhu profesionálního muzikanta a začal se zabývat výhradně výrobou audio zařízení.

Byl jste profesionálním muzikantem, kde všude jste hrál?

Roku 1973 jsem nastoupil jako baskytarista v divadle Semafor, poté jsem v Havířově, odkud pocházím, spoluzakládal skupinu Citron. Hrál jsem také v ostravském Divadle P. Bezruče ve hře Tráva a divoké jahody, později s Michalem Prokopem a v Marsyas Zuzany Michnové.

Jak se vaše firma rozvíjela?

Hned zpočátku jsem potkal svého známého Jirku Burgersteina z firmy George Dennis, který mi řekl, že jestli pro něj vyrobím kvákadlo, koupí jich sto. A tím to vlastně začalo doopravdy. Ve firmě George Dennis jsem nastoupil jako konstruktér a šéf výroby a podílel se na výrobě kvákadel a jiných kytarových efektů. V roce 1994 jsem odešel a založil se společníkem Josefem Šebkem vlastní firmu. Rok jsme připravovali novou řadu vlastních pedálů, které se oproti těm vyráběným u George Dennis liší jak elektronikou, tak mechanikou. V roce 1996 jsme je pod naší značkou PMT vystavovali na veletrhu NAMM Show v Los Angeles.

Co tenkrát bylo ve vaší nabídce?

Šlo o kytarové pedály Distortion-Volume, Compressor-Limiter-Volume, Tremolo-Volume, Phase Shiffter-Volume a další. V současné době z této série vyrábíme pouze Volume pedál, Wah-Volume a Wah-Wah.

Byl o tyto pedály zájem ze strany distributorů?

Ano, začalo se to vyvíjet slibně, na NAMM Show jsme sehnali distributory pro Německo, Itálii, Švýcarsko a Holandsko. V březnu 1996 byl Jim Dunlop v Evropě na frankfurtském veletrhu, kde mě kontaktoval. Nabídl mi, abychom pro jeho značku Rockman dodávali naše wah-wah pedály. Pracovali jsme na tom. Na konci roku 1996 a na jaře 97 jsme dodali dvakrát tisíc kusů. V tom roce ovšem poměrně náhle opadl zájem o kytarové krabičky a pravděpodobně z těchto důvodů Dunlop naši spolupráci náhle ukončil. Naše firma se díky tomu dostala do značných finančních potíží. V následujícím období jsem spravoval a stavěl počítače, prodával kytarové pedály v ČR a dělal aktivní elektroniky do baskytar značky Spector, MTD a Dean, které se vyráběly v Hořovicích.

Jak vypadá situace dnes?

Počítače už téměř neděláme. Firma Spector projevila zájem o naši elektroniku do baskytar, to je příležitost, jak si vybudovat jméno a vrátit se na světové veletrhy, kde můžeme nabízet i kytarové pedály. Navíc spolupracujeme na vývoji mixážního pultu pro firmu KV-2 Audio, kterou spoluvlastní můj kamarád Jirka Krampera, známý svými výrobky značky Class A a řadou systémů vyvinutých pro značku Mackie.

Zastavme se u elektroniky pro baskytary Spector. Proč si vybrali tu vaší?

Stuart Spector byl v naší dílně v Praze na návštěvě a při testování několika aktivních elektronik pro baskytary ho jedna z nich viditelně zaujala. Poslali jsme do USA několik kusů a jeden z nich si údajně nechal do svého nástroje namontovat baskytarista Garry Tallent, který hraje v E-Street Bandu Bruce Springsteena. Původně se předpokládalo, že tyto elektroniky budou v baskytarách vyráběných v ČR a v Asii, ale ve firmě Spector nakonec usoudili, že jsou natolik kvalitní, že se hodí spíše pro jejich firemní vlajkové lodi vyráběné v USA a také pro modely vyráběné v Čechách.

Jaká je perspektiva této spolupráce?

Spector musí zpracovat zásoby elektronik Aguilar, které používali doposud. Naše elektronika se objeví v jejich baskytarách pravděpodobně na lednovém NAMM Show.

V čem se vaše elektronika liší od jiných?

Myslím, že je důležité uvědomit si, jak vlastně signál z kytar a baskytar vypadá, a návrh tomu podřídit. Většina výrobců tomu patrně nevěnuje patřičnou pozornost a rozdíly jsou pak slyšet hlavně při náběhu tónu, t.j. v tom, jak nástroj artikuluje. Z naší elektroniky také dostaneme silnější signál při napájení 9 V než např. zmiňovaný Aguilar při poněkud problematickém napájení 18 V.

Jaké mají tyto elektroniky korekce?

Korigujeme výšky a basy. Podle mé zkušenosti by se středy musely na 300 Hz ubírat a na 700 Hz přidávat. My dosahujeme středového zvuku stažením výšek a basů.

Dá se tato elektronika koupit u nás?

Není vyloučeno, že budeme tuto elektroniku dodávat firmě Spector exkluzivně. V každém případě by měla být na trhu, ať už pod jejich nebo naší značkou.

Jak vidíte obecně aktivní elektriku, kytaristé se jí dost brání.

Věcně není důvod bránit se aktivní elektrice, protože signál předzesilovačem prochází vždy - v efektové krabičce nebo v kombu. Důležité je to, aby takový zesilovač byl dobře postavený, a pak je samozřejmě výhodné umístit jej co nejblíže k snímačům. Signál ze snímačů je slabý, jeho zesílení ještě před průchodem kabelem je žádoucí, neztrácejí se výšky a je odolnější proti brumu.

Vraťme se ještě ke kvákadlu. Osobně se mi líbí jeho průběh i to, že oproti ostatním tolik neztenčuje tón.

Tomu hodně napomáhá dvojitá optika. Při sešlápnutí pedálu se jeden fotoodpor odkrývá a druhý zakrývá. S tímhle už uřídíte kdeco. U Volume pedálu regulujeme více než 70 dB, u kvákadla je tak řízen tzv. state variable filter - v podstatě analogový počítač. Průběhy hodnot fotoodporů jsou značně nelineární, navíc se mění v závislosti na teplotě. Při použití dvou fotoodporů se nabízí spousta triků, jak to řešit. S tím si svého času hodně vyhrál kolega Franta Vaněk. Ve finále se při sešlápnutí pedálu mění jak frekvence propouštěného pásma, tak i jeho šířka, proto neztenčuje tón. Samozřejmě platí již řečené - zpracováváme signál z kytary a ten je dost brutální.

Mají vaše pedály dnes módní "true bypass"?

Ne, myslím, že "true bypass" je nesmysl. Pokud postavíte zesilovač tak, že nemění charakter zvuku, potom ho můžete mít zapojený v efektové krabičce i při vypnutí efektu.

Ačkoli je pan Michalík v současné době plně vytížen prací na novém mixážním pultu, přesto mi to nedalo, abych nenadnesl možnost použít v budoucnu modifikovanou aktivní elektroniku pro baskytary i do elektrických kytar. Náš malý test spočíval v tom, že jsem zapojil svého stratocastera přes stávající baskytarovou elektroniku. Korekce byly samozřejmě posazeny jinam, než je třeba, ale mě zajímalo především to, jestli bude kytarový signál nějak poznamenán při rovném nastavení korekcí. Musím říci, že ačkoli byl test značně ztížen použitím basového komba, nezaznamenal jsem žádné obvyklé negativní projevy aktivních obvodů. Mám na mysli zejména ztrátu dynamiky a přirozené artikulace.

Výrobky Petra Michalíka jsou konstruovány s technickou pečlivostí a muzikantským citem. Myslím, že mohu směle říci, že svou kvalitou jsou rovnocenné s výrobky nejslavnějších světových značek.

Psáno pro časopis Muzikus