přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraMichael Schenker Fest - rozhovor s muzikantskou legendou

21.11.2018 | Autor: Jezz. | sekce: pro muzikanty - články

Michael Schenker Fest - rozhovor s muzikantskou legendou


Festival Michaela Schenkera

14. listopadu v rámci Resurrection Tour: Europe 2018 přijede do Prahy do Kongresového centra Michael Schenker (63) se svým projektem Michael Schenker Fest a odehraje to nejlepší ze své skoro padesátileté hudební kariéry, stejně jako novinky z alba Resurrection, které vyšlo v březnu tohoto roku.

Album Resurrection spojuje nové se starým ve formě tří původních zpěváků Michael Schenker Group- Garyho Bardena, Grahama Bonneta a Robina Mcauleye - a současného člena Michael Schenker’s Temple of Rock Doogieho Whitea. Praha je poslední zastávkou turné a já vám u příležitosti chystaného koncertu přináším rozhovor s touto legendou, muzikantem, který stál u zrodu legendárních Scorpions a byl lídrem britských UFO.

Do Prahy přijedete s Michael Schenker Fest, unikátním projektem se čtyřmi zpěváky. Kdy vás napadlo dát dohromady takový projekt?
Jako se vším v mém životě, jedna věc vedla k druhé, já se nikdy nesnažím moc plánovat, nechávám se inspirovat tím, co se děje. Udělali jsme Michael Schenker Temple of Rock, udělali jsme dvě DVD se záznamy živého koncertu, dvě studiová alba, čtyři roky jsme jezdili po turné, objížděli ta stejná města stále do kola, řekl jsem si, že potřebujeme pauzu, abychom si udělali odstup. Francis (Buchholz, basa) a Herman (Rarebell, bicí) začali pracovat na svých věcech, tak jsem začal přemýšlet, co budu dělat já. A jak jsem tak přemýšlel, došlo mi, že jsem poslední čtyři roky jezdil s Doogiem, který zpíval všechny mé starší hity. Řekl jsem si, zda by nebylo skvělé, kdyby ty hity zpívali ti, kteří je zpívali v originále? Bylo mi čerstvě šedesát, vstupoval jsem do třetí etapy svého života, přišlo mi to jako dobré zhodnocení toho, čeho jsem v životě už dosáhl. V první etapě jsem se hodně zaměřoval na kytaru, zdokonaloval se v technice, v druhé etapě jsem více experimentoval s hudbou a poznával život a někdy kolem roku 2008 jsem najednou ucítil potřebu na chvíli slézt z podia. V určitý moment jsem dokonce začal pociťovat obavy z živého vystupování, doslova stage fright, a to jsem vzal jako znamení. A tak začala ta třetí fáze. Rozhodl jsem se, že to bude doba oslav, radování se. A řekl jsem si, že bych jim (bývalým zpěvákům z projektů z 80. let) měl zavolat. A jejich reakce? Bylo to, jako by na to čekali, to bylo úžasně pozitivní! Takže jsem dal dohromady kapelu, Chris Glen na basu, Ted McKenna na bubny a Steve Man na kytaru a klávesy. První show jsme odehráli ve Stockholmua dál to pokračovalo cela přirozeně. Udělali jsme DVD. DVD se dostalo do světa, lidé viděli ten potenciál, to bylo ještě se třemi zpěváky, Garym Bardenem, Grahamem Bonnetem a Robinem Mcauleyem. Přišla nahrávací společnost Nuclear Blast, že chtějí, abychom u nich vydali desku.

Takže to byl na začátku koncertní projekt, který přerostl do desky?
Jedna věc vedla k druhé a mně se zalíbilo mít své původní zpěváky, nechtěl jsem o n+ přijít. (smích) A je jasné, že jakmile uděláš pár koncertů, festivalů a DVD, zbývá jediné: udělat desku! A když natočíš desku, jedeš na turné. (smích)

Říkal jste, že jste začali s Garym, Grahamem a Robinem. Jak to bylo s Doogiem?
Doogie mi volal a říkal: „Michaeli, kdy budeme zase hrát, kdy uděláme další desku Temple of Rock?“ A já mu říkal: „Doogie, vždyť jsme teď dodělali Spirit on a Mission, musíme nějaký čas počkat, abychom měli odstup.“ Ale on volal znovu a zas. A tak mu povídám: „Doogie, proč se k nám vlastně nepřidáš v Michael Schenker’s Fest?“ A tím se kruh uzavřel. Propojil jsem Temple of Rock s M. S. F. a nemusel se ničeho vzdávat a měl jsem všechno pod jednou střechou.

A nebyla mezi zpěváky nějaká rivalita, ve studiu nebo na pódiu?
Vůbec! Právě jsme se vrátili z Ruska, kde jsme hráli jako headliner na White Nights of St. Petersburg. Dělal jsem pak rozhovory a jeden novinář mi řekl, že seděl v publiku a byl nadšen, jak přirozeně kapela se všemi zpěváky na pódiu šlapala. A tak to funguje nejen na pódiu před diváky, ale i v šatně před koncertem.

Na albu Resurrection jsou dvě skladby, kde zpívají všichni čtyři dohromady, v dalších pak zpívá každý zvlášť hlavní vokál. Na turné jsou i hity z dob M.S.G. a Temple of Rock. Jak jste skladby vybíral?
Je to dlouhá dvouapůlhodinová show, se čtyřmi zpěváky bychom se nikdy nemohli vejít třeba do hodiny. Teď jsme v tom Petersburku měli jen 45 minut a bylo hodně náročné to poskládat. Ale já jsem v tomhle velmi dobrý.

A jak k tomu přistupujete, mají všichni stejně času, nebo jste vybíral podle popularity hitů, podle vaší osobní oblíbenosti?
Je to jako navrhovat dům. Nesmíte tam navrhnout moc dveří, moc oken, prostě to musí vypadat dobře, musíte použít selský rozum.

A jak tedy vypadá playlist na turné?
Z řádově sta skladeb jsme udělali playlist v roce 2016 a pak jsme do něj zakomponovali nové album tak, abychom vyvážili novinky a klasické hity. Zároveň dbáme na to, abychom se nikde neopakovali, když se tam vrátíme za rok. Minulé turné (2017, pozn. autor) bylo se třemi zpěváky, letos jsme začali v Americe (březen a duben 2018, pozn. autoar) se všemi čtyřmi, pak jedeme do Japonska (rozhovor proběhl na konci července, pozn. autora) a pak následuje evropská část, kterou končíme právě v Čechách.

Michael Schenker Fest - rozhovor s muzikantskou legendou


Do Čech se vracíte už poněkolikáté, byl jste tu s Gary Bardenem na Benátské noci (červenec 2016), předtím s Temple of Rock v Retru (květen 2015), s Ufo v Retru (2006) a ve Zlíně (2015). Zdá se, že vás tady baví hrát!
Odehraji obrovské množství koncertů, takže si nemohu pamatovat jednotlivosti každé show, ale řeknu vám tohle: Užiji si každou show, kde to diváky baví, a zahraji všude, kde máme fanoušky.

Jsme časopis pro muzikanty, pojďme si teď, prosím, povídat o vašem vybavení.
Přivezu novou sadu kytar, ale to bude překvapení a nemohu být v tuto chvíli konkrétní. Jinak je mé vybavení ale velmi stálé, mám svůj zvuk a používám už dlouho kytary značky Dean. Občas nějakou přidám nebo uberu.

I efekty používáte léta stejné, je to tak?
Mám wah-wah (Dunlop Dimebag), delay a chorus (oba Boss). Zesilovače mám Marshall, kdysi jsem přímo v továrně dokonce pracoval na návrhu jednoho Marshalla, nikdy jsme ho nedokončili, ale když jsem před lety sháněl nový zesilovač, někdo mě v New York upozornil na model, který z mého designu vycházel. Má v základním nastavení takový ekvalizér, který připomíná wah-wah. Od té doby používám wah-wah méně, spíše jako barvu (Michael ho používá zapnutý a nastavený v konkrétní poloze, pozn. autora). Chorus používám minimálně, možná na dvě tři skladby, na sóla vůbec, na pomalejší tempa někdy trochu delaye, ale to je vše. Prostě velmi přímočarý setup.

Jak probíhalo nahrávání Resurrection? Četl jsem, že jste byli hned v několika studiích.
Nechtěl jsem natočit desku, kde bude mít každý zpěvák své dvě až tři skladby a nic víc. Proto jako první vznikla Warrior, pro kterou napsal slova a melodickou linku Michael Voss (Michael Voss-Schön, dlouhodobě spolupracující producent a zvukař, pozn. autora). Měl jsem z ní obrovskou radost, je to skvělá skladba. Vyšla jako první singl ještě před dalším natáčením, na které jsme tím pádem měli dost času. A nakonec se nám podařilo udělat ještě jednu skladbu, kde zpívají všichni najednou, The Last Supper. Většina nahrávání ale proběhla ve studiu Michala Vosse. Důvod, proč jsme využili další studia, byl čistě praktický, Gary Bardon žije v Bankoku, Kirk Hammet byl na Havaji, Robin a Graham byli v Las Vegas a Los Angeles. Deska vznikla ve čtyřech studiích během pěti měsíců.

Na albu se také objevil zmíněný Kirk Hammet, který hraje v úvodní skladbě Heart And Soul. Jak se to stalo?
Kirk je můj fanoušek, ze kterého se stal kamarád. Zavolal jsem mu, protože jaká by to byla oslava, kdyby na ní nebyli hosté. Povídám mu: „Kirku, nechceš si s námi zahrát?“ Řekl ano, ale měl jednu podmínku: Museli jsme za ním na Havaj. (smích)

Na nahrávání jste používal stejné vybavení, jako máte na koncertech?
Na sólové party jsem použil zesilovač, který měl Michael Voss ve svém studiu, nevím značku, mě tohle nikdy moc nezajímalo, ale věřil jsem Michaelovi, že to je dobré pro lepší odlišení doprovodných a sólových partů.

Na kytaru hrajete od raného mládí, celý život se pohybujete v showbyznyu a ten se za ta léta hodně změnil. Jak to vnímáte?
Pro mě se nezměnilo nic. Ty malé změny, jako třeba že dnes mám počítač, to, jak pracuji s hudbou, nemění. Na počítači akorát čtu e-maily. Technologie nepoužívám, nebaví mě. Jsem umělec, muzikant, hraji ze srdce, od sedmnácti jsem na pódiích, od sedmnácti inspiruji další, vytvořil jsem svůj vlastní svět. Takže mě vlastně až tak moc nezajímá, co se děje tam venku, a hudbu skládám tak, jak jsem to dělal celý život. Někteří lidé, kteří v tom krysím závodě jsou, akorát recyklují trendy, to jsem nikdy nedělal.

Je něco, co byste rád vzkázal svým českým fanouškům?
Přijďte, je to pořádně nabitá show se čtyřmi hvězdami za mikrofony, zahrajeme klasiku i novinky a máme pro vás taky pár překvapení!

Web
https://www.michaelschenkerfest.com/

Psáno pro: časopis Muzikus 2018/11

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Michael-Schenker-Fest-rozhovor-s-muzikantskou-legendou~21~listopad~2018/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.