přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

klávesyMaxi MIDI

28.12.2002 | Autor: Eva Duchková | sekce: pro muzikanty - články

Maxi MIDI

Maxi MIDI

Kdybych vám měla přiblížit, co všechno Daniel Forró dělá, má a umí, muselo by tohle číslo vyjít s extra přílohou. Pokud znáte jeho superodborné články, víte, o čem mluvím. Cestou do Brna jsem si říkala, že když zvládnu sampler i mikrovlnnou troubu a k tomu vím, co je MIDI, nějak se domluvíme. Na Daniela jsem doufala zapůsobit zdatně a odborně, ale první půlhodinu mi nešel zprovoznit diktafon a hned nato jsem se pokecala dortem. Zbytečné starosti.
Všechno bylo jinak.


Maxi MIDI

Maxi MIDI

Jak ses k hudbě dostal?
Máme to trochu v rodině, takže naši mě i mé dva bráchy podporovali. Hodně poslouchali vážnou muziku a já už jako mimino údajně vždycky při Bachovi nebo Beethovenovi ztuhnul, vyvalil oči a fascinovaně poslouchal. Coby muzikant jsem se uvedl tím, že jsem v šesti letech rozmlátil housle, na které jsem se měl začít učit. A dobře jsem udělal, protože housle by mi neseděly, ačkoli mám celkem dobrý sluch. Zaplaťpámbu za klávesy.
Celkem dobrý sluch?
Teď už absolutní, ale nemám ho asi úplně vrozený. Nicméně i sluch se dá vycvičit.
Vážná hudba, klavír... jak ses ty, čistá duše, dostal k elektronice?
Elektronika mě fascinovala odjakživa - nehybné součástky, běhá tam elektrika a hele, ono to něco dělá. Mechanické záležitosti mi moc neříkají, doživotně mne uspokojilo rozebrání několika budíků v raném věku. Elektronickou muziku jsem slyšel poprvé asi v jedenácti letech ve znělce pořadu o animovaných filmech, díky ní jsem zjistil, že existují i jiné než akustické nástroje. Za pár let už jsem si rozšířil obzor na Mariána Vargu, ELP, King Crimson, Genesis, Niemena, Zappu, Henryho, Varese, Stockhausena...
Proč vůbec děláš muziku?
Protože kombinuje racionalitu a emoce, což mi přesně vyhovuje. V dobré hudbě je obojí, v ideálním případě ve vyvážené míře, a je jedno, o jaký styl jde. Kdyby byla hudba jen o emocích nebo racionalitě, byla by to nuda. Ideálním příkladem je Bach - jemu se podařilo spojit řád i cit. Mám za to, že v současné vážné hudbě převažuje racionalita, což se občas nedá poslouchat. Na druhou stranu úplně volná improvizace je taky nuda, tedy hlavně pro posluchače.
Racionalitou myslíš i techno?
Ne docela. Vezmi si třeba rock - dřív byla každá kapela jiná, protože záleželo na tom, co kdo uměl skutečně zkomponovat a zahrát, žádné automaty nikomu nepomáhaly. Teď se styly roztříštily do nejrůznějších odrůd a pododrůd, přičemž rozdíly mezi nimi jsou mnohdy jen v tom, že používají nepatrně jiné tóny, tempo nebo groovy. Když chceš dělat techno, musíš použít určité postupy. Pokud je nepoužiješ přesně, už to není techno, ale dejme tomu trance. Když to přeženu, tak stačí čtyři rytmy, určitý způsob používání basy, k tomu přihodíš pár samplů a slepíš s bídou tříminutový song - hudební lego. Pozitivní a zároveň nebezpečné je působení na podvědomí, důraz se klade na jiné prvky než v evropské hudbě, která je evoluční, tzn. pracuje s rozvíjením témat. Moderní dance styly představují rituál a meditaci. Přetavené šamanské bubny.


A tvůj oblíbený styl?
V tomhle jsem dost tolerantní, takže sleduji nejrůznější styly a snažím se vyhnout u nás oblíbenému sektářství: například, když někdo poslouchá heavy metal, má sklon pohrdat country scénou apod. V každém stylu je něco zajímavého, párkrát se mi hodila i znalost dechovky. Co můžu kdykoli, je folklór, což je tradičnější termín - dneska se tomu říká spíš etno nebo world music. Tenhle trend vidím pozitivně, protože vzniká jakási globální kultura v dobrém slova smyslu. V etnu je navíc příklon k magičnu, rituálům, extázi, a to mám rád.
Co alkohol a jiné drogy?
Nic mi to neříká. Umím se odreagovat jiným způsobem, vystačím s mikrouvolňováním.
V materiálech, které jsi mi poslal, je, že "některé skladby Daniela Forró byly oceněny v národních i mezinárodních soutěžích, čemuž ale on nepřikládá žádný význam". Takže, o co ti vlastně jde?
Hele, já mám takový sen. Jako má Bolek Polívka farmu, nebo si Jiří Stivín koupil mlýn a učí tam - to by se mi strašně líbilo. Kdyby byly peníze, což nejsou, tak bych koupil menší zámeček, přemístil bych tam celý svůj cirkus a udělal z toho pro všechny zájemce otevřené historicko-soudobé hudební centrum s ubytováním pro lidi, co přijedou, koncertní sáleček... Dělal bych kursy, psal knihy, nahrával hudbu... A nejlepší by na tom bylo, že by všichni jezdili za mnou a já bych nemusel nikam. Za posledních deset let jsem se strašně nacestoval a potřebuji přibrzdit. Vidíš ten archív? Knížky a časopisy jsou taky hodně účinné, protože tak zasáhneš spoustu lidí i bez osobního kontaktu. Prostě nejradši bych byl taková šedá eminence, tajuplná bytost někde stranou... Ale nerad bych budil zdání, že toužím po samotě, to ne, rád komunikuji s lidmi a snad jim dokážu předat, co znám.
Každopádně máš obrovský záběr - děláš hudbu, publikuješ, učíš, zkoumáš.
Mě zajímá spousta věcí. Zní to možná divně, ale asi bych si vystačil sám třeba i ve vězení nebo na pustém ostrově. Například jsem se naučil rychločtení, abych získával informace rychleji. Kamarádi mi říkají vysavač.
Kromě vysavače jsi ale taky "vydavač" - pokud vím, tak učíš na JAMU, což mi k tobě moc nesedí, připadáš mi dost, hm, nezaměstnatelný...
Ve škole to je víceméně tak, že mám volnou ruku a nikdo mě nedusí, akorát jednou za čas se jdu prospat na schůzi. Učím elektronickou hudbu, improvizaci a musitroniku a každé léto vedu mistrovské kurzy. No jo, asi jsem poněkud nezaměstnatelný. Vždycky jsem četl a studoval sám a měl vlastní názor, jak by škola a předměty měly vypadat, takže se snažím učit zajímavým způsobem, v podstatě mimo osnovy. Nesnáším autoritativní přístup, diskuse je lepší. Já se pořád učím a jistě i od studentů. Jsem bytostný samouk.
Jak skládáš?
Různě, ono mi to spíš pořád skládá v hlavě samo a já už to pak jenom přehraji nebo zapíši. Rád improvizuji, což se mi stále víc osvědčuje, anebo to vysedím u stolu, to většinou při práci na objednávku. Pokud mám udělat např. scénickou hudbu, vymyslím dostatečně nosné téma, které potom transformuji. Používám úspornou metodu práce s melodickým jádrem tří až pěti tónů, ze kterých derivuji všechno - akordiku, harmonické postupy, rytmus i formu. To mi zaručí, že všechno drží pěkně pohromadě. Protože hudbu ve svém studiu zároveň dotáhnu do finální podoby, dávám si dost práce se zvukovým designem. Když jde o něco klasičtějšího, používám standardní, ale kvalitní zvukovou banku, protože koneckonců flétna je vždycky flétna. Elektronické skladby jsou zvukově náročnější, snažím se vyhýbat továrním presetům, buď si zvuky dělám sám, nebo stáhnu nějaké jiné z internetu. V nástrojích sestavuji multikombinace a paletu zvuků mám pak k dispozici na mnoha MIDI kanálech. Při komponování pomocí improvizace používám sekvencer jako záznamník nápadů.
A když skládáš improvizací, vycházíš už z nějakého konkrétního nápadu?
Improvizace je vždycky založená na tom, co umíš. Žádné božské osvícení se nekoná, podstatou každé improvizace je řemeslo. Potřebuješ znát co nejvíc melodických, rytmických nebo harmonických modelů a ty sesazuješ dohromady. Je to kombinace analýzy a syntézy. Např. vymyslíš a nahraješ kousíček muziky, třeba dva takty, a teď musíš analyzovat. A řekneš si: Aha, tady jsem použil pentatoniku, tady dórskou stupnici...
...to u mě nehrozí.
Ale jdi, je to jen otázka hráčské techniky a intuice. Pro mě je jednodušší nahrávat improvizaci po MIDI, počítač mi to vyhodí v notách a můžu analyzovat. Ideální! Tahle metoda by se určitě líbila i dávným skladatelům, třeba Fryderyku Chopinovi. Představ si, jak přišel v pět ráno strašlivě utahanej z pařáku s tou svou tuberou a chudák vzpomínal a brkem zpaměti škrábal, co to tam vlastně večer hrál. A jak úžasné dílo nám zanechal! Dneska máme všechnu tu dokonalou technologii, ale nějak chybějí ti Chopini...
Děkuju za rozhovor a ještě mi dej pro čtenáře recept.
Ha ha, já jsem si připravil... no, v humorném tónu, přípravu čaje, je to trochu delší.
Danieli, to jsou tři stránky!!! Tak já to zkrátím: Čtenáři, uvařte si čaj.


Tak tohle všechno a víc má Daniel ve studiu (soupis zhotovil osobně):
Studio Forrotronics (výběr zařízení)
Akustické nástroje
: harmonium Estey s pedálovou klaviaturou (1896)
Elektrifikované nástroje: kytara Yamaha SG500B, bambusová elektroakustická kytara Yamaha FGXB1, elektrifikovaná šestistrunná baskytara K+K s MIDI snímačem Yamaha B1D, elektrifikovaná šestistrunná bezpražcová baskytara K+K, Hohner Pianet, Clavinet E7, Wurlitzer EP200 a Yamaha Grand Piano CP80
Elektromechanické nástroje: Hammond M3 a Petrof Pastorale Z70
Analogové varhany: Crumar Organizer T2, Vox Continental, Yamaha YC45D a B30R
Analogové smyčce a hybridy: Logan String Melody, ARP Omni-2, ELKA Twin 61, Korg PE1000, Yamaha SK10, SK15, SK20 a Formanta EMS-1
Analogové syntetizéry: ARP (2600, PRO/DGX, AXXE, Avatar), Korg (MicroPreset, 800DV, Sigma, MonoPoly, X911, PS3100), Moog (MiniMoog D, MicroMoog, MultiMoog a PolyMoog), Roland (SH2000, SH5), SCI Pro-One, Siel Cruise, Vermona Synthesizer, VÚRT Antares 2 a Yamaha (SY1, CS01, CS5, CS10, CS15D, CS80)
Analogově-digitální syntetizéry: Elka Synthex, Kawai K3, Korg Trident, Polysix PS6, EX800, Oberheim Matrix 6R, PPG Wave 2.2, Roland ProMars, Jupiter 6, Jupiter 8, MKS70 + PG800, SCI Prophet 5, VEB Automatisierungsanlagen Tiracon 6V a Yamaha CS40M
Digitální syntetizéry: Casio VZ10M, Kawai K5000W, Korg Prophecy, WaveStation EX, WaveStation A/D, Karma, Triton Studio Pro 76, MS2000, MicroKorg, Novation Supernova, ROLAND JD800, Technics WSA1r, Wersi Stage Performer MK1 II, Yamaha TX816 + JMS Programmer, TX416, TX802, DX7 IIFD, EMT10, WT11, TG77, TG500, TG33, SY99, 2x VL1, VL1m, EX5, MU128 a FS1r
Samplery: Yamaha TX16W, A5000
Keyboardy: Casio MT-65, Yamaha PSR9000 Pro, Korg PA80
Rytmery: Korg DDD1, Electribe ER1, MFB 712, ROLAND CR68, TR808, Vermona rytmer, Yamaha RX5, EMR10 a RM50
Digitální klavír: Yamaha Clavinova P500
Digitální varhany: Korg CX3 V2
MIDI periférie: Encore Electronics Expressionist, Kurzweil ExpressionMate, Yamaha QX3, WX5, MIDI kytara G10 + G10C, MDF3, MEP4, MJC8, MCS2, UX256, CBX-K1 a G50
Audioprocesory: Korg DVP1, DL8000R, PX4B, Kaoss Pad 2, Roland VP70, SVC-350, Yamaha FX900 + FC900, PLS1, GC2020BII, P4050 a DG1000
Mixery: Korg 168RC, Yamaha DMP9/16 a MV1602
Počítače a hardware: Apple G4, iBook G3, Atari Mega ST a ST1040, Yamaha C1, 2 x CBX-D5, Korg 1212 I/O, 880A/D, 880D/A a OASYS PCI
Software: C-LAB Notator, Emagic Logic Audio Platinum, Absynth, MetaSynth, Sibelius 2 aj.
Záznamová zařízení: Sony DTC690, MZ-R50, Yamaha CRW4416SX, CDR1000, D24, AW4416
Ozvučení: Korg BR8, Yamaha CBX-S3, MSP5, MSP10, SW10, NS10M a Leslie 760


Psáno pro: časopis Muzikus 2002/11

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Maxi-MIDI~28~prosinec~2002/

Komentáře

celkový počet: 1

pepíno  pozdrav

     
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.