muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýMartin „Maťo“ Ivan - muzikant se širokým záběrem

2.9.2019 | Autor: Zdeněk Wimpy Tichota | sekce: pro muzikanty - články
Muzikant, který se vydal do našich nejvyšších hudebních sfér. Jeho příběh ukazuje, že když „to tam je“, tak si „to tam“ většinou cestu najde. Že Maťo není pouze super basista, se o něm a jeho aktivitách dozvíte v našem rozhovoru.

Martin „Maťo“ Ivan - muzikant se širokým záběrem


Pocházíš z muzikantské rodiny? Kdo tě přivedl k hudbě?
Původem jsem ze Slovenska, z Banské Bystrice a nepocházím z muzikantské rodiny. Jediným, kdo mě přivedl k muzice, byl můj starší bratr Dušan, který hrál na kytaru ve své kapele. Když jsem byl malý kluk, občas mne hlídal a vodil po zkušebnách i koncertech. Byl mým prvním velkým hudebním vzorem. Doteď jsem mu za to moc vděčný. Po těžkém úrazu levé ruky se stal profesionálním zvukařem, občas jsem mu vypomáhal při různých akcích. V jedenácti letech jsem začal hrát na kytaru jako samouk.
Moje první kytara byla Jolana Iris a ke svým patnáctým narozeninám jsem pak dostal svůj první Stratocaster. Od té doby jsem to tak nějak začal brát vážněji a cvičit intenzivněji. Střední školu jsem dokončil v Prievidzi, kde jsem vystudoval obor aranžér a propagační výtvarník, tudíž od malička i rád maluji, ale o tom až později. Po střední škole jsem chvíli pracoval v divadelních ateliérech a pořídil si svoji první basovou kytaru, abych si rozšířil hráčské obzory a možnosti. Docela mě to chytlo. Jako dvaadvacetiletý naivní muzikant jsem takzvaně emigroval do Čech, a to přímo do Prahy, za účelem najít si nějakou dobrou práci. V životě by mě nenapadlo, že se tady budu živit muzikou. Spíš jsem to vždy bral víceméně jako koníček. Má první veřejná hudební produkce v Praze byla na Staroměstském náměstí, kde jsem začal hrávat na ulici pravidelně jako busker s kamarády. Pak následovalo hraní v hudebních restauracích v centru Prahy, kde jsem se seznámil se zajímavými muzikanty. Jeden z prvních, který mne v té době oslovil, byl bubeník Roman Lomtadze, s kterým jsem začal hrát u Miloše „Doda“ Doležala v projektu Dodo hraje Hendrixe. Dělali jsme spolu i různé workshopy pro hudební veletrhy. Na jednom z nich si nás všiml Michal Pavlíček a rovnou si nás pozval jako rytmiku do televizního pořadu Na Kloboučku. Mám na to moc hezké vzpomínky, protože ty začátky byly nejlepší.

Jaké jsi měl a jaké máš hudební vzory?
Jak už jsem říkal na začátku, jeden z prvních byl můj bratr, druhý je Michal Pavlíček, kterého beru i jako svého dlouholetého mentora. V té době mne hodně ovlivnila i hudba interpretů, které jsem poslouchal a považoval je za své vzory. Těmi hlavními byli tito: David Bowie, Princ, Jimmy Hendrix, Jaco Pastorius, Doug Wimbish, T. M. Stevens, Alain Caron, Miles Davis atd.

Martin „Maťo“ Ivan - muzikant se širokým záběrem


Které lano bylo pro tebe tím nejdůležitějším?
V roce 2005 se nabízelo více hraní, ale nabídka Michala Pavlíčka hrát v jeho kytarovém triu byla pro mě tou zásadní. V podstatě ho doprovázím dodnes. Už asi patnáct let, s bubeníkem Milošem Meierem, kterého teď čerstvě nahradil talentovaný Michal Daněk alias Kolouch, známý z televizní show Jana Krause. Na klávesy nastoupil Michal Nejtek, kterého budete znát z různých jazzových projektů nebo jako bývalého spoluhráče Davida Kolera. Za tu dobu se kolem Michala Pavlíčka nabalila spousta jiné muziky nebo projektů, kterých jsem měl a mám tu čest účastnit se a sbírat v nich zkušenosti. Následovalo hraní s první českou superstar Anetou Langerovou, legendárním BSP, Precedens s Bárou Basikovou, s Krucipüskem a s Leškem Semelkou & S.L.S, s kterým sem natočil CD/LP Čas vlků, kde jsem i autorem grafického obalu. V té době byla pro mne všechna tato angažmá ta zásadní lana. Když jste nájemný muzikant, občas dostáváte různé nabídky. Jedna z nich byla zajímavá, a to účinkování ve videoklipu zpěvačky Celest Buckingham ve skladbě Run run run, což jsem bral spíš tak trochu s rezervou. Nikdo ale netušil, jak velkou to bude mít sledovanost i v zahraničí. Někteří lidé nemají takový přehled, a hned vás začnou škatulkovat podle nějaké nálepky. Od té doby jsem se začal víc zajímat o to, s kým spolupracuji nebo koho vlastně doprovázím.

V jakých projektech působíš?
V současné době aktivně doprovázím více interpretů. Jeden z hlavních je Kamil Střihavka & Leaders, Trio Michala Pavlíčka, Rock Opera Praha, Monna, Kamil Střihavka akustický band, kde hraju na elektrický kontrabas, občas i na kytaru, BSP, se kterým jsme měli tu čest zahrát na stadionu Eden v Praze před Kiss a ZZTop. Před rokem jsem si založil své alter ego pod názvem Martini Van band. Což je trio, kde zpívám a hraju na elektrickou kytaru vlastní i převzatou tvorbu. Tento rok vyšla pro mě tři docela zásadní alba, u jejichž zrodu jsem stál. Sólové CD album známého bubeníka Dalibora Mráze Level 25, na kterém hostují i docela zvučná jazzová jména jako Frederico Malaman, Gergo Borlai nebo Scott Kinsey, CD/LP Michala Pavlíčka Pošli to tam a mé sólové album Voyager. Toto album bych definoval jako svůj prvotní umělecký hudební a sociální experiment a snahu, jak zhudebnit výtvarno a trochu se vymezit standardům a zavedeným hudebním postupům. Nerad bych skládal muziku na úkor společnosti, od toho tu jsou jiní prodavači. Muzika je pro mne stále nástrojem svobody, sdělení a demokracie. Hledání originality a netradičních postupů v muzice je pro mne víc než nějaká technická vybavenost. Strašně by mne zajímalo, jakou muziku by asi skládal Pablo Picasso, kdyby měl tu možnost. Toto si představit je asi nad duševní schopnosti současné konzumní společnosti. Na album Voyager jsem si přizval hosty, bicí: Jirka Hrubeš (Pražský výběr), Miloš Meier (Dymytry), kytara: David Pavlík (Jana Kratochvílová), Josef Antoš (výtvarný galerista) a na klávesy robot Pino (Humanoid).

Martin „Maťo“ Ivan - muzikant se širokým záběrem


Jaké nástroje, aparáty, efekty a struny používáš? Upravuješ nebo upgraduješ nějak své nástroje, nebo se spokojíš s tím, co nabízí výrobce?
Před dvanácti lety jsem si objednal basový aparát z Anglie od firmy Ashdown, se kterým jsem naprosto spokojen. Zesilovač model ABM 500 a k tomu dva boxy po 4x 8” o výkonu 2x 600 wattů a zatím bych neměnil. S basami je to trochu složitější. Jsem vlastníkem více nástrojů, ale nejvíc používám nástroj od firmy Sandberg, kde jsem se stal před jedenácti lety firemním hráčem pro Českou a Slovenskou republiku. Nechal jsem si postavit v custom shopu speciální pětistrunnou Kalifornii v provedení hardcore finiš. Občas to na koncertech prokládám pětistrunným Warwickem, modelem Streamer. Na všechny nástroje používám struny značky Elixir 40.

Před časem jsem narazil na tvůj nápad s popruhem pro baskytaru, který se navléká na obě ramena. Používáš ho stále, pokračuješ nějak ve vývoji?
To je docela zajímavá otázka. Před několika lety jsem měl malé problémy se zády a nemohl jsem na internetu dohledat produkt dostačující k mému uzdravení, a tak jsem si ho vyrobil sám. Na základě toho mě začalo oslovovat více lidí se stejným problémem. Momentálně zdravotní popruh vyrábím sám (hand made) na zakázku. Chystám se koncem tohoto roku a začátkem příštího udělat workshopy, které budou zaměřené nejen na muziku, ale i na tématiku „zdraví muzikantů“, tedy jak sedět při hraní, správné držení těla při hře atd. Budu mít pozvané muzikanty, ale i specialistu přes záda, šlachy, tejpování atd. Myslím, že tohle je jedna z věcí, na kterou muzikanti často zapomínají. Veškeré workshopy budu samozřejmě inzerovat na sociálních sítích nebo prostřednictvím hudebních medií.

Martin „Maťo“ Ivan - muzikant se širokým záběrem


Co bys rád sdělil začínajícím hráčům, co se týče cvičení a přístupu k hudbě?
Pro mě největším sdělením pro mladé muzikanty je, aby měli vždycky otevřenou mysl, aby byli co nejvíce tvořiví a kreativní bez ohledu na důsledky. Buďte originální, buďte sami sebou. A co je nejvíc důležité? Za mě respekt a pokora, na to zapomíná spousta mladých muzikantů.

Co si myslíš, že je pro muzikanta důležité?
Ráno se vzbudit a nemít kocovinu a občas tomu tělu dát i najíst. Ale na to muzikant přijde vždy až časem.

Martin „Maťo“ Ivan - muzikant se širokým záběrem


Hudba je krásná věc, ale máš i jiné aktivity?
Příležitostně soukromě učím na basu a věnuju se malbě nebo tvorbě jako takové. Postavil jsem si robota, kterého jsem nazval Pino podle pohádkové předlohy Pinocchio. Naprogramoval jsem ho tak, aby mohl tvořit obraz, a na základě toho jsem udělal v minulém roce výstavu v Brně v Rock & Wine Gallery. O vernisáž projevila zájem i televize a udělali se mnou a robotem krátkou reportáž. Samozřejmě obraz humanoida se hned prodal, i pár dalších. Takže na příští rok připravuju další výstavu s Pinem. Taky jsem lehce zaexperimentoval a přizval ho k albu Voyager, kde si také zahrál na klávesy. Příští rok chystám nové CD se svým triem a další spolupráci s bubeníkem Daliborem Mrázem. Úplně moc dopředu neplánuji, spíš nechávám věci běžet spontánně, taková „nahozelost“. Přijde mi, že komunikace s vesmírem je pak o něco jednodušší. :-)

https://bandzone.cz/martinivan

Psáno pro: časopis Muzikus 2019/09

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Martin-Mato-Ivan-muzikant-se-sirokym-zaberem~02~zari~2019/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.